Lékaři chtějí zavést plošné testování na žloutenku typu C. Pacienti často nevědí, že jsou nakažení
Desetitisíce lidí v Česku neví, že trpí žloutenkou typu C. Vyplývá to z kvalifikovaných odhadů pražského IKEMU. Nákaza přitom vede často až k vážným onemocněním jater. Lékaři tak chtějí využít středečního Světového dne hepatitidy a připomenout lidem, že existuje efektivní léčba hrazená ze zdravotního pojištění, a že je důležité se nechat testovat. Dostat žloutenku typu C je totiž až nepříjemně snadné.
Podle údajů Institutu klinické a experimentální medicíny je u nás mezi 40 až 60 tisíci lidí s hepatitidou typu C, většinou ve věku mezi 20 a 40 lety. Přibližně třetina z nich jsou aktivní uživatelé drog, kteří patří do té nejrizikovější skupiny.
Žloutenku typu C může ale člověk snadno dostat nejen už při první a třeba i jediné nitrožilní aplikaci drogy, ale také třeba z amatérského tetování, z nechráněného pohlavního styku nebo ze zdánlivě nevinného sdílení hygienických potřeb, třeba žiletek na holení. Podle Soňy Fraňkové, lékařky kliniky hepatogastroenterologie IKEMU, o svém onemocnění u nás neví až 50 tisíc lidí. A ty je potřeba najít.
Díky koronaviru se v Česku šíří méně infekčních onemocnění. Lidé více dbali na hygienické návyky
Číst článek
Lidé o své nemoci nemají ponětí především proto, že onemocnění je bezpříznakové, projevuje se až následně cirhózou jater a dalšími závažnými nemocemi. Přitom o vyšetření může požádat svého lékaře úplně každý, případná léčba antivirotiky je pak plně hrazená ze zdravotního pojištění, neinvazivní, a především velmi úspěšná.
„Léčba trvá maximálně osm, maximálně dvanáct týdnů, a je to vždycky jedna denní dávka – buď tři, nebo jedna tableta. Účinnost, kterou de facto garantuje výrobce, je 99,8 procenta, pokud pacient dodrží všechno, co dodržet má,“ říká lékařka Soňa Fraňková
Testování je zásadní pro odhalování nemoci a tím pádem i zastavení jejího šíření. Proti hepatitidě typu C totiž neexistuje vakcína, a v riziku nejsou zdaleka jenom pravidelní uživatelé drog. Zpozornět by měl každý, kdo někdy drogy vyzkoušel, má dlouhodobě zvýšené hodnoty při jaterních testech, ale třeba taky ti, kteří byli například na krevní transfuzi před rokem 1992, kdy se začala krev testovat.
Zásadní je, aby si lidé sami uvědomili, jestli se riziku přenosu nevystavili. Vyšetření navíc podle lékařů stačí i jednou za život, protože se pak nemoc podchytí.
Preventivní testování
O plošné testování usiluje skupina odborníků nejen právě z IKEMU, ale taky z České hepatologické společnosti. Ti připravili takzvaný Klinický doporučený postup, který by v podstatě systémově zajistil, že se budou testy na hepatitidu dělat téměř plošně.
Téměř polovina lidí po covidu má neurologické a spánkové problémy. Zabývat se jimi bude nová studie
Číst článek
„Lidé samozřejmě nemají šanci to na sobě poznat kvůli příznakům, protože ty nejsou. Že by pacient mohl být infikován, tak ví v řadě těch případů jenom on. Klinicky doporučený postup se snaží směrovat informaci k lékařům, aby každé vyšší jaterní testy vyšetřili na hepatitidu C,“ vysvětluje místopředseda České hepatologické společnosti Petr Urbánek.
Důležité je, aby sami lidé na základě vlastních zkušeností a anamnézy vyhodnotili, že můžou být rizikoví a nechali se vyšetřit.
Klinický doporučený postup je podle Urbánka na papíře připravený, vzhledem k situaci kolem koronaviru se ale ještě nepodařilo vyřídit celé úřední kolečko, které by ho uvedlo do praxe.
Dnes se testy na žloutenku typu C dělají jen v některých situacích, podle Urbánka je například dobře, že uživatele drog už posílají sami kontaktní pracovníci k vyšetření. Celý systém je ale prý potřeba zefektivnit. A pomoct můžou sami lidé. Začít můžou třeba na webu testujsevcas.cz, kde jsou nejen informace, ale třeba i rizikové chování, které mohlo v minulosti k nákaze vést.
