Litr a půl vody denně je mýtus, na hydrataci se podílí i jídlo, píše francouzský deník
Na hydrataci lidského těla se podílí i to, co každý sní. Je tedy zbytečné dennodenně absorbovat velké množství vody. Stačí pít tehdy, když přijde žízeň, napsal francouzský deník Le Figaro.
Lidské tělo, které tvoří ze 60 procent voda, obsahuje několik desítek litrů tekutiny. Například u muže vážícího 75 kilogramů to je asi 45 litrů, u ženy vážící 60 kilogramů pak 36 litrů. Tělo denně vyloučí močí a potem kolem dvou litrů vody. Když je vedro nebo člověk vynakládá fyzické úsilí, je to více.
Rozšířil se proto názor, že je třeba denně vypít minimálně 1,5 litru vody, aby se tyto ztráty kompenzovaly a organismus se udržel v rovnováze.
Jak před více než deseti lety naléhavě upozorňoval jeden americký fyziolog, toto doporučení, pokud je špatně pochopeno, může mít ve skutečnosti nepříjemné důsledky.
Tekutiny ve stravě
Samozřejmě že na rozdíl od velblouda schopného čerpat ze svého tuku a vyrábět z něho vodu může člověk ze svých tělesných zásob získávat jen malé množství vody. Ovšem zase obdrží mnoho tekutin ve stravě.
Zdravotní péče v roce 2017 stála přes 380 miliard. Lidé přímo zaplatili v průměru 5100 korun
Číst článek
Například talíř se 150 gramy těstovin vařených ve vodě obsahuje kolem 300 mililitrů. Připočítejme k tomu porci zeleniny a bude to dalších 100 ml vody. Podobně je tomu u masa a ryb. A to si jako dezert lze ještě dát šťavnaté jablko.
Celkem tedy, bez pozření byť jediné sklenky vody a bez polévky, může jedno jídlo poskytnout 600 ml vody. Tři jídla denně pak umožní pokrýt více než polovinu potřeby vody. A ještě více, pokud se započítají dopolední a odpolední svačina a večer něco k pití.
Pít příliš může být riskantní
To vedlo Heinze Valtina k tomu, aby důrazně vystoupil v roce 2002 v tribuně listu Journal of the American Medical Association.
Pocit žízně máme geneticky zakódovaný, ve stáří ji ale hůře rozeznáváme
Číst článek
Podle jeho názoru by bylo nezbytné vypít 1,5 litru vody nebo více v přesušeném ovzduší dálkového letu, v případě intenzivního sportu, na prudkém slunci nebo v případě problémů s ledvinami. Za normálních podmínek to však je příliš a vypít více může být riskantní.
Jaké jsou jeho argumenty? Hydratovat se, ale nepřehánět to. Je známo, že potomanie, tedy stav, kdy člověk pije deset litrů denně, může skončit problémy adaptace organismu v případě nedostatku.
Jestliže lidé pijí příliš, více vylučují: nezbytnost chodit často na toaletu může vést k tomu, že se v noci často budí a mají problémy se spánkem.
Především však v případě, že to s pitím vody přehání, může být jisté množství zadržováno v buňkách, a to vede ke snížení obsahu soli v krevní plazmě. V těžkých případech to může přivodit zvýšení tlaku uvnitř dutiny lebeční, což vede ke křečím, kómatu a smrti.
Samozřejmě je třeba se hydratovat dostatečně, prostřednictvím potravin bohatých na vodu, jako jsou ovocné šťávy, polévky, čaj nebo káva, a především voda. Není ovšem vhodné upadnout do extrému. Riziko hrozí například u sportovců, kteří najednou vypijí litry a litry vody.
