Třetí výzva pro příští českou vládu: jak se kandidující strany a hnutí staví k financování armády?

Splní Česko svůj závazek vůči Severoatlantické alianci a bude dávat na obranu slibovaná dvě procenta HDP? Na to odpovídali Radiožurnálu lídři stran a hnutí kandidujících do sněmovny ve třetí výzvě pro příští vládu. Zatímco navyšování výdajů pro armádu chtějí dodržet koalice Spolu, Piráti a STAN i hnutí ANO, KSČM a SPD jsou naopak proti a tvrdí, že rozpočet na obranu nevychází z reálných potřeb armády.

10 VÝZEV PRO PŘÍŠTÍ VLÁDU Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zaručily by kandidující strany a hnutí při svém zvolení, že po čtyřech vládnutí půjdou na obranu 2 procenta HDP? (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

10 VÝZEV PRO PŘÍŠTÍ VLÁDU

Volební lídři odpověděli Radiožurnálu na následujících 10 otázek:

  1. Jaké tři konkrétní kroky by příští vláda pod Vaším vedením udělala prioritně, aby dostatečně připravila stát na hrozbu další vlny koronaviru/nebo jiné pandemie v blízké budoucnosti?
  2. Jakým způsobem byste v čele nové vlády řešil rozevírající se nůžky mezi cenami nemovitostí a zájmem rodin o vlastní bydlení?
  3. Zaručí Vaše vláda, že po čtyřech vládnutí půjdou na obranu 2 procenta HDP?
  4. Měla by se v českých školách zavést možnost výuky na dálku? V kterých případech byste ji doporučili využívat?
  5. Jakým způsobem – pokud vůbec – by Vaše vláda snižovala zadlužení státu? Kolik miliard a kde přesně byste ušetřili ve vašem prvním státním rozpočtu? Které daně byste určitě zvyšovali/snižovali a s jakými předpokládanými výnosy/dopady?
  6. Některé státy přistupují k povinnému očkování pracovníků v určitých profesích. Za jakých okolností byste to v Česku zavedli? A pro která povolání? Případně naopak, proč byste to nikdy nepřipustili?
  7. Měl by příští parlament bezpodmínečně schválit důchodovou reformu? Jak by vypadala ve Vašem pojetí? A jakou výši průměrné penze byste tuzemským seniorům přislíbili po čtyřech letech Vašeho vládnutí?
  8. Jaký by měl být průměrný plat učitele po čtyřech letech Vašeho vládnutí? Měly by být učitelské platy navázány na výši průměrné mzdy?
  9. Jaký způsob přejímání migrantů by podle Vás měla EU přijmout? Jak velký roční přísun migrantů by podle Vás Česko dokázalo zvládnout?
  10. Jak konkrétně chcete čelit nevratným důsledkům globálního oteplování, před kterými varuje mezivládní panel vědců. Kde je podle Vás primární zasáhnout a jak?

Předvolební projekt Radiožurnálu si můžete poslechnout každý všední den po zprávách ve 13.00.

Volby do Poslanecké sněmovny proběhnou 8. a 9. října a projekt „10 výzev pro příští vládu“ se vám pokusí přiblížit, jaké konkrétní kroky by strany a hnutí v případě svého zvolení v různých oblastech udělaly.

Odpovědi lídrů všech 22 kandidujících subjektů na deset klíčových otázek vám postupně představíme každý všední den.

Třetí výzva má název Budoucnost armády.

Zaručí vaše vláda, že po čtyřech vládnutí půjdou na obranu 2 procenta HDP? Proč ano/ne? (Strany uvádíme podle pořadí, které jim vylosovala Státní volební komise – pozn. red.)

Strana zelených (Magdalena Davis a Michal Berg)

Ctíme naše závazky vůči NATO, včetně 2 procent HDP na obranu. Zároveň je však třeba reagovat na to, že v dnešním světě se stírají rozdíly mezi tzv. tvrdou a měkkou bezpečností. Oblasti jako kybernetika či energetika jsou čím dál více předmětem bezpečnostních zájmů. Podle toho by měly být upraveny bezpečnostní priority Česka, včetně našich závazků vůči NATO, abychom na tyto hrozby mohli společně lépe reagovat. Česko by mělo využít na poli Aliance svého vůdčího potenciálu v oblasti kybernetické bezpečnosti a samozřejmě by do své kritické infrastruktury nemělo pouštět firmy z problematických zemí.

Švýcarská demokracie (Tomáš Raždík)

Nesouhlasíme s variantou 2 procent na naši obranu, protože by to byl „drahý“ omyl. Zvýšení výdajů až na 2 procenta HDP na armádu v žádném případě neznamenají vyšší obranyschopnost státu. Důležité je nastavit správně fungující a osvědčený systém. Švýcarsko a Rakousko dávají na armádu jen 0,7 procenta. Obranyschopnost státu zvýší organizace armády po vzoru Švýcarska. Armáda organizovaná jako domobrana, povinný vojenský výcvik pro muže a deklarace ozbrojené neutrality po vzoru Švýcarska (neúčast na mezinárodních mocenských hrách) zajistí vyšší bezpečnost občanům při zachování nižších výdajů. Armáda slouží k předcházení válce a udržování míru. Bude bránit naši zemi a naše obyvatelstvo!

Volný blok (Lubomír Volný)

Ne. Dvě procenta HDP jsou zcela chimérické číslo, které vzniklo nesmyslně a nijak neodráží realitu země. Dvouprocentní závazek navíc hovoří pouze o tom, kolik se má na obranu utratit, nikoli jak. Nereflektuje, zda daná suma půjde na nákup vrtulníků, ostnatého drátu nebo červených svetrů. Nicméně vzhledem k tomu, že jedním z programových bodů Volného bloku je vystoupení z NATO, bude armáda budoucnosti silnější a prestižnější než dnes. Armáda se navíc nerovná obraně země, ale je jen jednou její součástí.

Svoboda a přímá demokracie – SPD (Tomio Okamura)

Rozpočet ministerstva obrany prioritně nevychází z reálných potřeb armády, a hlavně z potřeb obrany státu, ale již léta odráží potřeby zajišťování zahraničních operací. Výše rozpočtu musí být v souladu s dopředu připravenými strategickými a významnými akvizičními projekty, a nikoliv kategoricky 2 procenta HDP.

První výzva pro příští českou vládu: jakou strategii mají kandidující strany a hnutí v boji s koronavirem?

Číst článek

Zároveň odmítáme předražené nákupy zahraniční výzbroje a techniky. Armáda ČR technicky dlouhodobě stárne a potřebné strategické a významné akvizice se odsouvají anebo ruší. Proto navrhneme legislativní změny s cílem urychlení procesu pořizování vojenského materiálu a služeb a zároveň maximální transparentnosti, hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Podpoříme modernizaci technického vybavení Armády ČR s prioritou maximálního využití domácího potenciálu obranného průmyslu.

Česká strana sociálně demokratická – ČSSD (Jan Hamáček)

ČSSD se hlásí k našim závazkům vyplývajícím z členství v NATO a podporujeme navyšování prostředků na obranu, které respektuje možnosti státního rozpočtu. Jako dlouhodobě udržitelné výdaje na obranu považujeme 1,4 procenta HDP vzhledem k schopnosti armády efektivně nakupovat. Podporujeme pokračující modernizaci ozbrojených sil a výzbroje Armády ČR, aby odpovídaly současným hrozbám a aliančním standardům a dokázaly odolat tzv. hybridním hrozbám, mezinárodnímu organizovanému zločinu i mezinárodnímu terorismu. Modernizaci bezpečnostních struktur chceme systematicky propojovat s podporou českého obranného a bezpečnostního průmyslu, průmyslovými inovacemi a rozvojem bezpečnostních technologií.

Volte Pravý blok (Petr Cibulka)

Politická strana Volte Pravý Blok www.cibulka.net je přesvědčena, že svět je ve 3. světové válce (2011–2038), vedené marx-satanským Ruskem a Čínou za vyhlazení či zotročení všech křesťanů, v níž zahyne 1/3 lidstva. Ostrá fáze začne v roce 2025 útokem hlavního spojence Ruska, Erdoganova islámského Turecka, na Ruskem totálně infiltrovanou, zrazenou a proto nebráněnou Evropu a povstáním „evropských“ muslimů. PODLE PLÁNŮ MOSKVY MÁ BÝT ZÁPAD ZNIČEN V OBČANSKÉ VÁLCE MEZI SATANSKOU KOALICÍ MARXISTŮ A MUSLIMŮ, VEDENÝCH DOBŘE ZAKONSPIROVANOU AGENTUROU RUSKÉ ŠPIONÁŽE GRU A KOALICÍ KŘESŤANŮ A ZÁPADNÍCH VLASTENCŮ, VEDENÝCH DOBŘE ZAKONSPIROVANOU AGENTUROU RUSKÉ ŠPIONÁŽE KGB. Naše obrana křesťanské Evropy má 3 fáze: 1. Překonat psychotronickou negramotnost, tj. naučit se pracovat s kyvadlem a STÁT SE TAK RELATIVNĚ VŠEVĚDOUCÍ. 2. Zbavit se ruských fízlů, nasazených v nejvyšší politice a ve všech masmédiích Západu. 3. Obnovit povinnou základní vojenskou službu a národní armády podle vzoru Švýcarska.

Aliance národních sil (Vladimíra Vítová)

Dvě procenta HDP nejdou na obranu naší země, ale na NATO! A to je velký rozdíl. Z hlediska odborné analýzy bezpečnostních hrozeb je tou největší hrozbou pro náš stát právě členství v NATO. Musíme vystoupit (čl. 13 Washingtonské smlouvy), být neutrální, uzavírat bilaterální smlouvy jako rovný s rovným (na základě vzájemné výhodnosti) a požádat Ruskou federaci o bezpečnostní deštník. Ruská federace totiž podporuje (na rozdíl od EU) existenci národních států a je bezpečně kryta na vojenské úrovni, neboť má zbraně, kterými se dokáže ubránit a které dosud nemá ve výzbroji nikdo jiný (což je našimi médii zcela ignorováno).

Druhá výzva pro příští českou vládu: jak chtějí kandidující strany a hnutí zlepšit dostupnost bydlení?

Číst článek

NATO je určeno na udržení politického vlivu a vojenské dominance ve světě. NATO nechrání hranice, ale je zaměřené výlučně k agresi proti vybraným zemím (vesměs se surovinovým bohatstvím) v Africe či na Blízkém a Středním východě a dále proti Rusku. NATO s EU jsou velmi úzce propojeny. Viz Lisabonská smlouva, Hlava V: Ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice.

Trikolora Svobodní Soukromníci (Zuzana Majerová Zahradníková)

Česká republika se v minulosti zavázala zvýšit postupně svoje výdaje na obranu na požadovaná dvě procenta. Náš názor je, že sliby se mají plnit. Nezpochybňujeme ani naše členství v NATO, neboť jiné bezpečnostní zakotvení České republiky za současné situace ani neexistuje.

To ale neznamená, že NATO je posvátná kráva, kterou nelze kritizovat, zvláště pak za situace, kdy je opravu zač. Krach americké, západoevropské i naší zahraniční politiky v Afghánistánu by pro nás měl být varováním. Naše armáda by se měla zaměřit především na obranu naší země, nikoli být expedičním sborem hájícím imperiální zájmy kohokoli jiného. 

Aliance pro budoucnost (Pavel Sehnal)

Ano. Základním cílem české zahraniční politiky je zajištění bezpečnosti a prosperity ČR a jejích občanů, posilování obranné spolupráce s NATO, aktivní zapojení do mezinárodních misí a operací i rozvoj regionální bezpečnostní spolupráce. Základním pilířem bezpečnosti zůstává schopnost vlastních bezpečnostních složek čelit aktuálním hrozbám či útokům, je nutná i bilaterální spolupráce s klíčovými strategickými partnery a systém kolektivní obrany NATO.

Volby by v srpnu podle Medianu vyhrálo ANO. Šlachtova Přísaha by se do sněmovny nedostala

Číst článek

Současné bezpečnostní prostředí je vysoce nestabilní, charakteristické dynamickými změnami a objevujícími se novými hrozbami. Konflikty daleko za hranicemi Evropy mohou mít nově dopad na bezpečnost ČR. Kolabující státy přispívají k ilegální migraci a rostoucímu terorismu, který spolu s kybernetickými útoky a hybridním způsobem války patří k hlavním hrozbám současnosti. V tomto smyslu se musíme podílet na aktualizaci strategie NATO.

Hnutí Prameny (Jan Kubín)

Zajištění bezpečnosti občanů je významným úkolem státu. Považujeme za zásadnější to, jak budou státní prostředky využity, než to, jaká bude přesná hodnota podílu HDP poskytnutého na obranu. Prosazujeme: obnovení samostatnosti naší zahraniční politiky s cílem zásadně posílit vztahy podporující naši bezpečnost (politika všech azimutů); změnu obranné doktríny armády – zaměřit ji na obranu území ČR podle priorit určených vnějšími hrozbami; posílení policie a dalších prvků modernizací vybavení záchranného systému, kvalitním výcvikem a v případě potřeby i personálně, včetně aktivních záloh; posílení kritické infrastruktury státu v návaznosti na existující hrozby, včetně státních hmotných rezerv i postupného obnovení zásob zlata; propojení občanů jakožto dobrovolníků, dále spolků a organizací, které mohou pomoci s bezpečnostní a obrannou politikou státu; regionální soběstačnost v základních prvcích – potraviny, voda a energie; zastavení zahraničních misí.

Levice (Markéta Juřicová a Vojtěch Roček)

Ne. Odmítáme zvyšování výdajů na zbrojení. Armáda ČR by se měla soustředit na pomoc obyvatelům naší země, nikoli na zahraniční dobrodružství, která končí katastrofou, jakou vidíme dnes v Afghánistánu.

Podporujeme rozvoj těch složek armády, které mohou pomoci obyvatelům ČR: vojenských zdravotníků, chemiků, ženistů atp. Výdaje na obranu se odvíjí od správné definice hrozeb. Konflikt v Evropě v podobě, v jaké byl v minulém století, již není možný. Hlavní bezpečnostní hrozbou je dnes klimatická změna, jejíž důsledky mohou v budoucnu ohrozit nás a naše děti – nákup dalších tanků ji nevyřeší. Jsme pro důsledné dodržování mezinárodního práva a diplomatické řešení konfliktů. Tam kde to není možné, mohou po jasně vymezenou dobu působit mezinárodní síly OSN.

Předvolební programy ve 30 otázkách. Zjistěte, ke které straně máte letos nejblíž

Číst článek

Přísaha (Robert Šlachta)

Ano, hnutí Přísaha chce, aby Česká republika plnila své závazky a dávala 2% HDP na obranu. Zároveň ale chceme, aby se do příspěvku na armádní investice započítaly i investice do kyberbezpečnosti. Ta je dnes nedílnou součástí ochrany země, občanů, institucí a firem, měla by se proto brát i jako plnohodnotná část investic do armády a spolupráce v rámci NATO.

Spolu – ODS, KDU-ČSL, TOP 09 (Petr Fiala)

Jednoznačně ano, 2 procenta HDP na obranu do roku 2025 je naší jednoznačnou prioritou. Bezpečnostní vývoj ve světě, například v Afghánistánu, ale i zapojení armády při nenadálých situacích, jako byl covid nebo tornádo na Moravě, ukazují nenahraditelnost armády. Informace o ruském útoku ve Vrběticích nám navíc ukázaly, že existují reálné hrozby i přímo v České republice. Nejde ale jen o tradiční zbraně – hrozby se proměňují a v posledních letech přicházejí i formou kyberútoků, na to musíme být připraveni.

Senioři 21 (Jaromír Fojtík)

Poučení z našich dějin říká, že se nemůžeme spoléhat na pomoc jiných států ani uskupení. Dvě procenta na obranu je naprosté minimum za bezpečnost země a jejích občanů. Je ovšem nutné dokončit audity některých netransparentních nákupů.

Urza.cz: Nechceme vaše hlasy (Martin Urza)

Nezaručí; už proto, že nechceme vládnout, a prosazovat tak své myšlenky silou. Zavázali jsme se složit jakýkoliv případně získaný mandát. Nevěříme státu; je to monopol na násilí, jenž bude vždy páchat zlo na občanech, ať už ho bude řídit kdokoliv – a toho se nechceme účastnit.

Nejsme však lhostejní k tomu, co se kolem nás děje; a i když se výkon politické funkce neslučuje s naším přesvědčením, protože nevěříme v řešení pocházející od státu, chceme prostřednictvím naší kandidatury poukazovat na problémy, jež považujeme za zásadní, protože věříme v řešení pocházející od každého z nás.

Největší volební potenciál má koalice Spolu. Podle průzkumu následuje hnutí ANO a Piráti se Starosty

Číst článek

Z toho plyne i náš postoj k armádě: nikdo by neměl být nucen se podílet na jejím financování, považuje-li její existenci za zbytečnou. Posláním armády by mělo být chránit občany před invazemi nepřátelských vojsk; v praxi k tomuto účelu za uplynulých více než sto let nikdy použita nebyla – naopak jí pokaždé politici přikázali přenechat okupantům výzbroj a techniku, čímž byla armáda donucena pomáhat nepříteli.

Koruna Česká (Radim Špaček)

Členství v NATO zajišťuje nejvyšší úroveň naší bezpečnosti v moderních dějinách. Zkušenosti ze společných misí Aliance jsou nenahraditelné, zároveň pomáhají budovat pověst české armády jako oceňovaného partnera. Je proto nutné, aby dobré jméno českých vojáků nebylo poškozováno chybnými kroky politické reprezentace, jako bylo např. vyhovění požadavku komunistů na snížení rozpočtu na obranu. V zájmu zachování důvěryhodnosti je nezbytné, aby výdaje na obranu byly postupně zvyšovány na úroveň, k níž jsme se zavázali, tj. 2 procenta HDP.

Vnímáme přitom, že s rostoucím HDP roste i objem výdajů na obranu, i když je procentní hodnota zachována – jinými slovy, navyšování výdajů by mohlo narazit na absorpční kapacitu armády. Řešením je posílit rozpočet na obranu nejen o investice do nových zbraňových systémů a do lidských zdrojů, ale posílit též výdaje na obranný výzkum. Vzhledem k rozmanitosti a rozsáhlosti obranného výzkumu by takové posílení výdajů mělo i výrazně pozitivní dopady pro výzkumnou sféru.

Piráti a Starostové (Ivan Bartoš)

Naší vizí je, aby Česko mělo moderní a akceschopnou armádu, která dokáže reagovat na tradiční i nové hrozby, včetně těch hybridních a kybernetických. V EU a NATO budeme sebevědomý partner přispívající k obraně poctivým dílem. Budeme pokračovat v navyšování výdajů na obranu s cílem dosáhnout 2 procenta HDP do konce volebního období. Zavedeme víceletý rozpočtový rámec, který armádní rozpočet stabilizuje. Budeme klást důraz na zapojení domácího průmyslu, aby se výdaje na obranu vracely zpět do ekonomiky. Modernizace je příležitostí pro rozvoj české vědy a může posílit ekonomické sektory s vysokou přidanou hodnotou a nové technologie (umělá inteligence, biotechnologie). Zasadíme se o naplnění závazku PESCO – dávat 2 procenta obranných výdajů na vědu a výzkum, tj. zhruba o 1 miliardu korun navíc. Podpoříme prohloubení obranné spolupráce v EU, včetně vytváření společných jednotek a efektivnějšího propojení obranného průmyslu, výzkumu a vývoje. Evropa musí být schopna ubránit své hranice.

Volební komise vylosovala čísla uskupení. ANO má 20, Piráti a STAN 17, Spolu 13 a ČSSD 5

Číst článek

Komunistická strana Čech a Moravy (Vojtěch Filip)

Stále tvrdíme, že česká armáda není schopna utratit ona 2 procenta (HDP). Jsme přesvědčeni, že není potřeba v této krizi dosáhnout oněch dvou procent. Nakonec, téměř žádný stát nedosahuje na to, aby dával 2 procenta HDP na obranu. Pro nás je důležitá ochrana českých občanů. Také nás velmi mrzí, že Armáda České republiky platí dopředu některé zahraniční zakázky a neplatí přitom zakázky pro české podniky českého obranného průmyslu.

Moravské zemské hnutí (Ondřej Hýsek)

V době probíhající tzv. hybridní války si musíme plnit naše závazky, 2 procenta na obranu po čtyřech letech vládnutí jsou dosažitelná. Nemůžeme být „černými pasažéry“ a pouze brát, musíme aktivně převzít svůj díl odpovědnosti.

Silnou zbraní v tzv. hybridní válce je kvalitní všeobecné vzdělání občanů a spravedlivé uspořádání vlastního státu. Zároveň budeme iniciovat vznik evropské armády – Evropa musí dokázat ochránit svou nezávislost před mocnostmi. Základní povinností státu je zajistit bezpečí svých občanů, přičemž suverenita menších států typu ČR se může přes noc změnit v iluzi, jak jsme se mohli přesvědčit v letech 1938, 1939, 1948 nebo 1968. Proto je nutné chránit společné hodnoty, z nichž svoboda je na prvním místě, a to ruku v ruce se spojenci se stejnými či podobnými hodnotami, tedy především s evropskými partnery z EU. Zároveň stavějme i na našem bezpečnostním ukotvení v Severoatlantické alianci.

ANO 2011 (Andrej Babiš)

Do armády investujeme ve velkém. Za poslední čtyři roky stouply výdaje na obranu o 45 procent. A od vstupu hnutí ANO do vlády více než o 100 procent.

Ano, budeme pokračovat v navyšování výdajů na obranu s cílem dosáhnout do roku 2025 úrovně 2 procenta HDP. Jsme sice součástí NATO, ale především musíme spoléhat sami na sebe.

‚Političtí turisté‘ na kandidátkách: z ČSSD se utíká, ANO bez nováčků nebo velké stěhování u národovců

Číst článek

Zvýšení armádního rozpočtu nám umožní pokračovat v modernizaci a nákupech nové výzbroje a výstroje, plánujeme další investice přes 100 miliard korun. Budeme usilovat o maximální zapojení českých zbrojařských firem při nákupu vojenské techniky. Při pořizování materiálu, který se nevyrábí v ČR, budeme prosazovat maximální zapojení českých podniků. Prostřednictvím Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci budeme podporovat nákupy formou vláda – vláda. Vytvoříme podmínky pro růst personálu AČR, postupně dosáhneme počtu 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc vojáků v aktivní záloze. Zajistíme důstojnou péči o válečné veterány, rozšíříme síť komunitních center.

Otevřeme Česko normálnímu životu (Jakub Olbert)

Ne, v situaci rozložení sil v Evropě je to zbytečné. Navrhujeme malou profesionální armádu. Je velmi naivní si myslet, že současná armáda nás ochrání. Jsem pro zavedení branné služby.

Moravané (Ctirad Musil)

Bez vystoupení z NATO nezaručí nikdo nic. Od toho se odvíjí vše. Obranu musí garantovat spojenectví se sousedy, a ne s největším agresorem planety.

Volby 2021

Gabriela Gálová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme