Nestačíme testovat, nakažených je reálně třikrát až čtyřikrát víc, říká Konvalinka
Testovat i přes čtvrtečních téměř 60 tisíc pozitivně testovaných dává podle biochemika Jana Konvalinky stále smysl. „Za prvé, abychom věděli, jak na tom jsme. Za druhé, aby se přece jen ti, kteří jsou pozitivní, mohli posílat do izolace. Aby zbytečně nezrychlovali už takto rychlou vlnu epidemie,“ vysvětluje.
„Hlavně, abychom to nepřinášeli mezi rizikové spoluobčany, kterých bohužel máme ještě asi tak 300 až 400 tisíc neočkovaných,“ dodává biochemik. Problém je ale s kapacitou PCR testů.
„Kdo teď měl v práci pozitivní antigenní test a objednával se na potvrzení PCR, tak si určitě povšiml, že už to většinou nedostane tentýž den, rozhodně ne v Praze, kde jsou kapacity vyčerpány,“ popisuje.
„Odhaduje se, že kapacita PCR testování je 150 tisíc denně, teď se dělá nějakých 130 tisíc testů denně, jestli jsem to správně četl. Takže jsme blízko této hranici, což má dva následky.“
Jeden je delší čekání na výsledky. „Druhý, že informace o 60 tisících pozitivních už skoro určitě není pravda. Protože to nestačíme protestovávat. Reálné číslo bude podstatně vyšší,“ uvažuje biochemik s tím, že v populaci odhaduje třikrát až čtyřikrát víc covid+ oproti statistikám ministerstva zdravotnictví.
Nemocnice to pocítí za tři týdny
Počty hospitalizovaných zatím na omikronovou vlnu nereagují. „Zatím ta čísla nevzbuzují znepokojení. Je zcela evidentní, že na konci minulého týdne přestaly klesat a teď začínají stoupat,“ shrnuje.
Konvalinka přitom odkazuje na zkušenosti ze zahraničí. „To, co může naznačit, co by se mohlo stát i u nás, je mezinárodní srovnání zkušeností ze Spojených států, Velké Británie a Dánska. A opravdu to hodně závisí na tom, kolik procent populace je proočkováno.“
Prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum připomíná, že oproti deltě, kde bylo zpoždění nástupu počtu nemocných v nemocnicích asi desetidenní, tak to u omikronu vypadá na větší odstup.
„Doufám, že podobně jako strašně rychle rostly počty pozitivních, tak podobně bude prudce klesat.“ Čísla ze zahraničí dál ukazují, že rozestup mezi vrcholem počtu pozitivních a vrcholem obsazenosti nemocnic bude delší.
„U delty to bylo týden až deset dní, u omikronu jsou to asi tři týdny. Takže je tady určité nebezpečí, že ačkoli už bude prudce klesat počet nakažených, tak pořád půjdou nahoru hospitalizace. Doufám, že ne nějak dramaticky. Nechci strašit, ale tady to asi několikatýdenní zpoždění bude.“
Varianta pí?
Koronavirus SARS-CoV-2 v průběhu času mutuje – aktuálně čelíme vlně způsobené variantou omikron B.1.1.529, teď se objevila subvarianta BA.2. V Dánsku tvoří až polovinu nákaz omikronem.
„My o této subvariantě BA.2 víme velmi málo. Můžeme jen předpokládat, že je infekčnější než původní omikron. Proto, že se zdá, že ho nahrazuje, takže je Dánsko pěkný laboratorní příklad.“
Stát koupí kvůli pandemii tři mobilní márnice. Dodá je firma obžalovaná z dotačních podvodů
Číst článek
„Současně víme, že se s těmi počty mutací a jejich umístěním docela dramaticky liší od omikronu. Dokonce bych si osobně troufal říci, že už by to ani neměl být omikron, ale další řecké písmeno je pí, takže by mělo jít spíš o variantu pí. Mimochodem, už nám zbývá jen devět písmen řecké abecedy a jsme na konci,“ říká biochemik s nadsázkou.
„Dánové se prostě rozhodli, že už nebudou věčně čekat, jaká další varianta se objeví a trochu spoléhají na to, že imunitní ochrana proti omikronu bude fungovat i proti variantě BA.2, takže to risknou. To riziko tady je, ale asi se bez rizika žít nedá,“ doplňuje Jan Konvalinka s tím, že právě Dánové velmi pečlivě sekvenují a testují, a když se objeví něco důležitého, tak to budeme brzy vědět.
Když pak biochemik přemýšlí o hmotnosti koronaviru, vychází mu femtogramy. „Já jsem to přepočítával a je to 10 na minus 15 gramu (10−15 g), čili jednička a patnáct nul. To mimochodem znamená, že celou virovou epidemii, co tady máme a miliony mrtvých, způsobilo něco mezi jedním a deseti kilogramy viru,“ uzavírá.
Poslechněte si celou Osobnost Barbory Tachecí ze záznamu.
