Videomappingy, vojenská přehlídka i ohňostroj. Připomeňte si klíčové momenty oslav 100 let Československa
Česká republika má za sebou víkend plný oslav, lidé si připomínali 100 let od vzniku Československa. Prohlédnout si mohli videomappingy na budovách Národního muzea a Národního divadla, ohňostroj, vojenskou přehlídku na Evropské třídě nebo řadu koncertů. Server iROZHLAS.cz vybral dvanáct klíčových momentů oslav stého výročí základů českého státu.
1. Slavnostní vojenská přísaha
Oslavy 100. výročí vzniku Československa neoficiálně začaly v sobotu dopoledne slavnostní vojenskou přísahou na Hradčanském náměstí na Pražském hradě. Stovky nových vojáků, policistů a hasičů složily slib před zraky prezidenta Miloše Zemana, který k hlavní tribuně přijel autem. Při svém projevu mimo jiné řekl, že před teroristy se neutíká.
Přísahu kromě něj sledovali i premiér Andrej Babiš z ANO, ministr obrany Lubomír Metnar za ANO nebo ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD. Na Hradčanské náměstí napochodovalo 900 vojáků, 240 policistů a 120 hasičů. Na náměstí se pak podle policistů sešly stovky lidí, a to včetně rodinných příslušníků, kteří složení přísahy a slibu přihlíželi.
2. Sokolský Pochod pro republiku
Oslavy 100. výročí vzniku Československa neoficiálně začaly v sobotu odpoledne sokolským Pochodem pro republiku. Z pražské Kampy šly přes Národní třídu až na Václavské náměstí stovky lidí. A v centru metropole tak zavlálo značné množství českých vlajek.
Stovky lidí prošly Prahou v sokolském průvodu na počest republiky, s nimi i herec představující Masaryka
Číst článek
V čele průvodu hrála kapela pochodovou hudbu, za ní šli zástupci České obce sokolské v historických krojích. Dále jel v průvodu vůz, ve kterém seděl herec představující prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Na Václavském náměstí pak zazněla mimo jiné píseň Ach synku, synku, oblíbená skladba prvního československého prezidenta.
Sokolové byli u zrodu republiky, mnoho se jich vyznamenalo například mezi legionáři. Důležité byly například takzvané sokolské stráže, které po vzniku republiky střežily sklady potravin, zbrojnice, nádraží nebo průmyslové objekty. Sokolové navíc položili základ dnešní hradní stráže na Pražském hradě.
3. Česko ve středu pozornosti
Česko během posledních dní navštívila řada významných zahraničních politiků, státníků a dalších hostů. U příležitosti stého výročí založení Československa přijeli v pátek do Prahy německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Nedělní přehlídku na pražské Evropské třídě si pak přijel prohlédnout i americký ministr obrany James Mattis. S prezidentem Milošem Zemanem přehlídce přihlíželo asi i 1500 hostů včetně těch zahraničních. K významenému výročí na twitteru gratuloval i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo stát Izrael.
Mezi nejdůležitější zahraniční hosty patřili především státníci ze Slovenska. Oslav v Praze se zúčastnil jak slovenský prezident Andrej Kiska, tak i premiér Peter Pellegrini. Kiska v neděli večer přihlížel také udělování státních vyznamenání, které na Pražském hradě předával prezident Zeman. A v úvodu tohoto ceremoniálu zazněla mimořádně také slovenská hymna.
4. Otevření Národního muzea
Po 42 měsíců dlouhé rekonstrukci se v sobotu oficiálně znovuotevřelo Národní muzeum. Ceremoniál narušila slova historika a bývalého novináře Jakuba Jareše, který byl kritický k prezidentovi Miloši Zemanovi.
Chyba ve jméně, osamělá Čechie i vyboulený roh. 12 tajemství fasády Národního muzea v podrobném fotoprůvodci
Číst článek
„Hanba prezidentovi, který lže. Hanba prezidentovi, který nahrává diktaturám. Hanba prezidentovi, který vtipkuje o vraždách novinářů,“ zakřičel Jareš.
„Každý máme úroveň, jakou máme. Někdy tuto úroveň předvádíme i při těch nejméně vhodných příležitostech," reagoval následně Zeman.
Premiér Andrej Babiš se svým slovenským protějškem Petrem Pellegrinim pak společně na znamení otevření muzea společně rozezněli zvon.
Národní muzeum se prvním návštěvníkům otevřelo v neděli. Do konce roku bude vstup do muzea zdarma.
K vidění jsou dvě výstavy k výročí vzniku Československa a muzea a interiéry v přízemí a prvním patře. Oblíbenou velrybu a stálé expozice spatří návštěvníci až v příštím roce. Náklady na rekonstrukci vyšly na 1,8 miliardy korun, výstavní prostory se díky ní rozšíří o 30 procent.
5. Videomapping století na Národním muzeu
Slavnostní sobotu završil desetiminutový Videomapping století na budově Národního muzea. Ten zpočátku provázely technické problémy, takže projekce se spouštěla nadvakrát.
Projekce připomněla zásadní okamžiky z dějin Československa a České republiky. Ukazovala válečné roky, podnikatelský a kulturní rozkvět první republiky, okupaci ze srpna 1968, normalizaci, let československého kosmonauta, události roku 1989, olympijské hokejové zlato z Nagana.
Závěr patřil prvnímu československému prezidentovi T. G. Msarykovi. Na všechny přihlížející se usmál oživlý obraz se slovy: „Budu vás ještě chvíli sledovat!“
6. Pietní akt na Vítkově
Nedělní oslavy zahájil pietní akt na Vítkově. Politici Česka a Slovenska, včetně prezidentů a premiérů obou zemí, pak za deštivého a chladného počasí k památníku položili věnce.
Akci provázela silná bezpečnostní opatření. Politiky doprovázelo více bodyguardů než obvykle, řekl České televizi exšéf hradního protokolu Jindřich Forejt. Podle něj to bylo mimo jiné kvůli deštivému počasí, kdy členové ochranné služby museli držet nad účastníky akce deštníky.
Uvnitř památníku na Vítkově se pak konal pietní akt Českého svazu bojovníků za svobodu. První promluvil jeho předseda Jaroslav Vodička, člen normalizační KSČ a spolupracovník komunistické Veřejné bezpečnosti, který před několika dny udělil medaili Za vlast a za svobodu komunistickému poslanci Zdeňkovi Ondráčkovi.
V první řadě pak vedle sebe seděli předseda SPD Tomio Okamura, šéf poslanců této strany Radim Fiala a Václav Klaus mladší z ODS.
7. Přehlídka na Evropské třídě
Jedním z vrcholů oslav byla přehlídka vojáků, policistů, strážníků, hasičů a záchranářů na pražské Evropské třídě. Po Evropské třídě pochodovalo víc než 2100 lidí včetně zástupců aktivních záloh a některých armád NATO, projely stovky kusů techniky.
Zapojení letecké techniky ale bylo kvůli oblačnému a deštivému počasí omezené. Přelétla jen stíhací letadla Gripen, která nebyla vidět, ale jen slyšet, a pouze některé z původně plánovaných vrtulníků. Prezident Zeman pak před přehlídkou připomněl boj české armády proti terorismu.
Vojenská přehlídka se uskutečnila teprve podruhé v moderní historii České republiky. První se konala před deseti lety, také tehdy nebyla přelétávající letadla kvůli špatnému počasí vidět. Letošní přehlídka byla podle organizátorů svým rozsahem výrazně větší.
8. Koncert rozhlasu na Staromětském náměstí
K oslavám 100. výročí vzniku Československa se v neděli připojil i Český rozhlas. Pod jeho taktovkou se na Staroměstském náměstí konal koncert největších hitů století v podání předních českých interpretů.
Lidem zazpívali například Tomáš Klus, slovenská skupina No Name, Karel Gott, Lucie Bílá, Helena Vondráčková, Eva Pilarová, Jiří Suchý nebo Jaroslav Uhlíř. Písní století se pak stala Modlitba pro Martu a Hvězdou století byl vyhlášen Karel Gott.
9. Videomapping na Národním divadle
Videomapping promítaný na budovu na Národního divadla připomněl požár „zlaté kapličky", který ji zachvátil 12. srpna 1881. Zároveň připomněl, že památná budova stojí díky sbírce, na které se před 150 lety podílely široké vrstvy obyvatel. Projekci doprovázel efektní dým ze střechy budovy.
Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa premiérou Smetanovy Libuše, komponované začátkem sedmdesátých let pro tuto příležitost. Požár pak zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883 opět představením Smetanovy Libuše.
10. Ohňostroj Společné století
Součástí oslav byl i nedělní slavnostní ohňostroj nazvaný Společné století. Odpálen byl z hladiny Vltavy mezi Čechovým a Štefánikovým mostem.
Zazněly při něm fanfáry z opery Libuše, Vltava z cyklu Má vlast Bedřicha Smetany, ale také komentář Roberta Záruby z olympijských her v Naganu v roce 1998. Ohňostroj začal symbolicky 19.18 a trval něco málo přes deset minut.
Ohňostroj byl rozdělen do pěti obrazů. Na úvodní Hrdost se Smetanovými fanfárami z opery Libuše navázal druhý obraz Vlastenectví, který podbarvila Vltava z cyklu Má Vlast. Modré a zlaté pyrotechnické efekty navodily dojem mihotajících se vlnek. Třetí obraz Panenská příroda byl výletem po českých i moravských horách a loukách a lidé slyšeli melodii Vadima Petrova z Krkonošských pohádek.
Čtvrtý obraz Šampióni připomněl české sportovní úspěchy. Závěrečný Národ doprovodila melodie Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře Chválím tě země má a státní hymna České republiky. Show uzavřely efekty v barvě trikolory.
11. Předávání státních vyznamenání
Prezident Miloš Zeman v neděli na Pražském hradě udělil státní vyznamenání 41 významným osobnostem. Mezi nimi byl generál Josef Bílý, který během druhé světové války vedl protinacistický odboj v čele skupiny Obrana Národa, nebo také tři vojáci, kteří nedávno padli v Afghánistánu a za něž ocenění převzali jejich příbuzní.
Generálové, sportovci i zbrojař. Přečtěte si jméno po jménu, koho vyznamenal prezident Zeman
Číst článek
Ocenění letos převzali mimo jiné významný prvorepublikový politik Antonín Švehla, pracovník Československého rozhlasu Karel Lánský, brankář Petr Čech, zpěvák Ondřej Hejma, lyžařka a snowboardistka Ester Ledecká nebo tenisté Petra Kvitová, Radek Štěpánek a Helena Suková.
Jména některých vyznamenaných ale vzbudila kritiku, zejména kvůli tomu, že řada z nich patří k dlouhodobým přátelům a podporovatelům prezidenta Zemana.
Byli mezi nimi novináři Erik Best a Jana Lorencová, zpěvák Michal David, herci Jiří Krampol a Ivan Vyskočil, zbrojař Jaroslav Strnad, podnikatel Pavol Krúpa nebo exšéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.
Mezi asi největší překvapení patřilo ocenění pro ředitelku střední zdravotnické školy Ivanku Kohoutovou, která proslula kauzou spojenou se zákazem nošení hidžábu ve škole, nebo pro levicového básníka a novináře Karla Sýse, který pracuje v Haló novinách a již dříve získal od prezidenta Gustáva Husáka titul zasloužilý umělec.
12. Debata Zemana a Babiše
Nedělní oslavy zakončila debata prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše. Tento pořad odvysílala večer Česká televize.
Mimo jiné zaznělo, co by státníci změnili, kdyby mohli ovlivnit jednu demokratickou věc v českém právním systému. „Zrušil bych Senát,“ odpověděl prezident Zeman. „Většinový parlamentní systém a přímá volba starostů,“ dodal Babiš.
