Tuberkulóza a rakovina mohou Afriku ohrozit víc než ebola, varuje virolog ze Senegalu

Nejčastější nemocí, která zabíjí po celém světě je tuberkulóza. Problémem Afričanů je pak rakovina, vysoký krevní tlak nebo diabetes. Je možné, že v průběhu deseti let budou právě tyto nemoci větším problémem, než jsou dnes infekční onemocnění, tvrdí v Magazínu Leonardo Českého rozhlasu Plus virolog Amado Alpha Sall.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaké nemoci mohou pro Afriku znamenat problém? V rozhovoru pro Český rozhlas Plus odpovídal virolog Amado Alpha Sall | Foto: Andrea Skalická

V červnu roku 1887, tedy před více než 130 lety, byl v Paříži založen Pasteurův ústav. Instituce, pojmenovaná po slavném francouzském mikrobiologovi Louisi Pasteurovi, je významným střediskem základního výzkumu – zabývá se výzkumem a vývojem diagnostických a testovacích postupů v lékařství a kontroluje výskyt infekčních nemocí na celém světě. Do mezinárodní sítě slavného institutu patří i ten v dakarském Senegalu. Český rozhlas Plus mluvil s jejím ředitelem, virologem Amadou Alpha Sallem.

Jste vystudovaný virolog. Můžete našim posluchačům přiblížit vaši specializaci?
Specializuji se na nebezpečné viry, které způsobují nemoci, jako je ebola nebo hemoragické horečky (krvácivé horečky virového původu, které mohou vést až ke smrti, pozn. red.).

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad

Zajímají mě také viry, které přenáší hmyz, zejména komáři. A v poslední době se stále více zabývám epidemiemi ve světě. Má profesní kariéra odstartovala zde, ale působil jsem také ve Spojených státech amerických, Velké Británii a v Asii. Dakarský institut vedu v posledních dvou a půl letech.

Prozraďte, jaká je pozice dakarského Pasteurova ústavu v rámci celé instituce?
Dříve jsme byli přímo pobočkou pařížského institutu, ale v současnosti je dakarský institut soukromou veřejně prospěšnou neziskovou nadací. Jsme tedy finančně nezávislí. Ale protože výzkum je financován pomocí grantů, musíme pochopitelně stále žádat o peníze.

Je tu také řada filantropů, kteří nás podporují, podporuje nás také vláda a nejrůznější fondy, ale pořád to nestačí. Společným zájmem Pasteurova institutu je veřejné zdraví, výzkum a vzdělávání. Dále se zaměření jednotlivých poboček liší podle toho, v jaké části světa ústav působí. Hlavní specializací Pasteurova ústavu jsou pochopitelně infekční nemoci, ale stále více se zaměřuje i na přenosné nemoci, protože nabývají na intenzitě. To, co zajímá nás tady v Dakaru, je kromě ochrany veřejného zdraví a výzkumu také výroba vakcín proti žluté zimnici.

Popáleniny a vzteklina. ,Připravil jsem se na nejhorší, ale nebylo to dost,‘ říká o Jižním Súdánu lékárník

Číst článek

A pak děláme výzkumy podle místních priorit, máme tady velmi zdatnou skupinu virologů, kteří se zabývají epidemiemi a programy veřejného zdraví na vymýcení takových nemocí, jako je třeba dětská mozková obrna nebo spalničky. A pak jsou tu epidemické nemoci, jako je žlutá zimnice, ebola, horečka dengue nebo třeba horečka zika – jako první jsme tu už před třiceti lety měli vědeckou skupinu, zabývající se horečkou zika.

Pasteurův institut v Dakaru má asi 400 zaměstnanců. Chodí k vám na stáže také studenti? Kolik jich tu máte?
Je jich tu asi stovka. A to je taky důležité, protože to produkuje vědecké kapacity této země. Máme mnoho PhD studentů, studentů v magisterském programu, už dva roky po absolvování střední školy se tady mohou školit techničtí pracovníci. Dáváme jim možnost pracovat s nejnovějšími technologiemi, ať už budou později zaměstnáni tady, nebo někde jinde v Senegalu.

Rychlé reakce

Velmi podstatné je pro vás veřejné zdraví. Jak často získáváte informace o výskytu nemocí v populaci?
Máme vytipovaná určitá místa, kde provádíme monitoring pravidelně každý den. Jsou po celé zemi. Je to nesmírně důležité, protože nám to umožňuje detekovat velmi brzy nejrůznější epidemie a rychle na ně reagovat. Pokud zjistíme nějaký problém, je naším úkolem velmi rychle zareagovat.

Vědci vyrobili houbu, která dokáže zabít jenom komáry. Snaží se tak zastavit šíření malárie

Číst článek

Jakmile nastane nějaký případ epidemie, pošleme na místo naši mobilní laboratoř, můžeme tam například poslat entomology, aby pochytali komáry a zjistili, jestli je v dané lokalitě rezistence na insekticidy. Provozujeme také mikrobiologické laboratoře, provádíme klinické testy na skupinách pacientů a přímo v ústavu také očkujeme jak děti, tak cestovatele. A abych nezapomněl – také máme laboratoř, kde se dělají testy pro potravinářský průmysl. Je to jediná akreditovaná laboratoř v Senegalu, která má značný ekonomický dopad. Věnujeme se tedy hlavně výzkumu, veřejnému zdraví, výrobě vakcín a výcviku studentů.

Jednou z nejvíce rozšířených nemocí v Africe je malárie. Jaká je aktuální situace v Senegalu, pokud jde o tuto nemoc? Je běžná?
Ano, malárie je běžná. Kdysi to býval největší zabiják dětí v Senegalu, v poslední době se ale v tomto směru udělal opravdu velký pokrok, povedlo se totiž vyvinout novou účinnou látku, artemisinin. Současně se do míst s vyšším výskytem malárie posílají moskytiéry a také se provádějí rychlotesty na malárii.

Díky tomu se povedlo na mnoha místech země dramaticky snížit počty nemocných. Už déle než 30 let sledujeme dvě vesnice a na jejich příkladu se snažíme porozumět tomu, jak malárie zasahuje lidí a jestli proti ní postupně získávají imunitu, protože pokud to pochopíme, můžeme vyvinout například lepší vakcínu.

Kdysi byli lidé z těchto vesnic vystaveni kousnutí nakaženého komára 300krát ročně, teď je to jen pětkrát. Znamená to, že malárie z těchto vesnic téměř vymizela. Výskyt malárie se tedy velice snížil, můžete se s ní setkat spíše v jižní a západní části země.

Kongem se šíří druhá největší epidemie eboly v dějinách. Lékaři se bojí nedostatku vakcín

Číst článek

Vím, že se v Africe už delší dobu testují vakcíny proti malárii. Jaké jsou výsledky?
Pokud jde o malárii, je tu několik klinických výzkumů, ale je velice složité najít kvalitní vakcínu proti malárii – a to z mnoha důvodů. Tím nejdůležitějším je různorodost parazitů, kteří malárii způsobují. Jedna z vakcín je už testována a její účinnost je kolem 30 až 40 procent. Sice je to stále málo, ale pomůže nám to v kombinaci s dalšími opatřeními. Jsou tu i další testy, které vypadají velice slibně, ale potřebujeme ještě více informací, abychom vše mohli ještě vyhodnotit.

A co další nemoci, přenášené hmyzem, například horečka dengue?
Ano, sledovat horečku dengue je ve srovnání s malárií, kterou už máme víceméně pod kontrolou, velmi důležité. Právě teď pravidelně právě míváme epidemii horečky dengue. Ale dobrou zprávou je, že máme v Pasteurově institutu dostatek vědeckých kapacit, které jsou schopné tyto epidemie detekovat, reagovat na ně a předcházet jim.

Snažili jsme se mimo jiné také pochopit, jak jsou tyto nemoci přenášené. Teď už existují i matematické modely, které dokážou předpovědět cykly, ve kterých se můžou epidemie vracet. Zapracovali na tom virologové, entomologové, epidemiologové a matematici – jde tu o multidisciplinární přístup.

A jak to vypadá s obávanou ebolou?
Situace s ebolou se vyvinula. V roce 2014 jsme jako první přijeli do Guineje a začali jsme dělat diagnostiku v hlavní městě Konakry, kde tehdy probíhala epidemie. Zůstali jsme tam po dobu dvou let a podporovali jsme guinejský tým, aby věděl, jak postupovat. Když jsme odjeli, zůstalo tam 15 lidí, kteří už mohli pracovat nezávisle na nás.

Zaměřujeme se na země, kde existuje podezření z výskytu eboly. V terénu zjistíme, jestli je člověk skutečně nemocný, a v případě že ano, izolujeme ho od ostatních a dáme ho do speciálního centra, aby se nemoc nešířila.

Je to hodně o identifikaci jednotlivých případů. Oproti roku 2014 jsme ale pokročili, tehdy jsme se ještě pořádně nemohli shodnout na tom, jak se nemoc rozpozná. Dnes už mají vědci v terénu jednu vakcínu, která sice není dokonalá, ale může vyřešit spoustu problémů. Ale pořád je ještě před námi hodně práce.

Jaké jsou vlastně nejběžnější nemoci v Senegalu? Co třeba HIV?
Tady v Senegalu jsme na tom celkem dobře, protože HIV, i když je to pořád problém, se u nás vyskytuje mnohem méně často než v ostatních afrických zemích, kde je v průměru nemocných 20 procent. Co nás trápí více, je antibiotická rezistence.

Antibiotika jsou skvělý lék, ale musí se užívat jen tehdy, je-li to nutné. Jedna z předpovědí říká, že pokud se s tím nic neudělá, v roce 2050 bude 10 milionů případů úmrtí ročně a Afrika za to hodně zaplatí. Takže je pro nás výzvou si s tím do budoucna poradit.

Vůbec nejčastější nemocí, která zabíjí, je tuberkulóza a i tomuto problému Afrika čelí. Problémem Afričanů je ale také rakovina, vysoký krevní tlak nebo diabetes. Máme tu programy, které se tím zabývají, a je možné, že v průběhu deseti let budou právě tyto nemoci větším problémem, než jsou dnes infekční onemocnění. Jedním z našich úkolů je předvídat podobné trendy.

Andrea Skalická Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme