'Trvanlivost' předsedů politických stran je ve srovnání s první republikou poloviční
Bohuslav Sobotka, kterého si dnes sociální demokraté znovu zvolili za předsedu, předstihl v historických tabulkách Jiřího Paroubka a stal se po Miloši Zemanovi nejdéle sloužícím polistopadovým šéfem této strany.
Za první republiky bývala "životnost" předsedů parlamentních stran – s výjimkou komunistů – dvaapůlkrát delší než v uplynulém čvrtstoletí obnovené demokracie. Vyplývá to z historických dat, která shromáždil a analyzoval Český rozhlas.
Mezi sociálními demokraty drží rekord v délce předsednictví Antonín Hampl. V čele Československé sociálně demokratické strany dělnické stál až do Mnichova celých čtrnáct let. Naopak nejkratší dobu vydržel ve stejné funkci Stanislav Gross. Kvůli skandálu s financováním bytu musel z čela strany odstoupit rok a čtvrt od svého zvolení.
Absolutním rekordmanem mezi novodobými i provorepublikovými šéfy parlamentních stran je Miroslav Sládek. Předsedou republikánů byl od založení partaje v roce 1990 až do jejího zániku před dvěma lety: přesně 23 let, dva měsíce, tři týdny a pět dnů. Po předčasných volbách v roce 1998, kdy se SPR-RSČ nedostala do parlamentu, však jeho funkce ztratila faktický význam.
Až za Sládkem jsou co do počtu dnů ve funkcích předsedové stran, kteří ve svých křeslech vydrželi stejně dlouho jako celá první republika: socialista Václav Klofáč a slovenský národovec Andrej Hlinka. Jen o rok či dva méně byli pak v čele partají lidovec Jan Šrámek a šéf německých sociálních demokratů Ludwig Czech.
Zajímavé může být porovnání "trvanlivosti" předsedů jednotlivých stran. Zatímco ty tradiční, pevně zakořeněné, obvykle vykazují větší personální stabilitu, strany nové, rozkosílané nebo bojující o přežití přepřahají předsedy častěji.
Data o délce funkčních období předsedů politických stran shromáždilo Rešerní oddělení Českého rozhlasu. U některých prvorepublikových předsedů se nepodařilo dohledat přesné datum nástupu do funkce či jejího opuštění. V takových případech jsme postupovali následovně: byl-li znám alespoň měsíc, počítali jsme 15. den tohoto měsíce. Byl-li znám pouze rok, počítali jsme jeho střed, tedy 30. červen. Výjimkou byly roky 1918 a 1938, kdy jsme počítali datum vzniku (28. října 1918) a zániku (29. září 1938) první republiky. Polistopadová data jsou podstatně přesnější a až na dvě výjimky kompletní. Máte-li zájem prozkoumat je blíže, případně je podrobit vlastní analýze, můžete si stáhnout kompletní tabulku.
