Problémy s trávením mohou vyřešit i antidepresiva nebo psychoterapie, říká gastroenterolog Lukáš

Počty gastroenterologických pacientů v produktivním věku rostou. „Může za to blahobyt,“ tvrdí profesor Milan Lukáš. Na civilizační choroby, které se v gastroenterologii nejčastěji projevují neinfekčními střevními záněty nebo funkčními chorobami trávicího traktu, se sice neumírá, ale dokážou pacientovi významně znepříjemnit život, říká v rozhovoru pro Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Milan Lukáš | Foto: Luboš Vedral

Tlak na výkon, očekávání okolí, snaha se prosadit, ale i možnosti, které dnes máme, indukují podle gastroenterologa Milana Lukáše stres, na jaký nebyly předchozí generace zvyklé.

Přehrát

00:00 / 00:00

S Milanem Lukášem o střevních zánětech a antibiotikách

Výsledkem je nárůst civilizačních chorob, které se v gastroenterologii nejčastěji projevují v podobě neinfekčních střevních zánětů nebo funkčních chorob trávicího traktu, typicky syndromem dráždivého trakčníku. Jde o vleklá onemocnění, na která se sice neumírá, ale dokážou pacientovi významně znepříjemnit život.

„Když přijde do ordinace dvacetiletá dívka, která nehubne, ale bolí ji půl roku břicho, má nepravidelnou stolici a je před maturitou, nebudeme jí dělat nějaká krkolomná vyšetření. Zkusíme jí upravit dietu, nasadíme třeba probiotickou léčbu, případně psychoterapii a antidepresiva,“ popisuje na příkladu charakteristické symptomy civilizačního funkčního onemocnění trávicího traktu Milan Lukáš.

Antidepresivy proti bolesti břicha?

„Používáme desetinové nebo pětinové dávky, než jaké předepisují psychiatři například svým depresivním pacientům. Nijak neovlivňují vnímání ani myšlení, ale působí na podkorová centra v mozku,“ vysvětluje profesor Lukáš. „Ta fungují nezávisle na naší mysli a řídí činnost vnitřních orgánů,“ dodává.

„Pokud jsou tato vegetativní nervová centra bombardována stresovými impulzy z mozkové kůry, pak se u některých lidí začínají chovat hyperaktivně, což se přenáší i na činnost vnitřních orgánů. Proto někteří trpí srdečními arytmiemi, jiní mají pocity dušnosti a další bolí břicho nebo mají pocit nadmutí a nepravidelnou stolici,“ říká.

Co víme o mikroorganismech, které sídlí v našich střevech? V čem může být nebezpečné užívání antibiotik v útlém věku? A proč by každý člověk starší 55 let měl jít na preventivní kolposkopické vyšetření? Poslechněte si odpovědi Milana Lukáše ze záznamu.

Zuzana Burešová, and Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme