Kvůli pandemii chybí data o virózách. Průběh nákazy rhinovirem se přitom často neliší od covidu-19

Mezi lidmi kolují na podzim kromě covidu-19 i běžné viry, které způsobují nachlazení. Nejčastěji to jsou rhinoviry. Epidemiologové ale nevědí, jak moc a které přesně. Chybí jim data od praktických lékařů. Je to tím, že se v současné době všechna pozornost soustředí na koronavirus. Zatímco loni od září do listopadu Státní zdravotní ústav evidoval 194 hlášení infekcí způsobených rhinovirem, letos je to za stejné období 76.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lékařům chybí data o virózách, pozornost se soustředí na covid-19. ilustrační foto | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Zuzana s manželem onemocněli zhruba před měsícem.

„Měla jsem kašel, teploty 38 stupňů. Nejvíc nepříjemným příznakem byla intenzivní bolest kloubů a v kříži, ta byla chvílema až nesnesitelná. Při teplotách nás oba bolela hlava,“ popisuje pro Radiožurnál své zdravotní problémy. „Druhý den jsme se spojili s paní doktorkou a ta nám oznámila, že by se mělo jednat o chřipku.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Data o virózách v populaci letos na podzim chybí i kvůli covidu-19. Víc zjišťovala Janetta Němcová

Jenže podle epidemiologa Jana Kynčla ze Státního zdravotního ústavu to není pravděpodobné.

Chřipka se začíná objevovat nejdřív začátkem prosince, teď jsou běžnější takzvané rhinoviry. „Obvykle vyvolávají jen velmi lehké onemocnění, projevy nachlazení. Na druhou stranu některé z nich, ale malé množství, vyvolává i zánět průdušek, tedy z toho plynoucí dušnost, a to je problém u těch nejmenších čili kojenci nebo předškoláci,“ vysvětluje.

I proto je podle Kynčla potřeba situaci sledovat. Rhinovirů je přibližně 170 druhů, závažnější onemocnění způsobuje jen málo z nich - konkrétně ty ze skupiny C. „Ve chvíli, kdy vím, že na našem území cirkulují právě rhinoviry skupiny C, je to důležitá informace pro dětská oddělení, dětské praktické lékaře o věnování pozornosti i těmto banálním onemocněním, které mohou v řádu dnů vést k těžšímu průběhu.“

Porucha čichu

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka ve své ordinaci letos na podzim eviduje víc pacientů s respiračními chorobami než v minulých letech. Jak ale přiznává, většinou jde o covid-19.

„Minimálně posledních 14 dní nebo tři týdny, pokud se zpětně podívám na výsledky našich testů, tak je 7 až 8 z 10 pacientů pozitivních. Skoro se dá říct, že kdo k nám přijde do ordinace a má příznaky, tak je vysoce pravděpodobné, že má covid-19.“

Univerzita Karlova představila nový test. Kromě koronaviru rozpozná i dva typy chřipky a je rychlejší

Číst článek

Nákazy mívají velmi podobné příznaky a bez testu je prakticky není možné rozpoznat. Jediným rozdílem je ztráta čichu a chuti, která provází jen covid-19. Projevuje se u zhruba 60 procent pacientů, pokračuje přednosta kliniky ORL ve Fakultní nemocnici Motol Jan Plzák.

„Typicky to jsou pacienti mladšího věku a v absolutní většině pacienti nemají jiné příznaky než poruchu čichu. My jsme zvyklí ztráty čichu vídat u běžných viróz a nachlazení, ale to bývá tak, že pacient má rýmu, ucpaný nos, má teplotu, cítí se unavený,“ říká.

Porucha čichu přijde u většiny pacientů ze dne na den, zmizí obvykle za měsíc. V případě, že ne, je podle Plzáka potřeba zahájit takzvaný čichový trénink, a to denně po dobu nejmíň půl roku. „Ideálně ráno a večer, věnovat tomu třeba pět minut. Jsou doporučené esence, například eukalyptus, růže, a podobně, mají být plus minus čtyři. Každý den se zaslepit, abych neviděl, k čemu čichám, a trénovat čich, zkoušet to poznávat,“ vysvětluje. Porucha čichu u covidu-19 odezní u 90 procent pacientů.

Janetta Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme