Šišlání či ráčkování. Dětí s vadou řeči je podle dat ministerstva školství čím dál víc
V základních školách přibývá dětí s vadou řeči. V minulém školním roce jich podle dat ministerstva školství bylo zhruba 8525. Za uplynulých deset let jejich počet vzrostl zhruba čtyřikrát. Nárůst problémů s řečí souvisí mimo jiné se současným životním stylem, říká klinická logopedka Jitka Kaulfuss.
Zatímco v roce 2008 se na logopedii léčilo 133 245 pacientů, v roce 2018 jich podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo o 21 150 víc. Kolem 90 procent z nich byly děti. Zatím nejvíc lidí chodilo na logopedii v roce 2015, a to 165 398.
Stále více dětí v Česku dochází na logopedii. Vadu řeči mají dvě pětiny předškoláků
Číst článek
V posledních letech sice pacientů ubývá, ale to může souviset i s vývojem populace, kdy začalo ubývat narozených dětí. Odborníci upozorňují, že dětí s vadami řeči může být ve skutečnosti násobně více, protože statistiky neregistrují ty, kteří se nedostanou k odborníkovi.
Mezi pacienty bývají zejména děti v předškolním věku, u kterých bývá náprava špatné výslovnosti a mluvení nejsnazší. Stále víc dětí s vadami řeči ale registrují i základní školy.
Množství žáků s potížemi, jako je třeba šišlání či ráčkování, se podle údajů ministerstva školství od roku 2008/2009 zvýšilo z 2074 na loňských 8525. Ani tato čísla nezahrnují všechny, ale jen ty, u nichž vady řeči potvrdilo vyšetření ve školské poradně.
Důležitý je oční kontakt
Problémy s výslovností u dětí podle logopedky Kaulfuss v posledních letech často přetrvávají třeba až do třetí třídy základní školy. „Před 20 či 30 lety se vyřešily většinou do první třídy,“ uvedla. Nárůst potíží podle ní souvisí se změnou životního stylu, kdy rodiče dětem v komunikaci nevěnují tolik pozornosti.
‚Během deseti let nebude mít kdo učit.‘ Učitelé dostanou od ledna přidáno, podle odborů je to málo
Číst článek
„Často se dívají do mobilů, když mluví na dítě. V rozvoji řeči je přitom velmi důležitý také oční kontakt,“ řekla. Víc času by si rodiny měly udělat i na procvičování říkadel, čtení knížek, společné hraní nebo rozvíjení obratnosti dítěte, dodala.
Podle Kaulfuss k rozvoji řeči nepřispívá ani roztříštěnost výchovných přístupů ve školství. „Každá školka si dnes hledá svůj výchovný koncept a někdy to není moc přínosné,“ poznamenala. Dříve se podle ní školky zaměřovaly více na učení básniček a písniček. Doplnila, že situaci neprospívá ani podfinancování škol a nedostatek personálu.
Vady řeči je podle logopedů možné napravit v každém věku, ale nejsnazší je to v raném dětství. V dospělosti sice lze správnou výslovnost nacvičit, při spontánní mluvě se pak ale většinou již kvalita artikulace vrací ke zvyklostem z dětství.
