Půl miliardy lidí tráví v práci přes 55 hodin týdně. Úmrtí z přepracování přibývá

Podle analýzy dvou odborných organizací OSN způsobuje nezdravě dlouhá pracovní doba největší problémy v jihovýchodní Asii a západním Pacifiku, ale také ve východní Evropě. Pandemie může přetížením ohrozit další skupiny pracujících.

Data Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Elektrokardiogram znázorňující infarkt | Zdroj: Profimedia

Mezi roky 2000 a 2016 přispěla nadměrná pracovní zátěž k úmrtí 745 tisíců lidí po celém světě, vyplývá ze studie vypracované desítkami vědců pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a Mezinárodní organizaci práce (ILO).

Největší přímé riziko představují dlouhé pracovní týdny – tedy ty, při kterých lidé stráví v práci víc než 55 hodin – pro srdce. 

„Ve všech rozvinutých zemích počet kardiovaskulárních onemocnění v absolutních číslech klesá, zato ale zřejmě stoupá podíl těch, která mají spojitost s pracovním prostředím,“ popisuje paradox pro server iROZHLAS.cz Hynek Pikhart, vedoucí pracoviště Environmentální epidemiologie Masarykovy univerzity.

Ten se na studii zveřejněné v květnu v odborném časopise Environment International podílel.

Téměř tři čtvrtiny takto předčasně zemřelých byli muži, nejčastěji ve věkové kategorii 60 až 79 let.

V přepočtu na počet obyvatel postihuje smrt z přepracování nejvíce obyvatele jihovýchodní Asie, západního Pacifiku, ale také východní Evropy. Na opačném konci žebříčku jsou ostatní evropské země, v čele s těmi severskými. Důvodem může být legislativa limitující pracovní dobu na 35 až 40 hodin týdně.

Ve srovnání s takto krátkou dobou přináší 55hodinový a delší pracovní týden až o 35 procent vyšší riziko cévní mozkové příhody a o 17 procent vyšší riziko úmrtí na infarkt.

Od moru ke covidu: unikátní data, jak se měnily příčiny úmrtí Čechů od císaře pána do dneška

Číst článek

Navíc dlouhodobě narůstá podíl pracovníků, kteří jsou takovýmto přesčasům vystaveni. V roce 2016 jich bylo 488 milionů – devět procent práceschopné populace. Příchod pandemie koronaviru a častěji práce na dálku násobně navýšila podíl těch, kteří alespoň nárazově pracují déle, než je zdravé.

„Spousta povolání vybízí k tomu, aby lidé s prací neskončili v pět odpoledne. Prací z domova mohou strávit více hodin. Domácí pracovní prostředí navíc může být daleko víc stresující než pobyt na běžném pracovišti,“ popisuje Pikhart.

Odhaduje, že důsledky pracovního přetížení skutečně pocítíme teprve v následujících letech po pandemii.

Pokud se to stane, Česko se může připravit o pokrok, který v prevenci a léčbě nemocí srdce od revoluce učinilo. Počet zemřelých na nemoci oběhové soustavy se za tu dobu snížil téměř o víc než polovinu, a to díky změně životního stylu a dostupnější péči.

„Efekty špatného pracovního prostředí na zdraví jsou v relativních číslech malé. Vliv kouření je stále daleko fatálnější. Ale v absolutních číslech, tedy počtech mrtvých nebo v počtech ztracených let života, jsou ta čísla velice vysoká,“ dodává Pikhart.

Češi žijí zdravěji, výrazně klesá podíl kuřáků v populaci. „Zdá se ale, že se za posledních 20 let zvyšuje počet lidí, kteří pracují daleko delší dobu.“

Důvody mohou být ekonomické. Podle vědce je změna patrná v zemích západní Evropy nebo v Severní Americe, kde po finanční krizi před třinácti lety řadu lidí postihla nejistota spojená se ztrátou zaměstnání. „To jsou další aspekty pracovního prostředí, které negativně ovlivňují zdraví a končí buď fatálně, nebo ztracenými léty života.“

Ztracená léta

Ztracená léta života v důsledku nemoci, z anglického Disability Adjusted Life Year, je ukazatel míry zátěže způsobené nemocí v lidské populaci. Ztrátou se nerozumí pouze úmrtí, ale také poškození kvality života chatrným zdravím.

Zdroj: Wikipedie

Myslí tím roky, o které se lidem zkrátí plnohodnotný život. V roce 2016 lidé kvůli přepracování přišli celosvětově o 23,3 milionu let.

Půlhodina navíc

Průměrná doba strávená v zaměstnání na plný úvazek se v Česku postupně zkracuje. Za posledních deset let to bylo téměř o hodinu na současných 41 hodin a 20 minut. Podle dat Eurostatu stále pracujeme o víc než půlhodinu déle než průměrný pracovník v Evropské unii.

Po zkracování pracovní doby volají už několik let odbory, podle kterých lidé v Česku ve srovnání s kolegy ze západních států odpracují za celou kariéru i několik let navíc. Mají tedy méně času na odpočinek, což může mít i nově popsané dopady na zdraví.

Nela Krawiecová, Kristína Zákopčanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme