OBRAZEM: Podívejte se do zákulisí speciálního rozhlasového vysílání STUDIO '39 z hlavního nádraží
Česko si připomíná začátek jednoho z nejtemnějších období naší historie. Přesně před 80 lety obsadila vojska nacistického Německa zbývající části Československa. A následující den vyhlásil říšský vůdce Adolf Hitler protektorát. Radiožurnál proto na tento den připravil sedmihodinové vysílání ve speciálním rozhlasovém studiu na hlavním nádraží v Praze. Podívejte se, jak to ve STUDIU ´39 vypadalo.
Speciální sedmihodinové vysílání odstartovalo v budově pražského hlavního nádraží ve čtyři hodiny ráno. Lidé mohli historickou zpravodajskou rekonstrukci poslouchat na vlnách Radiožurnálu, sledovat na facebooku nebo číst v online reportáži na serveru iROZHLAS.cz.
Historická rekonstrukce STUDIO '39. Před 80 lety nacistické Německo obsadilo zbytek Československa
Číst článek
Součástí byly rozhovory s historiky, svědectví pamětníků či archivní záznamy z vysílání Československého rozhlasu. Reportéři popisovali události z klíčových míst tehdejšího dění v reálném čase.
Vysíláním provázeli moderátoři Jan Pokorný a Martin Veselovský, kteří si pozvali na dvě desítky hostů.
„Československo přestalo 14. března podle Velké Británie existovat. Proto když se 15. března 1939 ptali premiéra Nevilla Chamberlaina, co bude dělat s okupací Československa, odpověděl, že už neexistuje a smluvní závazky s ním neplatí,“ popisoval ve STUDIU '39 na pražském hlavním nádraží Vít Smetana, historik z Ústavu pro soudobé dějiny.
„Velice dobře si vzpomínám na okamžik, kdy pro mě přišli. Když nás odváděli na nádraží, tak na ulici nebyl nikdo, protože s tím nikdo nechtěl mít nic společného. Můj pejsek byl jediný živý tvor, který nás doprovázel,“ přibližoval neurofyziolog Tomáš Radil, který pak během války přežil Osvětim. Podle něj to byla náhoda.
‚Musíte dělat všechno pro to, aby ta myšlenka nezahynula.‘ Sokolové po okupaci čelili nacistům
Číst článek
„Před odjezdem mě a bratra vzali rodiče na večeři do luxusního podniku na Václavském náměstí v Praze. Tam jsem poprvé a naposled byl na večeři s rodiči. A odtud nás vzali rovnou na nádraží,“ vzpomínal Asaf Auerbach.
Auerbach byl jedním z dětí, které před Nacisty zachránil sir Nicholas Winton.
„Neexistuje kolektivní vina ani kolektivní odpouštění. Můžete odpustit jen osobně. Ale musí dojít k nějakému pokání. Každý zločin se dá odpustit, ale musí ten člověk projevit upřímnou lítost,“ řekl historik a pamětník holokaustu Toman Brod.
„Jsem přesvědčen, že Němci byli nuceni provést nejhlubší sebezpyt, jakého jsou schopní. Jen my jsme ho neviděli, byli jsme za železnou oponou. Vždycky budou dva příběhy,“ dodal expremiér a bývalý předseda Senátu Petr Pithart.
