Proč Češi nevěří očkování? ‚Jsou to předsudky intenzivně posilované pavědou,‘ myslí si vědec

V průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas vyšlo, že víc Čechů je ochotno nosit jako prevenci roušku (51 %), než se nechat naočkovat. Ředitele Biologického centra Akademie věd České republiky Libora Grubhoffera to překvapuje, ale jinak, než by se zdálo. „Ochota lidí nechat se případně očkovat novou koronavirovou vakcínou je ještě poměrně vysoké číslo. Realita vypadá mnohem hůř,“ komentuje průzkum v Interview Plus.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stop covid-19 | Zdroj: Pixabay

Vědecké týmy po celém světě se snaží vyvíjet účinnou vakcínu proti covidu-19. Až bude, nechalo by se jí podle průzkumu očkovat jen 49 % Čechů, naopak 43 % by ji odmítlo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Burdy

Libor Grubhoffer přidává i čísla proočkovanosti na chřipku, kdy se v Česku nechává očkovat kolem 15 % lidí z rizikových skupin. U běžné populace je číslo ještě menší, a to mezi 5–10 %. „Je to něco typického pro naši zemi, protože náš národ má velkou nedůvěru k očkovacím látkám.“

Čím to je? „Sám si tuto otázku často pokládám. Bohužel, obávám se, že v naší zemi je rozšířená tendence věřit nejrůznějším pavědeckým přístupům. V případě vakcín se k pavědě přidává i nedůvěry v cosi cizího, co se má dostat do našeho těla. (A lidé se ptají), jestli to má mít pozitivní význam, nebo to spíš bude škodit. Jsou to předsudky velmi intenzivně posilované pavědou,“ myslí si.

Klíčové očkování na chřipku

Náměstek ministra zdravotnictví a budoucí vládní zmocněnec pro oblast zdravotnictví Roman Prymula už teď přišel s doporučením, podle kterého by se lidé měli co nejdřív nechat očkovat proti chřipce. Ta by totiž ve spojení s případnou druhou vlnou nemoci covid-19 mohla lidem způsobit velké problémy.

Týmy pracující na vakcíně proti koronaviru hlásí opatrný optimismus. Vědci však zároveň brzdí nadšení

Číst článek

„Je to velmi moudré doporučení. Lze se nadít, že chřipková epidemie skutečně přijde. My jsme na ni každým rokem, pokud jde o výrobu aktuální vakcíny, připraveni. Nepochybně, pokud někdo onemocní chřipkou, tak si vytváří jakési předpolí pro případný vstup nového koronaviru. Lze se tak nadít všech těch komplikací a obtíží, které s tím souvisejí,“ míní vědec.

Ředitel Biologického centra je signatářem dopisu Učené společnosti ČR, která zareagovala na prohlášení ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) o plánu na vývoj české vakcíny. Má stát miliony korun a zhruba ve stejný čas oznámila Evropská komise plán na vývoj vakcíny a léku na covid-19 za 7,5 miliardy eur.

Naivita ministerského sdělení?

„Byl to nešťastný výrok a způsob, jakým se tento úmysl dostal na veřejnost. Ta nešťastnost spočívala v naivitě, s jakou byla sdělena. Protože mezi posluchači taky byli lidé, kteří mají nějaké zkušenosti s problematikou vakcín. Tuto část odborné veřejnosti to vyprovokovalo, takže jsme na to zareagovali velmi rychle. Aby to nebylo, jak se říká, další plácnutí do vody, které nebude mnoho stát, ale přesto (něco) bude – zmařená investice, a taky ostuda s odkazem na slávu československé vakcinologie z poválečných let.“

Jediná cesta, jak se dostat k účinné vakcíně, je podle Libora Grubhoffera připojit se k evropské iniciativě. „Je to jediná cesta, protože dnes máme 110 světových laboratoří světa, které pracují v různých fázích na přípravě vakcíny. Některé jsou už v druhé, třetí části klinické studie, takže ani není možné dohnat náš časový handicap,“ dodává.

Část Učené společnosti se pak s ministrem sešla. Jak schůzka vypadala a proč vznikla nová poradní komise? Jak náročné je vlastně novou vakcínu vyrobit a proč bychom měli mít tu na covid-19 nejdřív na konci roku 2021, resp. 2023? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus Jana Burdy.

Jan Burda, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme