Zdravotní péče v roce 2017 stála přes 380 miliard. Lidé přímo zaplatili v průměru 5100 korun

Zdravotní péče v Česku stála v roce 2017 v průměru přes 36 500 korun na jednoho obyvatele, v roce 2010 to bylo o 5 tisíc korun méně. Největší část z toho se hradila z veřejného zdravotního pojištění. Lidé sami vydali průměrně asi 5100 korun, nejvíc z toho za léky. Češi a češky vydávají na zdravotní péči každým rokem vyšší částky. Vyplývá to z analýzy, kterou ve středu zveřejnil Český statistický úřad.

Praha (Aktualizováno: 18:03 13. 2. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ačkoliv absolutní částka vynaložená na zdravotní péči včetně péče dlouhodobé od roku 2010 rostla, podíl vůči hrubému domácímu produktu (HDP) se až do roku 2016 snižoval. (ilustrační foto) | Foto: Dalibor Peřina | Zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc

Celkem bylo na zdravotní péči v roce 2017 vynaloženo 387,4 miliardy korun, z toho 252,2 miliardy korun zaplatily zdravotní pojišťovny.

25 let psychiatrické péče v datech: spotřeba antidepresiv roste, od léčeben směřujeme k ambulancím

Číst článek

Dvě třetiny výdajů na zdravotnictví hradí zdravotní pojišťovny z odvodů zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků na zdravotní pojištění. Necelá pětina peněz, se kterými hospodaří, jsou odvody za děti, seniory, rodiče na mateřské dovolené nebo nezaměstnané ze státního rozpočtu. Ti ale čerpají nejvíc zdravotní péče.

České domácnosti vydaly na zdravotní péči v roce 2017 asi 54 miliard korun, což bylo přibližně 14 procent celkové částky. V roce 2010 připadalo na jednoho občana v průměru 4067 korun, o sedm let později to bylo asi o 1000 korun více. Průměrně zaplatil každý 1372 korun za volně prodejné léky a 1044 korun za léky na recept.

Celkově za léky Češi a Češky v roce 2017 zaplatily 82 miliard korun, což je necelá čtvrtina z celkových výdajů na zdravotní péči. Za vlastní lidé doplatili přes 11 miliard korun za léky na předpis. V případě volně prodejných léků zaplatili 14 a půl miliardy.

V obou případech jde o více než dvacetiprocentní nárůst od roku 2010. Průměrně tak člověk za léky ročně vydá 2400 korun.

Rostoucí výdaje na léky jsou podle ministra zdravotnictví za hnutí ANO Adama Vojtěcha přirozené, protože do systému vstupují nové léky určené například na léčbu onkologických pacientů. Do budoucna by pojišťovny mohly za léčiva platit ještě víc, a to kvůli novele zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Pacienti se díky ní snáze dostanou k drahým lékům na vzácná onemocnění, vysvětluje Vojtěch. „Musíme počítat s tím, že nárůsty výdajů na tuto léčbu budou. Ty léky jsou účinné a přinášejí skutečně benefit pro pacienty. Pak to má další pozitivní efekty třeba do sociálních výdajů, protože ti lidé jsou například schopní pracovat,“ řekl Vojtěch Radiožurnálu.

Nejvíc platí pojišťovny

Největší část výdajů na zdravotnictví ale platí zdravotní pojišťovny, tedy vlastně lidé prostřednictvím zdravotního pojištění, řekla statistička Vladimíra Kalnická.

„Zdravotní pojišťovny zaplatily v roce 2017 za zdravotní péči 252 miliardy korun, což je zhruba o 15 miliard více než v roce 2016,“ uvedla. Samotné domácnosti v roce 2017 zaplatily přes padesát miliard korun, což je zhruba čtrnáct procent z celkových výdajů.

Nejvíc peněz vydávají zdravotní pojišťovny za léčbu nemocí oběhové soustavy, tedy hlavně srdeční onemocnění nebo cévní onemocnění mozku. Na druhém místě je pak léčba novotvarů, tedy různých onkologických onemocnění.

Nejvýraznější nárůst je v posledních letech u výdajů na nemoci pohybové soustavy, říká Helena Chodounská z Českého statistického úřadu. „Rychle to dohání také výdaje na léčbu novotvarů a v posledních letech rostou zejména výdaje na léčbu nemocí pohybové soustavy,“ řekla.

„Nárůst je výrazný zejména u žen. Což je opět dáno opět tím, že v populaci, ve starší generaci, je daleko více žen a nemoci pohybové soustavy jsou typickým znakem právě staršího věku,“ dodala Chodounská.

Těžká práce v mobilním hospici: ‚90 procent mých pacientů během jedenácti dnů zemře,‘ říká primářka

Číst článek

Chodounská upozorňuje, že nemoci pohybové soustavy mají zároveň na svědomí u zaměstnanců největší počet dnů strávených v pracovní neschopnosti. Na předních místech v množství vynaložených prostředků na léčbu jsou ještě nemoci trávicí soustavy nebo nemoci močové a pohlavní soustavy.

Nákladnější u žen

Zdravotní péče je mírně nákladnější u žen než u mužů - péče o ženu vyjde pojišťovny ročně na necelých 25 tisíc, přičemž péče o muže o tisícovku méně. Je to ale dané hlavně výdaji na zdravotní péči v době těhotenství. U starších ročníků se pak trend obrací a nákladnější je naopak léčba mužů.

Ačkoliv absolutní částka vynaložená na zdravotní péči včetně péče dlouhodobé od roku 2010 rostla, podíl vůči hrubému domácímu produktu (HDP) se až do roku 2016 snižoval. V roce 2010 bylo vynaloženo celkem 334,1 miliardy korun, což tvořilo 8,43 procenta HDP. O šest let později se částka zvýšila na 361,6 miliardy korun, podíl vůči HDP byl 7,58 procenta. Předloni se mírně zvýšil na 7,68 procenta.

V mezinárodním měřítku se srovnávají výdaje na zdravotní péči bez dlouhodobé péče. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které cituje ČSÚ, vydalo Česko v roce 2016 asi 7,1 procenta HDP, stejně jako Slovensko.

Průměr Evropské unie je 9,9 procenta. Nejvíce vynakládají Francie, Německo či Švédsko. Méně než Česko pak vydají Estonsko, Litva, Polsko, Lotyšsko, Rumunsko, Lucembursko a Kypr, kde je jako v jediné zemi EU podíl plateb domácností vyšší než státu.

Zdeňka Trachtová, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme