Byl prvním kojencem, kterému u nás transplantovali játra. Po patnácti letech žije téměř bez omezení

Přesně před patnácti lety transplantovali lékaři v pražském IKEM poprvé játra u miminka. V době zákroku bylo Františkovi Senzovi z Ostravy pouhých osm měsíců a vážil necelých šest kilogramů. Operace trvala celou noc a podílelo se na ní dvacet lékařů ze tří pražských nemocnic.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

František Senz před transplantací jater v roce 2007.

František Senz před transplantací jater v roce 2007. | Zdroj: archiv Daniely Senzové

Díky odvaze a péči lékařů v pražském IKEM se František před patnácti lety doslova znovu narodil.

Přehrát

00:00 / 00:00

15 let od dětské transplantace jater v IKEMU

„Kdybyste tady nebyli, nebyl by tu ani František. Obrovský respekt pro vás všechny, pro vaše ruce a snahu,“ řekla při setkání dojatá Františkova maminka Daniela Senzová. „Moc vám děkujeme.“

„Tady František ležel, na pokoji byl sám. Za těch patnáct let se nezměnilo nic. Vždy jsme přišli, museli jsme být vydezinfikováni a mít roušku. I tenhle stůl a léky, všechno je stejné.“

Tatínek Lubomír zase vzpomíná na bolestivý pohled na syna. „Když vidím tu postel, vybaví se mi, jak v ní jako malinký ležel, protože neměli k dispozici dětskou postýlku. Byl napojený na umělou ventilaci, a když ho odpojili, dívali jsme se, jak s dýcháním bojuje,“ vzpomíná.

Za vteřinu dvanáct

František musel před patnácti lety podstoupit transplantaci kvůli neprůchodnosti žlučovodů. Nejmenší děti se ale tehdy transplantovaly jen v Německu a rodiče měli z převozu do zahraničí obavy.

Lékaři se tedy rozhodli, že transplantaci u osmiměsíčního chlapce pomocí štěpu od zemřelého dárce provedou přímo v IKEM.

Tým zdravotníků, který o malého pacienta pečoval s rodiči a Františkem | Foto: Andrea Skalická | Zdroj: Český rozhlas

„Tady u sálu jsou hodiny, u kterých padají klapky. Tehdy jsem se na ně zadívala a na nich stálo 23.59. A ve chvíli, kdy to překlaplo, za ním zavřeli dveře. To bylo pro mě symbolické – za minutu, možná spíš za vteřinu dvanáct jsme ho předali k nejzásadnější operaci a už jsme museli jen čekat.“

„Zdejší atmosféra byla naprosto povznášející,“ vzpomíná koordinátorka transplantací v IKEM Lucie Janečková. „Každý chtěl udělat maximum, bylo to první takhle malinké dítě, takže nikdo neměl problém přerušit stávající práci, aby se proces jeho transplantace dokončil a dopadl dobře.“

V této místnosti František po transplantaci ležel | Foto: Andrea Skalická | Zdroj: Český rozhlas

Eva Kieslichová, přednostka Kliniky anesteziologie a resuscitační péče, byla tehdy přímo na sále. „Chtělo to velkou odvahu a přípravu celého našeho týmu. Děti se tady transplantovaly od roku 1995, kdy byl program spuštěn, ale vždy šlo o větší děti. Děti pod deset kilogramů se začaly transplantovat až v roce 2007.“

„Bylo to náročné, protože IKEM za sebou nemá zázemí velké pediatrické fakultní nemocnice. Takže jsme se na to museli velmi důkladně připravit, abychom to zvládli. Oproti našim dospělým pacientům to byla velká změna, jak pro lékaře, tak pro sestry.“

Kontroly do konce života

Dnes žije František podobně jako ostatní děti, na kontroly jezdí třikrát do roka a denně bere léky snižující imunitu, aby nový orgán v těle fungoval.

„Člověk se naučí žít s tím, že kontroly už budu absolvovat do smrti. Zvládám to,“ říká František, který se zajímá o sport a jednou by se chtěl stát televizním komentátorem.

„„Člověk se naučí žít s tím, že kontroly už budu absolvovat do smrti.““

František Senz

Na opakované děkování Františkovy maminky odpovídá Eva Kieslichová s úsměvem. „My děkujeme za vaši trpělivost, neměla jste to jednoduché.“

„Každý má z toho velikou radost. Patnáct let, je to velký chlapec, základní školu zvládá velmi dobře, dokonce i trochu sportuje. Tak to má vypadat. Doufáme, že jeho osud se bude velmi podobat osudu těch, kteří transplantaci jater podstoupit nemuseli,“ dodává hepatolog Pavel Trunečka.

Dnes už je tento zákrok u nejmenších dětí v IKEM běžnou záležitostí.

Andrea Skalická, Alena Panovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme