Zázraky medicíny: Patologie není jen o pitvách, pomáhá hlavně živým pacientům

Možná by vás nenapadlo, že i patolog se podílí na léčbě pacientů. Sice s ním pacienti nepřijdou do styku, jejich tkáně ale ano. Patolog pomáhá lékařům z jiných oborů vyšetřit vzorky odebrané z těla a určit, v jakém jsou stavu.

Seriál Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Patologie

Patologie | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

„Tady máte oči nos, tady ten mozek. A tady v oblasti toho mozkového kmene roste něco, co tam nemá být. Mohl by to být zánět nebo jiný dobrý proces. V mozku dětí se ale bohužel nejčastěji rozpíná nádor," říká patolog Josef Zámečník. Sedí ve své kanceláři a myší projíždí záběr mozku jedné dětské pacientky. Když nepracuje v kanceláři, je v laboratoři.

Tam se popisuje třeba i vyoperovaná děloha s nádorem, aby lékaři měli do budoucna zprávu o tom, co přesně bylo pacientce, kterou operovali. Někdy je potřeba vyšetřit tkáň pacienta, který právě leží na sále, aby chirurg věděl, jestli má v operaci pokračovat nebo už se mu podařilo nádor odstranit.

„V médiu je zmražená tkáň. Já si s ní přejedu k žiletce. Skrajuje se to. Když je tkáň skrojená po celé ploše, tak se natahuje na sklíčko," popisuje laborantka Veronika Kejzlarová. Na zařízení nazvaném ultracut připravila preparát z plicní tkáně právě operovaného pacienta.

V Ústavu patologie a molekulární medicíny pomáhá stanovit správnou diagnózu (a to z DNA) i sekvenátor. Na monitoru běhají barevné sinusoidy, jež znázorňují stav vzorků, které se zpracovávají uvnitř stroje. Molekulární bioložka Lenka Krsková z nich vyčte, jaká léčba se hodí pro daného pacienta.

„Víme třeba, že pacient s mutací v exonu 11 dobře reaguje na tu terapii. Určujeme nejen, jestli ji dostane, ale i to jak na tu terapii bude reagovat. Navíc víme, že pacient s mutací v genu PDGFR alfa v 18. exonu tak na tu cílenou terapii glivekem reaguje hůř," dodává.

Moderní obor

Dalším moderním zařízením, které dnes pomáhá patologům je elektronový mikroskop. I když to už není ta největší novinka, říká patolog Josef Zámečník, ale snímky z něj pomáhají stanovit diagnózu. „Vždycky říkám, že je to jako výlet do vesmíru, ale obráceně," přibližuje zařízení.

„Kdybyste vzal patologa dnes a před 50 lety, tak byste si myslel, že jste si spletl dveře. Patologie se změnila v obor, který pomáhá živým lidem. Patologové jsou zapojení do multidisciplinárních týmů a řeší diagnózy. Dneska patolog je součástí týmu, který určuje a monitoruje léčbu, takže je to obor, který se proměnil v něco velmi moderního a užitečného," říká doktor.

„Každý patolog by mě umět pitvu poskytnout. Já nepitvám vůbec. Na pitevně jsem byl naposledy před deseti lety. Ta patologie je dnes úplně o něčem jiném," dodává Zámečník.
Ústav patologie a molekulární medicíny v Motole ročně pomůže s diagnózou třiceti tisíc živých pacientů.

Celou reportáž najdete ZDE.

Martin Karlík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme