17. listopad připomíná také studentské protesty proti okupaci z roku 1939
17. listopad není spojen jenom s rokem 1989, ale také s rokem 1939. Ostatně právě na základě toho, co se stalo v protektorátu Čechy a Morava mezi 28. říjnem a 17. listopadem 1939, je dnešek Mezinárodním dnem studentstva.
„28. října 1939 si česká veřejnost připomněla založení republiky. Došlo k velkým demonstracím, zejména v Praze, došlo ke střelbě do studentů a dva na následky střelby zahynuli,“ připomněl ve vysílání Radiožurnálu tehdejší události historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu byl hostem Odpoledního Radiožurnálu
Demonstraci na Václavském náměstí okupační moc tehdy potlačila s použitím nejen pořádkové policie, ale i jednotek SS. V Nezábranské ulici došlo k zabití pekařského dělníka Václava Sedláčka a v Žitné ulici k postřelení Jana Opletala. Velký protest proti okupantům následoval 15. listopadu po pohřbu studenta Jana Opletala.
„Bylo to v době, kdy lidé ještě zcela nerezignovali, nebyli apatičtí, protože protektorát trval teprve půl roku. A uvnitř, v podzemí se konspirovalo. Dokonce Londýn předpokládal, že možná 17. září by mohlo vypuknout povstání, protože to bylo nedlouho po vzniku války. Byla atmosféra určité naděje, že válka dlouho nepotrvá, a lidé se ještě nebáli riskovat.“
ČTĚTE TAKÉ: Pietní akt u Hlávkových kolejí uctil studentské oběti listopadu 1939
Nacistům hodně záleželo hodně na tom, aby v protektorátu zabránili dalším protestům proti okupaci. V noci z 16. na 17. listopadu 1939 proto došlo k obsazení vysokoškolských kolejí v Praze a Brně.
„Studenti byli pozatýkáni, 1200 jich bylo posláno do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde strávili různě dlouhou dobu. Byli takovým rukojmím. A v kasárnách v Ruzyni bylo také zastřeleno 9 studentských vůdců,“ připomněl dále historik.
„Vysoké školy měly být uzavřeny na tři roky, ale nakonec zůstaly uzavřeny až do konce války. Studenti museli jít na totální nasazení, pracovat pro Říši na různé nebezpečné úseky, zejména zbrojní výroby. Ale pro tu československou věc to znamenalo určitě hodně, protože v Londýně byl rok poté v tento den vyhlášen Mezinárodní den studentstva a bylo vidět, že česká veřejnost není pasivní a že se tedy nepodařilo nacistům získat Čechy pro svoji věc,“ zhodnotil význam událostí mezi 28. říjnem a 17. listopadem 1939 historik Prokop Tomek.