Sáblíková si do Soči zabalila trenažér, Soukalová hromadu nábojů
Na letišti v pražských Kbelích to od časného rána hučelo jako v úle. I přesto, že se k odbavení směr Soči dostavila teprve necelá třetina z celkových 88 českých olympioniků, s doprovodem a nekončící hromadou zavazadel i tak zaplnili odbavovací prostor.
V hemžícím se chumlu 27 sportovců a zavazadel už pomalu prosakovala předolympijská nervozita, přesto se ještě našel prostor na úsměvy. Ty rozzářilo u většiny přítomných například hodně specificky vypadající zavazadlo rychlobruslařského trenéra Petra Nováka.
Místo lidového nástroje ukrýval jeho tvrdý futrál rozkládací trenažér, na kterém Martina Sáblíková zahřívá svaly i přímo v hale těsně před závodem a nejinak tomu bude i v Soči.
K břehům Černého moře si všichni čeští olympionici berou co možná nejvíce známých věcí, na které jsou zvyklí přímo z přípravy. A platí to také o talismanech pro štěstí.
„To není zásnubní,“ usmívala se Karolína Erbanová, když ukazovala nový prsten na prostředníčku své ruky. „Je od mamky pro štěstí, měla jsem ho už ve Vancouveru. Čekala jsem, jestli na něj letos také nezapomene,“ dodala.
Zatímco rychlobruslaři vyrazili do Soči s cyklistickým trenažérem nebo prstýnkem pro štěstí, náplň zavazadel biatlonové sekce se dala tipovat úspěšně už hodně dopředu. „Těšila jsem se moc,“ říká Gabriela Soukalová, zatímco pohotová pracovnice letiště kontroluje každý vak se zbraní, každou krabičku s náboji.
„Balení je náročnější. Musí se zajistit náboje, zbraň se musí rozebrat a složit do kufru a je nutné zajistit spoustu dalších věcí. Někdo má k tomu všemu ještě kufr se šminkami,“ dodává nesměle Soukalová. I na ony šminky při odletu nakonec došlo.
Poslední zamávání, pár schůdků do letadla a pak tříhodinové zdolávání více než dvou tisíc kilometrů dlouhé vzdušné trasy.
„Bylo to hodně narychlo, ale zase nebyl čas se stresovat,“ pochvaluje si nakonec úprk z domoviny Martina Sáblíková, která k prvnímu tréninku v olympijské hale Adler nastoupí už v pátek.
