Mezinárodní adopce českých dětí jsou většinou úspěšné
Mezinárodní adopce českých dětí jsou ve srovnání s těmi vnitrostátními výrazně úspěšnější. Uvádí to Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí ve statistice k desátému výročí od přijetí takzvané Haagské úmluvy. Ta vytvořila systém spolupráce mezi státy, který má zamezit únosům a obchodování s dětmi.
Adopce do ciziny je možná až ve chvíli, kdy se nenajde vhodná osvojitelská rodina v rodné zemi dítěte. Podle ředitele úřadu Zdeňka Kapitána úspěch zaručuje hlavně pečlivý výběr žadatelů o osvojení z ciziny.
„Za deset let se podařilo do ciziny adoptovat 323 děti, naše neúspěšnost je zhruba jedno procento. Ve vnitrostátních podmínkách dochází asi k 500 osvojení ročně, loni se do ústavů vrátilo přibližně sto dětí. Takže to číslo ve srovnání s mezinárodní adopcí je samozřejmě nesrovnatelně horší.“
Zdeněk Kapitán, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, v Ozvěnách dne Radiožurnálu
Problémem jsou adopce z ciziny k nám, jimiž Češi obcházejí zákony. To v případě, když na vlastní pěst, tedy nezákonně, adoptují děti ze zemí, které k Haagské úmluvě nepřistoupily. Jedná se například o Kongo, odkud bylo v loňském roce adoptováno do Česka osm dětí. Letos jich bylo stejně už za první půlrok.
„Přistoupením k Haagské úmluvě se státy zavazují, že budou poskytovat určité garance jednak při výběru žadatelů, ale hlavně při proklamaci takzvané právní volnosti dítěte. Bohužel, bez existence smluvního závazku z této úmluvy ta garance neexistuje,“ upozornil Zdeněk Kapitán v Ozvěnách dne Radiožurnálu.
„A právě proto, že ve vztahu k těmto ‚nehaagským‘ zemím nefunguje žádný způsob kvalitního výběru žadatelů, tak je to do jisté míry sázka do loterie. A troufnu si tvrdit, že mnoha případech ti zájemci o osvojení vůbec nevědí, do čeho jdou a jaké problémy nastanou.“
Podle Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu by se měl změnit stávající adopční systém, jinak hrozí, že přivezené černošské děti budou za několik let končit v dětských domovech.
