Co se ztracenou zdravotní dokumentací? Pojišťovny nedokáží vždy pomoci
Očkovací průkaz ztratili, informace v jejich zdravotnické dokumentaci nejsou úplné. Jak mohou tito pacienti zjistit, jaké nemoci v minulosti prodělali nebo jaká absolvovali očkovaní? S podobnými případy se setkávají jak praktičtí lékaři, tak zdravotní pojišťovny. Pomoct ale dokážou jen zřídka.
Záznamy o očkování chybí třeba ve zdravotních dokladech dcery paní Alice. „U dcery v práci se objevily příušnice. Říkala jsem jí, že všechny ty základní nemoci měla, když byla malá. Ale úplně jistá si nejsem. Tak jsme se to snažily od doktora zjistit. Jenže v žádném dokladu ani v dětské kartě to prostě nebylo," popsala paní Alice situaci v emailu.
Pan Petr zase o starší záznamy přišel po smrti svého dětského lékaře. Od rodičů se nechal přesvědčit, že dětské nemoci prodělal. Jenže předloni skončil v nemocnici s planými neštovicemi, ke kterým se mu – jako u řady dospělých pacientů – přidal ještě nebezpečný zánět mozkových blan.
Zatímco ministerstvo zdravotnictví podle své mluvčí Štěpánky Čechové takové případy neeviduje, zdravotní pojišťovny je zaznamenaly. Pomoct ale dokážou jen některým klientům. Kompletní informace o očkování totiž mají až od roku 2012.
Lidé utratí za léky 2000 ročně, Česko dává na zdravotnictví méně než jiné vyspělé země
Číst článek
„Před rokem 2012 informace nebyla úplná. Očkovací látky hradil stát, tudíž zdravotní pojišťovna se nedozvěděla, kterou konkrétní očkovací látku poskytovatel použil. Ale i přesto v rámci vykazování toho vpichu se tomu dával určitý příznak, proti které nemoci se to očkování provádí. Nicméně se mohlo stát, že lékař tu diagnózu neuvedl," říká mluvčí svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
Lidé marně pátrající po své zdravotní historii se někdy obracejí i na Sdružení praktických lékařů. Jeho místopředsedkyně Jana Uhrová jim doporučuje nechat si udělat krevní testy na protilátky.
„Je skutečně nejvhodnější cestou nechat si vyšetřit protilátky. Ono se to týká asi zejména zarděnek u těhotných žen, ale protilátky lze vyšetřit proti čemukoliv," popisuje Uhrová.
Jenže to pacienty vyjde i na stovky korun, které musí zaplatit ze svého. „Pojišťovny mohou hradit jen to, co jim zákon umožňuje hradit. A tato záležitost nespadá mezi výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění," vysvětlil Balada.
Neoprávněné nakládání s osobními údaji
Pokud pacient o záznamy přišel vinou lékaře, může se podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánky Čechové ještě obrátit na soud.
„V určitých případech by při ztrátě zdravotnické dokumentace lékařem a jejím nalezení jinou osobou bylo možné uvažovat o tom, že se lékař dopustil trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji. Nakládání se zdravotnickou dokumentací v rozporu se zákonem může být také správní delikt s hrozící pokutou do výše 500 tisíc korun," říká Čechová.
Jenže to se podle Matěje Stříteského z Ligy lidských práv týká jen novějších případů: „Přibližně před rokem 2000 platná úprava poskytování zdravotních služeb ještě nepracovala se zdravotnickou dokumentací, takže nebyly jasně stanovené podmínky, za jakých se má uchovávat, a je možné, že lékař tu zdravotnickou dokumentaci vedl špatně nebo ji skartoval, a tak to vlastně nebylo pochybení a sankce takovému lékaři pravděpodobně hrozit nebude."
Ovšem ani dnes není pravidlem, aby lékaři uchovávali informace o svých pacientech v digitální podobě. Ne každá ordinace si podle Sdružení praktických lékařů může například dovolit náklady na potřebné vybavení a provoz.
