V Česku chybí ambulance pro děti se závislostí na drogách a hraní. Případů přitom přibývá

V Česku chybějí ambulance pro léčbu dětí se závislostmi na návykových látkách či hraní. Podle plánů by do pěti či deseti let pracoviště, které by nabízelo propojené zdravotní i sociální služby na jednom místě, mělo fungovat v každém kraji. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek řekl přednosta adiktologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michal Miovský.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dítě na tabletu (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Podle odborníků na léčbu závislostí dětí, které mají problémy s drogami či hraním, postupně přibývá. Potíže se navíc objevují v nižším věku.

Poslední národní výroční zpráva o užívání návykových látek v Česku v roce 2016 uvádí, že kolem 5500 dětí a mladých do 18 let mělo podle odborných odhadů závislost na pervitinu a opioidech, na konopí asi 27 300 a na alkoholu zhruba 20 000. V zemi bylo přes 11 100 patologických hráčů v dětském věku.

Češi častěji hrají hazardní hry online a patologických hráčů přibývá. Chybí dostupná pomoc i léčba

Číst článek

Podle Miovského by v Česku měla existovat „páteřní síť“ specializovaných pracovišť tak, aby fungovalo v každém kraji. Na léčbě by se v něm podílel lékař, dětský psychiatr, odborník na závislosti, terapeut či speciální pedagog. Péče by tedy zahrnovala zdravotní i sociální služby pro dítě a jeho rodinu. Takové zařízení ale musí mít dnes dvojí registraci - zdravotní a sociální, podstupuje pak i dvojí kontroly. Jasné není ani financování. Léčba se platí ze zdravotního pojištění, na sociální služby posílá ministerstvo práce krajům dotace. 

„Narážíme na to, že není dostatek politické vůle řešit, kde narážejí resorty na sebe. Bez politické podpory a ochoty resortů se mezi nimi ocitáme jako rukojmí,“ uvedl Miovský.

Legislativa, která by péči o závislé děti upravila, zatím neexistuje. Vyřešit by to mohl zamýšlený zákon o zdravotně sociálním pomezí, který by stanovil i způsob financování. O normě se mluví léta. Chtěli ji připravit ministři práce a zdravotnictví už za minulých vlád. Dosud zákon ale nevznikl.

'Úkol pro vládu'

Podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) není potřeba v Česku vymýšlet zvláštní model a dá se inspirovat v některých zemích EU, kde propojení zdravotních a sociálních služeb i jeho proplácení funguje.

„Nejde to udělat ale jinak, než že si sednou ministři zdravotnictví, práce a školství k jednomu stolu a neodejdou od něj dřív, než se dohodnou a dají svým spolupracovníkům jasný úkol (připravit návrh o zdravotně sociálním pomezí),“ uvedla Konečná. Podle ní by to měl být jeden z úkolů pro vládu s důvěrou.

V Česku funguje jediné lůžkové detoxikační oddělení pro děti a dorost, a to v pražské nemocnici sester boromejek pod Petřínem. Má 14 lůžek. Průměrný věk pacientů je 15,5 roku. „Maximum našich pacientů je z ústavní péče (z dětských domovů a dalších výchovných zařízení), menší část z rodin,“ uvedla primářka oddělení Světlana Kroftová. Podle ní je alarmující to, jak je pro děti snadné obstarat si drogy ve škole.

Děti začínají léčbu na odloučeném detoxikačním pokoji. Pokračují pak do režimové léčby, kde mají ve stejnou dobu stejnou péči každý den. K tomu se přidává další terapie a poradenství. Poté odcházejí do doléčovacích zařízení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme