Největšími zabijáky lidí poprvé v historii nejsou viry a bakterie. Předběhly je nepřenosné nemoci

Hlavními příčinami smrti člověka už nejsou viry, bakterie či mikroby, které na nás po tisíciletí číhaly na různých místech. Poprvé v novodobé historii lidstva jsou největšími světovými zabijáky nepřenosné nemoci, jako je rakovina, srdeční onemocnění nebo mozková mrtvice. Týká se to každého regionu na světě, včetně Afriky. Tento posun je nevídaným a nečekaným úspěchem, píše list Financial Times.

Johannesburg Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nárůst počtu nepřenosných nemocí si odborníci částečně vysvětlují tím, že lidé žijí dostatečně dlouho na to, aby se u nich onemocnění rozvinulo. | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Podle The Financial Times infekční nemoci přestaly být hlavní příčinou smrti v Africe v roce 2011.

V roce 2015 zapříčinily nemoci, jako je úplavice, zápal plic, malárie nebo tuberkulóza, na africkém kontinentě 44 procent z celkového počtu úmrtí. Tento počet je ale stále vysoký, ve většině oblastí světa mají infekční nákazy na svědomí méně než deset procent z celkového počtu mrtvých.

Přesto rychlost, jakou počet obětí infekcí v Africe klesá, je obdivuhodná. Za posledních několik desítek let jejich počet klesl třikrát až čtyřikrát rychleji, než tomu bylo v rozvinutých státech. Afrika tak prochází mimořádné rychlou zdravotní revolucí.

Pacientů se zánětem srdečního svalu výrazně přibývá, na vině je přecházení nemocí

Číst článek

V roce 1990 zemřelo v chudých zemích na nemoci, jako je cukrovka nebo rakovina 25 procent lidí z celkového počtu mrtvých. V roce 2040 by tento podíl měl dosahovat 80 procent.

Choroby chudých

Nárůst počtu nepřenosných nemocí si odborníci částečně vysvětlují tím, že lidé žijí dostatečně dlouho na to, aby se u nich onemocnění rozvinulo. Mnozí lidé z chudých zemí se přesto s takovými nemocemi setkávají v nižším věku než lidé z rozvinutých států. Nemoci srdce, cukrovka a další onemocnění, známá jako civilizační choroby, se ve skutečnosti stávají chorobami chudých.

Podle zdravotnického experta Thomase Bollykya se chudé státy musejí potýkat s následky svého úspěchu. Důvodem toho je, že tyto země bojují proti infekčním nemocím se zdravotnickou asistencí mezinárodního společenství. V rozvinutých státech tomu tak ale nebylo. V amerických městech v letech 1900 až 1936 klesla úmrtnost především díky filtraci a chloraci vody. Lepší hygienická zařízení, karantény, ale i vzdělávání mělo blahodárné důsledky dřív, než se objevily účinné léky.

Chudé země dosahují stejných výsledků rychleji, často však bez institucionálních změn, jimiž si prošla města v rozvinutém světě. Smrtelná onemocnění mezi dětmi klesla. Výsledkem jsou ale až příliš často nemocní dospělí lidé, kteří žijí bez odpovídajícího zdravotnického systému nebo pracovních příležitostí.

Infarktů v Česku ubylo až o 13 procent. Lékaři to přisuzují i protikuřáckému zákonu

Číst článek

Chudé státy by tak měly vynakládat více peněz na prevenci a léčbu nepřenosných chorob. Africké elity přitom často problém ignorují a samy vyhledávají péči v zahraničí. Ti, kteří v těchto státech zůstávají, mají ale přinejlepším velmi omezenou zdravotní péči.

Afrika se urbanizuje ohromujícím tempem, města jsou ale často nepřipravená a přeplněná nemocnými lidmi.

Přeorientovat se na civilizační choroby musejí v Africe i zahraniční organizace. Rakovina, onemocnění horních cest dýchacích, srdeční potíže a cukrovka jsou příčinou 60 procent úmrtí po celém světě. Na zdravotnickou pomoc při léčbě nepřenosných nemocí putuje však jen jedno procento veškeré pomoci rozvojovým zemím.

Chudé státy by měly mimo jiné zakročit i proti znečištění a tabákovým výrobkům. Africké vlády by se měly společně postavit výrobcům cigaret a dalším propagátorům nezdravého životního stylu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme