'Kdo nepije, neumrzne.' Bezdomovcům pomáhají s přežitím v mrazech horký čaj a dvě deky
OBRAZEM: Mrazivé počasí sužuje Česko už týden. Teploty mnohdy klesají až k minus 20 stupňům Celsia. Řada nocleháren pro lidi bez domova je kvůli nízkým teplotám zdarma. Ne všichni ale takový azyl v mrazech vyhledávají. Přitom od pátku zemřelo kvůli počasí nejméně šest lidí, většinou právě bezdomovců. Lidem bez domova pomáhá v těchto dnech horký čaj a dvě deky. „Pokud člověk nepije, tak nemůže zmrznout,“ říká Václav.
Dvaašedesátiletá Jarmila měla normální dětství, vyučila se kuchařkou a vdala se. Manželství se ale začalo postupně rozpadat.
„Stávalo se často, že manžel přišel domu, najedl se a byl bez zájmu o děti. V roce 2002 jsme se rozvedli. Pak jsem s přítelem odjela do Paříže, kde zaměstnavatelé nabízejí brigády a platí maximálně první tři měsíce. Pak už jsem práci nenašla a asi měsíc jsme museli žít s přítelem na ulici,“ vypráví.
V Praze už žije jako bezdomovec desátým rokem. „Na ulici je všechno těžší, vadí mi, že nikoho nezajímá věk a to, že jsem pro něj stará,“ říká paní Jarmila.
Sedmašedesátiletý Václav až při předávání občanky zjistil, že je adoptivní syn. „Začal jsem se stavět na zadní, tátu jsem nenáviděl, matku jsem neměl rád a v osmnácti jsem ze vzdoru z rodiny odešel,“ vzpomíná.
Oženil se, ale po pěti letech mu manželka zemřela a dcera se zabila při autonehodě. „Za komunistů jsem se několikrát pokoušel překročit hranice a utéct do Rakouska, za to jsem byl odsouzen a šel sedět. Po revoluci jsem začal podnikat, ale nakonec o všechny vydělané peníze přišel,“ přibližuje pan Václav.
Od roku 2006 bydlí pod Hlávkovým mostem a občas provádí zájemce po Praze. Ptám se ho, jestli se nebojí v těchto mrazech o zdraví a život. „Pokud člověk nepije, tak nemůže zmrznout,“ odpovídá.
Pětadvacetiletý Michal se narodil v Olomouci, v hlavním městě žije pod mostem teprve rok. Ani on nechce přes zimu do azylového domu. „Nebaví mě dodržovat režim a nejsem spokojený s hygienickými podmínkami. Pro mě je teď nejdůležitější najít si stálou práci a mít svůj byt. Chci jít hlavně už jen nahoru a dostat se odtud pryč,“ říká.
Sedmapadesátiletý Andrej si zrovna dělá horký čaj na zahřátí a ukazuje teploměr, který má kvůli tomu, když přijde nachlazení nebo chřipka.
Pochází ze Slovenska, ale v Praze žije už přes dvacet let. Jako bezdomovec žije necelých deset let pod mostem na Vltavské, kde je spokojený. „Nejhorší je zima, v osm si zalezu do postele pod dvě deky a poslouchám rádio,“ popisuje. Přes léto si Andrej pochvaluje výhled na řeku a zahrádku, o kterou pečuje od jara do podzimu.