Půl miliardy lidí tráví v práci přes 55 hodin týdně. Úmrtí z přepracování přibývá
Podle analýzy dvou odborných organizací OSN způsobuje nezdravě dlouhá pracovní doba největší problémy v jihovýchodní Asii a západním Pacifiku, ale také ve východní Evropě. Pandemie může přetížením ohrozit další skupiny pracujících.
Mezi roky 2000 a 2016 přispěla nadměrná pracovní zátěž k úmrtí 745 tisíců lidí po celém světě, vyplývá ze studie vypracované desítkami vědců pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a Mezinárodní organizaci práce (ILO).
Největší přímé riziko představují dlouhé pracovní týdny – tedy ty, při kterých lidé stráví v práci víc než 55 hodin – pro srdce.
„Ve všech rozvinutých zemích počet kardiovaskulárních onemocnění v absolutních číslech klesá, zato ale zřejmě stoupá podíl těch, která mají spojitost s pracovním prostředím,“ popisuje paradox pro server iROZHLAS.cz Hynek Pikhart, vedoucí pracoviště Environmentální epidemiologie Masarykovy univerzity.
Ten se na studii zveřejněné v květnu v odborném časopise Environment International podílel.
Téměř tři čtvrtiny takto předčasně zemřelých byli muži, nejčastěji ve věkové kategorii 60 až 79 let.
V přepočtu na počet obyvatel postihuje smrt z přepracování nejvíce obyvatele jihovýchodní Asie, západního Pacifiku, ale také východní Evropy. Na opačném konci žebříčku jsou ostatní evropské země, v čele s těmi severskými. Důvodem může být legislativa limitující pracovní dobu na 35 až 40 hodin týdně.
Ve srovnání s takto krátkou dobou přináší 55hodinový a delší pracovní týden až o 35 procent vyšší riziko cévní mozkové příhody a o 17 procent vyšší riziko úmrtí na infarkt.
Od moru ke covidu: unikátní data, jak se měnily příčiny úmrtí Čechů od císaře pána do dneška
Číst článek
Navíc dlouhodobě narůstá podíl pracovníků, kteří jsou takovýmto přesčasům vystaveni. V roce 2016 jich bylo 488 milionů – devět procent práceschopné populace. Příchod pandemie koronaviru a častěji práce na dálku násobně navýšila podíl těch, kteří alespoň nárazově pracují déle, než je zdravé.
„Spousta povolání vybízí k tomu, aby lidé s prací neskončili v pět odpoledne. Prací z domova mohou strávit více hodin. Domácí pracovní prostředí navíc může být daleko víc stresující než pobyt na běžném pracovišti,“ popisuje Pikhart.
Odhaduje, že důsledky pracovního přetížení skutečně pocítíme teprve v následujících letech po pandemii.
Pokud se to stane, Česko se může připravit o pokrok, který v prevenci a léčbě nemocí srdce od revoluce učinilo. Počet zemřelých na nemoci oběhové soustavy se za tu dobu snížil téměř o víc než polovinu, a to díky změně životního stylu a dostupnější péči.
„Efekty špatného pracovního prostředí na zdraví jsou v relativních číslech malé. Vliv kouření je stále daleko fatálnější. Ale v absolutních číslech, tedy počtech mrtvých nebo v počtech ztracených let života, jsou ta čísla velice vysoká,“ dodává Pikhart.
Češi žijí zdravěji, výrazně klesá podíl kuřáků v populaci. „Zdá se ale, že se za posledních 20 let zvyšuje počet lidí, kteří pracují daleko delší dobu.“
Důvody mohou být ekonomické. Podle vědce je změna patrná v zemích západní Evropy nebo v Severní Americe, kde po finanční krizi před třinácti lety řadu lidí postihla nejistota spojená se ztrátou zaměstnání. „To jsou další aspekty pracovního prostředí, které negativně ovlivňují zdraví a končí buď fatálně, nebo ztracenými léty života.“
Ztracená léta
Ztracená léta života v důsledku nemoci, z anglického Disability Adjusted Life Year, je ukazatel míry zátěže způsobené nemocí v lidské populaci. Ztrátou se nerozumí pouze úmrtí, ale také poškození kvality života chatrným zdravím.
Zdroj: Wikipedie
Myslí tím roky, o které se lidem zkrátí plnohodnotný život. V roce 2016 lidé kvůli přepracování přišli celosvětově o 23,3 milionu let.
Půlhodina navíc
Průměrná doba strávená v zaměstnání na plný úvazek se v Česku postupně zkracuje. Za posledních deset let to bylo téměř o hodinu na současných 41 hodin a 20 minut. Podle dat Eurostatu stále pracujeme o víc než půlhodinu déle než průměrný pracovník v Evropské unii.
Po zkracování pracovní doby volají už několik let odbory, podle kterých lidé v Česku ve srovnání s kolegy ze západních států odpracují za celou kariéru i několik let navíc. Mají tedy méně času na odpočinek, což může mít i nově popsané dopady na zdraví.
