'Mám imunitu v zemích Evropské unie, zatykač se mě nedotkne,' tvrdí europoslanec Štětina
ROZHOVOR. Mezinárodní zatykač na českého europoslance Jaromíra Štětinu za TOP 09 vydal ve středu Ázerbájdžán. Europoslanec v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vysvětluje, za co na něj byl vydán. Mimo jiné sdělil, že se nehodlá setkat s premiérem Bohuslavem Sobotkou z ČSSD kvůli jeho výroku o spolupráci ČSSD s KSČM.
Stála vám návštěva referenda ohledně ústavních změn v Náhorním Karabachu za mezinárodní zatykač?
Já jsem s tím samozřejmě počítal, protože to bylo v řádu věcí. Ázerbájdžánský režim rozpoutal kampaň proti všem, kteří někdy vstoupili na území Náhorního Karabachu. Ten zatykač má být za to, že jsem porušil hranici Ázerbájdžánské republiky.
‚Nebudu diskutovat s někým, kdo chce spoluvládnout s komunisty,‘ odmítl schůzku s premiérem europoslanec Jaromír Štětina
Proč jste tedy na území Náhorního Karabachu vstupoval? Jel jste tam s mandátem Evropského parlamentu?
Já jsem tam jel jako europoslanec zrovna tak, jako mí dva další kolegové. Já jsem v podstatě solitérní europoslanec jako institut. A jako tento institut jsem tam jel na pozvání předsedy parlamentu Náhorně-karabašské republiky. Já jsem tam odjel sledovat plebiscit a poznal jsem, že to referendum bylo v rámci mezinárodních norem v pořádku. To jsem sdělil i tamnímu tisku a odjel jsem zase zpět do Prahy. Kromě mě na referendu byli přítomní i další pozorovatelé, například z Ameriky, Abcházie nebo Norové.
O čem celé referendum vlastně bylo?
Referendum bylo o změně ústavy. V Náhorním Karabachu vymysleli novou ústavu a jedním z nových faktů například je, že se Náhorně-karabašská republika bude nově jmenovat Republika Arcach. Vychází to tedy z tradičního územního označení.
Ázerbájdžán vydal mezinárodní zatykač na europoslance Štětinu. Vadí mu jeho cesta do Náhorního Karabachu
Číst článek
Proč jste byl pozorovatelem hlasování, které je sporné z pohledu mezinárodního práva?
To, co se odehrává v Náhorním Karabachu, to je reálný proces. A protože já mám v referátu například Jižní Kavkaz, tak jsem to chtěl vidět na vlastní oči, proto jsem tam odjel. A zjistil jsem, že to referendum bylo v pořádku. To je vše.
Jak se liší situace separatistů v oblasti Náhorního Karabachu od situace separatistů na Donbase, kteří také mluví o tom, že se chtějí připojit k Rusku?
Na Donbase i v Náhorním Karabachu je válka. A když je válka, tak má politik možnost se postavit jen na jednu stranu. Objektivnost tady nemůže existovat. Já se samozřejmě stavím proti separatistům na Donbase, protože to je útok diktátorského režimu Ruska proti Ukrajině, která se chce osamostatnit. Stavím se i za Armény, kteří jsou napadáni vojensky diktátorským režimem v Baku.
Jak vám zatykač zkomplikuje život?
Já myslím, že mi život nijak nezkomplikuje, protože mám imunitu na území všech států Evropské unie včetně tedy České republiky. Mimo unii o tom rozhoduje Interpol.
Máte informaci, jestli Interpol ázerbajdžánské žádosti vyhoví?
Já nemůžu mít žádnou informaci. Interpol svým budoucím „klientům“ nesděluje, kdy si pro ně přijde. Takovou oficiální informaci nemám. Ale mám zprávu od ministerstva zahraničních věcí, že skutečně tato žádost o mezinárodní zatykač byla vytvořena v Baku.
V rozhovoru se europoslanec Štětina vyjádřil i k výroku premiéra Sobotky, který označil zákaz spolupráce ČSSD s KSČM za bohumínské usnesení. Jaromír Štětina se rozhodl schůzku s předsedou vlády neuskutečnit. „Mě nemůže to pozvání a rozhovor s panem premiérem nijak obohatit. Nemůže obohatit ani pana premiéra. Já nemůžu diskutovat s někým, kdo je schopen spolupůsobit, a dokonce spoluvládnout spolu s komunisty,“ vyjádřil se k odmítnutému setkání s premiérem Jaromír Štětina.
„Pragmatismus po Česku, na ten já nepřistoupím. Je potřeba zejména mladé generaci říkat, že jak v Rusku se přenesly bolševické zlozvyky do dnešního Ruska, tak ty komunistické zlozvyky komunistického Československa se přenášejí i do dnešní České republiky. Doufám, že to pan premiér poslouchá,“ dodává Štětina.
