Do hledání místa pro Slovanskou epopej se zapojili i školáci
Sto let se v Praze marně hledá místo pro Muchovu Slovanskou epopej. Za necelý měsíc by se přitom měly obrazy ze zámku Moravský Krumlov začít stěhovat do hlavního města. Tak, jak si to přál autor dvaceti obřích pláten. Přesto stále není jisté, kde nakonec Epopej natrvalo skončí. Možná také proto pražští školáci vyhlásili soutěž o nejlepší návrh nové galerie pro Slovanskou epopej. A reportéry Radiožurnálu přizvali do poroty své soutěže.
Už při vstupu do budovy bylo jasné, že tématem Slovanské epopeje žije celá škola Londýnská v Praze 2. Informační tabule mě spolehlivě přivedly před sedmou třídu, kde čekali autoři projektu - učitelé Jan Chaluš a Jirka Ábl.
Co žáky nejvíc zajímalo o vzniku Slovanské epopeje?
„Ptali se třeba na to, jak je to velký, kam by to umístili a jak to mohl Mucha vlastně namalovat.“
„Popravdě řečeno, tu velikost těch obrazů si děti opravdu uvědomily, až když před tím stály.“
Pochopili jste správně - než školáci vypracovali architektonický návrh pavilonů, kde by mohla dvacítka obřích pláten o českých a slovanských dějinách být, a než přemýšleli, jak by budova mohla vypadat, zajeli se do Moravského Krumlova na obrazy Alfonse Muchy podívat. A spolu se svými učiteli byli monumentálním dílem ohromeni…
„Těch obrazů je tam 20 a každý z nich je naprosto velkolepý. Asi nejvíc mě zaujal obraz s Janem Ámosem Komenským, protože pro něj byly zvoleny takové tmavší barvy, byl to pochmurnější obraz,“ hodnotí Muchovy obrazy 12letá Sofie.
Ta pavilon pro Slovanskou epopej umístila na Letenskou pláň a dala mu hodně odvážný tvar. Z kruhu vyrůstá zaoblený roh, na modelu to připomíná hnědou čepici rozverného trpaslíka…
„Chtěla jsem, aby pavilon byl něčím originální, aby nekopíroval ostatní stavby, abych přišla s něčím trošku novým,“ říká Sofie.
To její kamarádka Patricie by jednotlivé obrazy dala do bludiště. Aby si je nemuseli návštěvníci jen prohlížet, ale aby je mohli hledat a objevovat: „Lidi by dostali článek, tam by měli, že první obraz se jmenuje takhle a takhle.“
Patricii je jedno, kde Epopej nakonec najde své konečné místo. Přeje si ale, aby to bylo v Praze, protože - jak říká - tak si to přál malíř Alfons Mucha.
Podle dalších žáků by mohl dům pro Slovanskou epopej stát nedaleko Vinohradských hřbitovů, protože je tam pusté a smutné místo. Epopej by tam přivedla lidi a okolí by obživlo.
Jejich spolužák Robert by chtěl Epopej na vrchu Vítkov. Svůj pavilon pokryl deskami z bílého mramoru a budově ve tvaru arény navrhl střechu ze skla.
„Chtěl jsem ještě kolem umístit solární panely. Tohle je všechno sklo, tím by tam mohlo svítit slunce.“
Asi třicet pražských školáků v rámci své výuky několik měsíců přemýšlelo o tom, kam umístit Slovanskou epopej a jak by mohlo nové muzeum Alfonse Muchy v Praze vypadat.
O podobně přemítají pražští radní, architekti i obchodníci. Přemýšlí o tom i potomci Alfonse Muchy a podle posledních zpráv o tom uvažoval i sám malíř Mucha se svým americkým mecenášem Charlesem Cranem, který tvorbu obřích pláten platil.
První obraz začal Mucha vytvářet před sto lety a od té doby, se pro obrazy hledá v Praze místo.