Vynález českých vědců odhalí, jestli se pacientům vrací rakovina. Stačí odebrat krev

Česko v posledních měsících přišlo o jeden smutný světový primát. Už není zemí s nejčastějším výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku. Podle žebříčku Globocan z podzimu 2018 je patnácté. Statistiku by mohl ještě vylepšit startup Elphogen. Vyvinul metodu, která by onecmonění mohla lépe odhalovat i u pacientů, kterým se rakovina vrátila i přesto, že už jim lékaři odoperovali všechny metastáze.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vynález českých vědců může pomoci onkologickým pacientům (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Momentálně je oncoMonitor pro pacienty, kteří prodělali nádory tlustého střeva nebo konečníku. A u kterých už byly zachyceny metastázy, které byly úspěšně chirurgicky odstraněny, většinou v játrech,“ popsal pro Radiožurnál spoluzakladatel startupu Elphogene docent Marek Minárik.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž

Takoví pacienti většinou jednou za čtvrt roku docházejí k lékaři na kontrolu pomocí magnetické rezonance počítačové tomografie, tedy CT, jestli se u nich rakovina znovu neprojevila.

„Protože se jedná o radiologické vyšetření – o kterém se říká, že jedno je ekvivalentem sta snímků rentgenů – tak samozřejmě pro pacienta představují určitou zátěž. To znamená, že maximální častost je jednou za tři měsíce. A i to pro pacienta představuje velké zatížení,“ pokračuje odborník.

Zmutovaná DNA

Pacientovi se přitom mezitím můžou objevit nové metastáze a v takových případech hraje rychlost reakce významnou roli v šanci na uzdravení.

Diagnostický postup oncoMonitor, který vyvinul tým kolem Marka Minárika, přitom pro pacienta znamená pouhý odběr krve. Vědci z ní pak získají plasmu, ve které hledají fragmenty zmutované nádorové DNA.

Na rakovinu tlustého střeva umírá o čtvrtinu méně Čechů než před 10 lety. Prevence se ale lidé stále bojí

Číst článek

„Každý fragment je specifický pro daného pacienta. Na začátku musíme vyšetřit tkáň nádoru. Potom z tkáně uděláme sondy, které hledáme v plazmě,“ říká.

Marek Minárik se svými kolegy přišli na metodu, kdy se tyto kousky DNA zahřejí na teplotu, při níž se začnou rozpadat. Následně měří, jak se to projeví na speciálním detektoru.

„Za normálních okolností, pokud je ve směsi pouze jeden tip fragmentu, tak se ukáže jeden peak. Potom se detektor vrátí na nulu. V případě, že tam je mutace, tak za prvním peakem nemutovaných po chvilce zaznamenáváme, že se znovu zvýší signál a znovu padá dolů. Potom případně ještě několikrát,“ míní doktor.

Pokud vědci v plazmě zmutovanou DNA objeví, znamená to, že se rakovina pacientovi vrací. Metoda má podle doktora Minárika velkou specifitu – to znamená, že se u ní neobjevují téměř žádné falešně pozitivní výsledky.

„Téměř stoprocentní specifita znamená, že pokud jsme zaznamenali, že tam ty mutované fragmenty byly, nestalo se nám, že by pacientovi následně nebyla potvrzena přítomnost nějakého nádoru. Znovu obnovení, progrese metastáz,“ dodává.

Klinické testy

OncoMonitor by tak mohl být vhodným doplňkem vyšetření, pokud by například snímek z CT nebyl průkazný. Metoda už prošla klinickými testy – vědci ji vyzkoušeli na 500 pacientech.

Prokázali, že technologie umí zachytit nádorovou DNA až u 88 % pacientů v pokročilém stadiu rakoviny tlustého střeva a konečníku s metastázemi v játrech, pokračuje Jaromír Zahrádka ze společnosti i&i Prague.

Dostupnější léčba rakoviny? Čeští vědci zrychlili výrobu prvku, který se používá při radioterapii

Číst článek

„V této fázi je projekt oncoMonitor připraven, aby mohl být nabídnut pacientům. Trochu testujeme, jestli je ten model nastavený správně, jak komunikovat s pacienty, jak jim to nabídnout, jak proběhne logistika, ale to už je jenom takové poslední dolaďování. Během podzimu je metodika připravená na to, aby přicházeli pacienti, kteří ji mohou využít,“ vysvětluje Zahrádka.

Právě i&i Prague, firma založená Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, poskytla start-upu Elphogene počáteční investici pět milionů korun a stejnou částku by měla investovat v další fázi. To je přitom podle Jaromíra Zahrádky poměrně málo peněz.

„Tady vidíme, že je možné se i s menšími finančními prostředky dostat na trh a pomáhat pacientům přímo. Jinak náš inkubátor i&i Prague většinou pracuje s větším množstvím peněz, které je potřeba do projektu nalít. Ale chceme ukázat, že biotechnologické projekty v oblasti diagnostiky, které vymysleli čeští vědci, jsme schopni v Česku také rozvinout. Dostat na trh a také zainvestovat z peněz, které jsou u nás dostupné,“ uzavírá Jaromír Zahrádka.

Vojtěch Koval Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme