Pandemie koronaviru znemožnila nábory nových dárců kostní dřeně na sportovních akcích, pracovištích i ve školách. Počty dětí a dospělých, kteří čekají na své zachránce, se ale nemění. „V budoucnu může nastat problém vyhledat dostatečně zdravé a shodné dárce pro konkrétní nemocné,“ říká Radiožurnálu Gabriela Hošková, mluvčí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 8:00 13. března 2021 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak hluboký je propad v počtu nových dárců?
Průměrně jsme měli v Českém registru dárců krvetvorných buněk IKEM ročně přibližně 3000 až 3500 nových dárců. Loni kvůli pandemii a nemožnosti náborů přímo v terénu mezi lidmi vstoupilo pouze 1200 lidí, což je pouhá třetina. Každý rok navíc z registru vyřazujeme přibližně 500 dárců, kteří mají zdravotní problémy nebo dovršili 55 let věku. V lednu jsme zaregistrovali jen 49 dárců. Pokles se prohlubuje. Za stávajících podmínek budeme v prosinci po odečtení vyřazených lidí teoreticky na nule. Obměna dárců by se tak mohla zastavit.

Potýkají se s tímto problémem i v dalších registrech?
Ano, je to celosvětový problém. Ve všech registrech je téměř 38 milionů dárců. Pro záchranu pacientů by bylo potřeba, aby toto číslo bylo dvojnásobné a byly tam zastoupeny dostatečně i všechny rasy a etnika.

Co pro pacienty s poruchou krvetvorby znamená úbytek dárců?
Na světě je každé tři minuty diagnostikován další člověk s onemocněním poruchy krvetvorby. V budoucnu může nastat problém vyhledat dostatečně zdravé a shodné dárce pro konkrétní nemocné, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně a nenaleznou shodného dárce v rodině. Registr pro ně znamená naději na život.

Jak se snažíte získávat nové dárce?
Organizujeme online přednášky v různých společnostech. Aktivně využíváme sociální sítě a média. Umožňujeme zájemcům vstup do registru bez nutnosti osobní návštěvy náborového místa nebo registru. Zájemce o vstup do registru obdrží sadu na stěr slin a vstupní vyšetření během deseti minut provede sám v pohodlí domova.

Matka pozitivní, dítě s imunitou. Většina dětí nakažených matek se rodí s protilátkami na covid-19

Číst článek

Opravdu stačí pouhý stěr ze slin na zařazení do databáze?
Vstup dárce aktuálně probíhá tak, že zájemce kontaktuje registr, kde s ním koordinátorky proberou zdravotní stav a podmínky vstupu. Pokud je vše v pořádku, tak mu na naše náklady zasíláme sadu na stěr slin. Zájemce pak postupuje podle podrobného návodu a pak odešle dopis a balíček s odběrovými štětičkami zpět do registru. Z odebraných slin se poté vyhodnotí HLA znaky (HLA znaky – dědičné znaky na povrchu bílých krvinek). Vše se zadá do databáze registru, kde se na základě této typizace hledá pro pacienty shodný dárce.

To znamená, že vstup do registru neznamená, že dárce bude automaticky kostní dřeň darovat?
Ano, je pouze k dispozici k vyhledávání. Svým vstupem dává naději, že registr vhodného a shodného dárce pro pacienta, který potřebuje transplantaci kostní dřeně najde. Ideálním dárcem je muž ve věku 25 let, který splňuje podmínky vstupu do registru. Jsme ovšem rádi za každého zájemce o vstup do registru, který splňuje naše podmínky, je zdráv a je ochoten pomoci jakémukoliv pacientovi po celém světě, který potřebuje transplantaci kostní dřeně. V registru v pražském IKEM aktuálně hledáme vhodného dárce pro 49 dětských a dospělých pacientů.

Musí mít případný dárce před stěrem test na koronavirus?
V případě, že se nalezne potřebný stupeň shody mezi dárcem a příjemcem, je dárce pozván do registru, kde je kompletně vyšetřen. Potvrdí se stupeň nalezené shody a před samotným odběrem kostní dřeně dárce je pak také testován na koronavirus.

Kdy naposledy jste byli v hledání dárce úspěšní?
Příběhy pacientů i dárců bývají hodně silné a emotivní. Na jedné straně například rodiče, kteří se snaží najít dárce pro své nemocné dítě, na druhé straně maminka tří dětí, která věnuje spoustu času a kus sebe, aby někoho jiného zachránila. „Úspěšnost“ je v případě registru relativní pojem. Pro přibližně 80 procent pacientů se nám dárce najít podaří, a to v relativně krátké době několika týdnů. Následuje proces přípravy dárce i pacienta, kdy se může spousta věcí „pokazit.“ Pokud se nám ale podaří zařídit, že dárce podstoupí odběr, a pacient je transplantován, stále ještě nemusí být vyhráno. Jestliže se krvetvorné buňky ujmou a začnou pracovat tak, jak mají a pacient nemá žádné závažné komplikace, dá se říci, že jsme uspěli. Největším zadostiučiněním pro dárce i pracovníky registru bývá poděkování pacienta, které můžeme dárci v anonymizované podobě předat.

Proč neumožňujete setkání dárce s pacientem? Přicházíte o ty nejhezčí chvíle vidět na vlastní oči smysl své práce....
Setkání dárce a příjemce by bylo za ideální situace opravdu krásným zážitkem pro všechny zúčastněné. Bohužel případné setkání sebou nese mnoho etických problémů, které mohou samotné setkání ovlivnit, například věk dárce i příjemce, kulturní i jazyková bariéra, náboženství, sociální situace obou zúčastněných stran a další. Úkolem registru je chránit nejen dárce, ale i příjemce před případnými negativními důsledky takového setkání.

Zuzana Burešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít