Manuál pro očkované. První dávku oslavujte nealkem a doma, na účinek vydržte čekat co nejdéle

Jak silná je ochrana před covidem po první dávce? Může naočkovaný člověk někoho nakazit? Jak dlouho protilátky vydrží? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na nejčastější otázky ke koronavirovým vakcínám.

Praha/Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chovejte se, jako byste očkovaní nebyli. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Minulý týden dostalo v Česku první dávku vakcíny proti nemoci covid-19 rekordních 264 tisíc lidí. Vzhledem k očekávanému nárůstu dodávek zaznamenáme v květnu pravděpodobně ještě vyšší součty.

Tempo podávání prvních dávek zrychlilo i proto, že se na druhou dávku vakcíny nově čeká déle – až pět týdnů. Zahraniční zkušenosti napovídají, že přístup „v první řadě první dávky“ pomáhá jednotlivým zemím rychleji srážet celková čísla nakažených, a tedy i mrtvých. 

To ovšem neznamená, že jsou naočkovaní chráněni okamžitě a mohou ihned zapomenout na pravidla a doporučení.

Riziko nákazy covidem-19 klesá po podání vakcíny pozvolna. A dokud zůstává virová nálož ve společnosti vysoká, obezřetnost je zvlášť pro členy ohrožených skupin namístě i po dávce druhé.  

Chrání vakcíny už po první dávce?

Krátká odpověď: bezprostředně po ní ne. Po zhruba dvou týdnech už částečně ano. Na plný efekt je ovšem potřeba počkat do druhé dávky.

Dlouhá odpověď vyžaduje malou exkurzi do imunitního systému. O obrannou reakci se starají dva typy buněk: B-lymfocyty, které se dokážou rychle zmobilizovat a vyrobit protilátky, ale také rychle zaniknou, a dlouhověké T-lymfocyty. Ty se specializují na odpověď vůči konkrétnímu patogenu a některé z nich mohou být v těle na stráži desítky let.

Očkování funguje, ukazují data. Ubylo nakažených mezi zdravotníky i v zařízeních sociálních služeb

Číst článek

První injekce dvoudávkových vakcín vyvolá především reakci B-lymfocytů. Ty sice poskytují částečnou ochranu, ale bez druhé dávky by nenaběhla dlouhodobá protekce T-lymfocyty. Ochrana obstaraná B-lymfocyty přitom v horizontu týdnů až měsíců vyprchá.

U vakcín Pfizeru, Moderny i AstraZenecy nastupuje sice jen částečná, ovšem na zatím nasbíraných statistikách i tak viditelná ochrana přibližně po dvou týdnech od první dávky. 

Pfizer/BioNTech nabízí podle klinické studie po první dávce ochranu před nemocí 52 procentům očkovaných, po druhé dávce 95 procentům. U Moderny je to podle jejích dat 80 procent po první dávce a 96 procent po kompletním naočkování. AstraZeneca dle testů poskytuje ochranu 64 procent po první a 70 procent po druhé dávce. Nejčerstvěji dostupná vakcína – jednodávková Johnson & Johnson – má účinnost 66 procent

Tato čísla odpovídají na otázku, jak dobře vakcína chrání před propuknutím nemoci, pochopitelně ve srovnání s nenaočkovanými. S postupem pandemie se ukazuje, že podstatnější je jiná otázka: jak vakcína chrání před vážným průběhem?

Odpověď na ni dávají čísla z Izraele, který byl první zemí s dostatečně vysokými počty naočkovaných. Ta potvrzují, že vakcíny efektivně brání před vážným průběhem, který může vést k hospitalizaci i úmrtí – například vakcína Pfizeru má v tomto smyslu 92procentní účinnost.

Další studie k účinnosti vakcín v reálném světě zveřejňují americké úřady. Vysoká čísla výrobců podle jejich zjištění zřejmě odpovídají realitě.

Pokud po dvou týdnech či delší době od první dávky váháte, zda podstoupit například setkání s blízkými, nabízí se několik možností, jak riziko alespoň snížit. Stále zůstává platnou zásadou, aby se lidé před takovým setkáním testovali. Řada laboratoří také nabízí jako placenou službu test protilátek, který může včas varovat před nedostatečnou imunitní reakcí na očkování.

Můžu po očkování někoho nakazit?

Původní klinické studie sledovaly, jak dobře se u očkovaných daří zabránit propuknutí nemoci covid-19. Při současném závodu za kolektivní imunitou jsou ale pacienti s asymptomatickým průběhem, kteří mohou nemoc šířit, aniž by se u nich projevila, důležité téma.

Ukazuje se, že vakcína chrání i v tomto případě. Čísla z Izraele mluví o 94procentním snížení počtu pacientů s asymptomatickým průběhem infekce. Nejnověji vysokou účinnost v ochraně onemocněním bez příznaků  75 procent potvrzuje americké Centrum pro kontrolu infekčních chorob.

Riziko nicméně spočívá v tom, že žádná vakcína není stoprocentní: i neúčinnost v řádech jednotek procent znamená, že část naočkované populace bude vůči projevům nemoci stále senzitivní.

„Chovejte se, jako byste očkovaní nebyli,“ radí proto naočkovaným článek BBC.

Snižuje alkohol účinnost vakcíny?

Poprask vyvolalo vyjádření ruské zdravotnice pro rozhlasovou stanici Komsomolská pravda, podle kterého je třeba abstinovat dva týdny před očkováním látkou Sputnik V a pak ještě měsíc a půl po něm.

Informaci uvedl na pravou míru autor vakcíny Alexander Gintsburg: doporučuje se nepít tři dny po vakcinaci a týká se to všech vakcín, nejen ruského Sputniku.

Skutečný důvod pro třídenní abstinenci je ten, že organismus krátce po očkování prochází vysokou zátěží a není vhodné jej oslabovat. Mohou se také projevit vedlejší účinky vakcíny, jako jsou horečka, bolest svalů a podobně, které přítomnost alkoholu může zhoršit.

Jak dlouho ochrana vydrží?

První klinické testy mluvily o bezpečně vysoké hladině protilátek po dobu tří měsíců od kompletního očkování. Ve skutečnosti je to déle: autoři původních testů zkrátka neměli možnost zkoumat naočkované po delší dobu než právě tři měsíce.

Aktuálně vědci věří, že bezpečná hladina protilátek vydrží nejméně šest měsíců. Na základě zkušenosti se sezonními koronaviry, které se v populaci běžně šíří, doufají v dostatečnou zásobu protilátek spíše v řádu let.

Výrobci obou mRNA vakcín – Pfizer/BioNTech a Moderna – zvažují prodloužit ochranný účinek podáváním třetí dávky s odstupem šesti až dvanácti měsíců od druhé.

Brzdí očkování průběh pandemie?

Ano, zřetelně. Mimo studie nabízí nejlepší přehled o skutečném dopadu vakcín Izrael. Během první poloviny ledna 2021 zdravotníci naočkovali první dávkou 80 procent seniorů, o čtrnáct dní později už většina seniorů dostala obě dávky.

Ve stejném období se propadl podíl potvrzených případů covidu-19 mezi seniory o 80 procent, u skupin s menší proočkovaností propad tak strmý nebyl.

Podobný obrázek nabízejí už i data o českých seniorech. Nejdéle proočkovanou tuzemskou skupinou jsou ale zdravotníci, o účinnosti vakcín proto nejvíc vypovídá klesající počet nakažených z jejich řad. 

jab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme