Průzkum: demonstrace na Letné zaznamenala většina Čechů, přestávají jim ale věnovat pozornost
Listopadovou demonstraci na Letné zaznamenala většina lidí v Česku. Zájem o tyto protesty ale oproti červnu mírně poklesl. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. Velkou pozornost demonstraci na Letné nyní věnovala čtvrtina dotázaných. V červnu šlo o třetinu respondentů.
Největší podíl respondentů, více než polovina z nich, protesty pořádané spolkem Milion chvilek pro demokracii sice zaznamenala, nevěnovala jim ale přílišnou pozornost. Zhruba pětina lidí naopak tyto demonstrace bedlivě sleduje.
Exkluzivní průzkum: Zemanova tichá vzpomínka rozděluje společnost, nesouhlasí s ní 46 procent lidí
Číst článek
Na pět procent respondentů na některou z akcí přímo přišlo. Mezi účastníky převažují voliči stran pravicové opozice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a Pirátů.
„Shromáždění se zúčastnilo nebo je sledovalo 32 procent mužů, oproti tomu mezi ženami se jednalo pouze o 20 procent,“ doplnili autoři průzkumu z agentury Median.
Zájem o tyto demonstrace pak oproti červnu mírně poklesl. Zatímco tehdy se jich zúčastnilo nebo jim věnovalo velkou pozornost 35 procent dotázaných, tenkrát to bylo jen 26 procent respondentů.
Kdo podporuje protesty?
Třetina populace pak demonstrující ve všech ohledech podporuje. „Nejvíce podporovatelů mají demonstrace zejména mezi mladšími lidmi. V kategorii 18 až 29 let je podporuje padesát procent lidí,“ upřesnili tvůrci průzkumu.
„Podporovatele demonstrací najdeme nejčastěji mezi voliči stran pravicové opozice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN), ale také Pirátů a menších stran. Tolerantní nesouhlas je naopak podle nich častější mezi voliči ANO, ČSSD A KSČM,“ dodali.
Více než polovina lidí pak s demonstrujícími nesouhlasí, z toho ale 29 procentům dotázaných protesty nevadí. Naopak 27 procent respondentů protesty odsuzuje.
S čím lidé souhlasí
Nejpodporovanějším požadavkem z listopadové demonstrace na Letné je aktivnější zapojení občanů do politiky a občanských aktivit. Souhlasí s ním téměř 70 procent lidí.
„Milionu chvilek se daří to, co si dalo za cíl, tedy zaktivizovat skupinu lidí, kteří se chtějí zapojit. Myslím, že se tady po dlouhé době vytváří reálná forma občanské angažovanosti, občanské společnosti,“ vysvětluje pro Radiožurnál Přemysl Čech z agentury Median.
Demonstranty na Letné zaregistrovalo 90 procent lidí, s jejich požadavky souhlasí necelá polovina
Číst článek
Značnou podporu má i výzva opozičním stranám ke vzájemné koordinaci aktivit. Mezi voliči opozičních stran, s výjimkou SPD, má tento požadavek velice vysokou podporu.
„Mezi podporovateli Pirátů a ODS souhlasilo s tímto požadavkem téměř 80 procent z nich,“ dodává Michal Gaizler z Medianu.
Necelá polovina respondentů také souhlasí s požadavkem, aby se premiér a šéf ANO zcela odpojil od svého vlivu na Agrofert a média, nebo aby odstoupil z funkce.
Změnu volebního systému podporuje 44 procent respondentů a s odstoupením ministryně spravedlnosti Marie Benešové za ANO souhlasí 38 procent. Tyto dva požadavky většinově podporují voliči pravicové opozice.
„Ultimátum, změna volebního systému a odstoupení Benešové jsou ale rovněž požadavky, které vzbudily více než 40 procent nesouhlasu,“ dodávají autoři průzkumu.
Premiér a Milion chvilek
Premiér Babiš by měl také navázat přímý dialog se spolkem Milion chvilek pro demokracii. Myslí si to polovina populace. Třetina má opačný názor.
„Mezi příznivci opozičních stran (s výjimkou SPD) dialog premiéra s Milionem chvilek požaduje výrazná většina, nadpoloviční podporu má takový postup i u voličů ČSSD. 35 % podporovatelů hnutí ANO by takovýto postup ocenilo,“ doplňují tvůrci průzkumu z agentury Median.
Oslavy sametové revoluce
Výročí 17. listopadu si lidé nejčastěji připomněli sledováním průběhu oslav a veřejných akcí v médiích. Část lidí také pojala výročí osobněji – slavili a vzpomínali v rodinném kruhu, nebo jen sami. Nicméně třicet procent respondentů dle vlastních slov neslavilo výročí vůbec.
Průzkum agentury Median pro Český rozhlas se uskutečnil 20. a 21. listopadu. Reprezentativní vzorek činil 1018 respondentů starších osmnácti let.
Statistická odchylka činí +/- 1,5 procentního bodu u postojů, které zastává pět procent respondentů, a až +/- 3,5 procentního bodu u postojů, které zastává padesát procent respondentů.
