Průzkum pro ČRo: Podle 53 procent Čechů v zemi vzrostlo riziko teroristického útoku
Víc než polovina obyvatel Česka, přesně 53 procent, si myslí, že v zemi vzrostlo riziko teroristických útoků. Alespoň to říká exkluzivní průzkum, který pro Český rozhlas vypracovala agentura Median v souvislosti s nedávnými událostmi ve Francii. Lidé by si kvůli bezpečnostním opatřením nechali sáhnout i na osobní svobody, jsou také pro přísnější posuzování imigrantů z muslimských zemí. Kompletní výsledky průzkumu najdete ve fotogalerii.
Větší obavy pociťují podle průzkumu lidé z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel.
„Nasnadě je to, že lidé ve městech pociťují tu hrozbu větší; pravděpodobně teroristický útok by se odehrával spíše ve větších městech než třeba někde na venkově,“ říká analytik Josef Fišer a doplňuje:
„Samozřejmě že k tomu přispívá i vyšší konzumace médií. To znamená, lidé, kteří bydlí ve městech, více konzumují média a jsou jimi i více ovlivnění.“
Průzkum agentury Median také ukázal, že Češi by po nedávném teroristickém útoku v Paříži podpořili i bezpečnostní opatření, která by omezila jejich osobní svobody. Pro přísnější kontroly na letištích a hranicích je 88 procent oslovených respondentů.
Podrobnosti k průzkumu o vnímání rizika teroristického útoku připojuje analytik Josef Fišer
Analytik Josef Fišer upozorňuje i na to, že víc než polovina dotázaných se také vyslovila pro podrobnější monitoring sociálních sítí nebo větší kontrolu mailů.
„Kde ta podpora je samozřejmě větší u lidí s nižším vzděláním, u lidí starších, kteří těchto svobod nevyužívají natolik, a tím pádem by ani tolik nevnímali jejich omezení."
„Přísnější kontrola na letišti je něco, co si dokážeme představit daleko víc, a to i ty starší věkové kategorie nebo nižší vzdělanostní kohorty, oproti tomu, že by probíhala větší kontrola třeba elektronické pošty,“ vysvětluje analytik.
Nadpoloviční většina respondentů je i pro zavedení kontrol na hranicích, pro personální posílení bezpečnostních složek a pro navýšení rozpočtu zpravodajských služeb.
Průzkum pro ČRo: Dvě třetiny Čechů by byly pro zapojení armády do boje proti IS
Číst článek
Co se bezpečnosti týká, některé kroky už se chystají, byť třeba ne vždy v přímé souvislosti s útoky ve Francii.
Vláda má ještě tento měsíc jednat o modernizaci bezpečnostního systému na pražském Letišti Václava Havla. Bezpečnostní rada státu už schválila nákup systému, který má umožnit automatickou detekci obličejů, takzvaně zájmových nebo hledaných osob.
A kabinet také chystá rozšíření pravomocí zpravodajských služeb, co se týká přístupu k informacím. Mohlo by se to týkat třeba bankovních účtů nebo telefonních čísel.
O chystaném posílení pravomocí zpravodajských služeb mluvili poslanec Roman Váňa a Jan Vobořil ze sdružení Iuridicum Remedium
Výkonný ředitel občanského sdružení Iuridicum Remedium Jan Vobořil k tomu má určité výhrady.
„Já myslím, že základním problémem zpravodajských služeb je, že nefunguje dostatečně jejich kontrola – i v programovém prohlášení vlády je, že se mají zavádět kontrolní mechanismy, které budou skutečně efektivní, a pokud tyto kontrolní mechanismy zavedeny nebudou, tak v jakémkoli posilování pravomocí zpravodajských služeb vidím problém,“ řekl Vobořil.
Předseda poslaneckého výboru pro bezpečnost Roman Váňa ( ČSSD) namítá, že kontrola existuje a jje přiměřená situaci.
„Poklud bychom skutečně rozšiřovaly pravomoci služeb, pak by bylo dobré se bavit i o rozšíření kontroly. Na druhou stranu tenhle zákon, který je připravován, který už je předložený do parlamentu v podstatě nijak závažné, mimořádné rozšíření pravomocí neobsahuje,“ podotkl Váňa.
U telefonů se prý jedná třeba jen o informace, komu patří které telefonní číslo nebo údaje o pohybu přístrojů. A u bankovních informací dochází k zpřesnění, kdy je možné údaje vyžadovat.
Z průzkumu také vyplývá, že přísnější postup při přijímání cizinců z islámských zemí podporuje 87 procent obyvatel České republiky. Výsledek podle analytika Josefa Fišera potvrzuje dlouhodobý trend, Češi totiž mají k přistěhovalcům a cizincům celkově odmítavý postoj.
„Pak je potřeba rozlišovat to, jestli zpřísnění imigrace u těch lidí nevyvolává spíš obava třeba o změnu nebo o ztrátu zaměstnání nebo podobné složky sociální politiky, a ne zrovna to ohrožení bezpečnosti,“ upozorňuje analytik Josef Fišer.
METODOLOGIE VÝZKUMU: Agentura Median se dotazovala 1088 respondentů ve věku 18 let a více. Průzkum se uskutečnil ve dnech 13. a 14. ledna.
