Vědcům hrozí propouštění. Vláda se předběžně shodla na škrtech pro Akademii věd
Akademie věd by mohla v příštím roce přijít v rozpočtu o téměř 300 milionů korun. Předběžně se na tom dnes shodla vláda. Kabinet tak akceptoval návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která úbytek financí odsouhlasila jednomyslně. Akademie věd se škrty nesouhlasí.
Podle jejího předsedy Jiřího Drahoše by vědecké ústavy musely propustit stovky zaměstnanců a Akademie věd by nemohla nakupovat nové přístroje.
„Buďto všechno přenést na ústavy a propouštět lidi, nebo ten deficit sanovat z centra, to znamená nekupovat přístroje a být stále méně konkurenceschopní. Realisticky vzato bychom asi museli jít nějakou smíšenou variantou, ale v každém případě by to na ústavy dopad mělo, takže česká vědecká základna, již tak podprůměrná v rámci Evropské unie, se opět sníží,“ uvedl.
Předseda Akademie věd Jiří Drahoš a místopředsedkyně Rady pro vědu, výzkum a inovace Miroslava Kopicová byli hosty pořadu Ozvěny dne
Celkově by v příštím roce mělo jít na výzkum téměř 26 miliard korun, stejně tak v letech 2014 a 2015. Návrhy rozpočtů ale ještě nejsou definitivní. Vláda se k nim na podzim vrátí a finance posoudí také parlament.
Předseda Akademie věd chce proto o rozpočtu ještě jednat. „Budeme lobbovat v parlamentu za to, aby rozpočet neklesal. Budeme přesvědčovat poslance, že snížení pro Akademii věd je bez jakéhokoliv rozumného zdůvodnění – tomu politickému nerozumíme,“ potvrdil Drahoš.
Výdaje na vědu, výzkum a inovace by měly zůstat ve stejné výši jako v roce 2011, přestože v řadě jiných oblastí se peníze krátí.
Kompromisy prý byly nutné
„Pořád si myslím, že vzdělávání a kvalitní špičková věda, nerozlišuji základní nebo aplikovanou, je to, co tento stát potáhne kupředu, intelektuální kapacity. Takže jsem přesvědčen, že vzdělávání a věda je oblast, kde by stát neměl snižovat, ale naopak navyšovat výdaje,“ myslí si Drahoš.
Rozdělení prostředků v rámci kapitoly je podle něj ovšem velmi nevýhodné. Vadí mu především, že Akademie věd si prý jako jediná pohorší v institucionálních výdajích.
Místopředsedkyně Rady pro vědu, výzkum a inovace a bývalá ministryně školství Miroslava Kopicová nesouhlasí. Podle ní museli kompromisy kvůli úsporám ve státním rozpočtu přijmout všichni.
„Není to jenom Akademie věd. Stejně jsou poměrně dramaticky kráceny vysoké školy, o 350 milionů korun. A ministerstvo průmyslu na průmyslový výzkum o 870 milionů korun. Je to tím, že v podstatě máme na příští rok o více než 700 milionů korun méně a ještě nabíhají některé závazky dané tím, že jsou rozběhnuté programy, které musíme prioritně dofinancovávat,“ vysvětlila.
Hodnocení výsledků je problematické
Zdůrazňuje, že vysoké školy mají naopak pocit, že rozpočet pro Akademii věd se krátil málo, na což ony doplácejí.
Hodnocení výsledků jednotlivých pracovišť je ovšem problematické. Rada proto podle Kopicové už nikdy nechce sestavovat rozpočet stejným způsobem.
„Rozhodli jsme se, a začínáme již tento čtvrtek na dalším mimořádném zasedání rady, bavit se o nové politice výzkumu, o tom, jak zohledníme priority, které jsme zpracovali, a jakým způsobem je dostaneme do finančních mechanismů. Samozřejmě se zabýváme také zdokonalováním hodnocení výsledků výzkumu, aby nebyly zpochybnitelné,“ přiblížila.
