27 vojáků a civilistů obdrželo nejvyšší vyznamenání ministra obrany
Ministr obrany Alexandr Vondra udělil při dnešní oslavě Dne vítězství celkem 27 Křížů obrany státu a Vyznamenání Zlaté lípy. Slavnostní akt se konal v chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze, kde zahynuli parašutisté, kteří zastřelili říšského protektora Reinharda Heydricha.
Posmrtně byli Křížem obrany státu vyznamenáni například brigádní generál František Moravec nebo štábní kapitán pěchoty Jaroslav Cabicar, který působil ve velitelské funkci při pražském květnovém povstání. Oceněna byla například také mluvčí Charty 77 Dana Němcová.
Vondra zdůraznil důležitost místa, kde ocenění předával. V pravoslavném kostele Cyrila a Metoděje se totiž schovali Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří tři týdny předtím spáchali atentát na Heydricha.
„Byl to významný počin, který ve své době také ukázal, že naši svobodu nedáme. A z tohoto hlediska ti vyznamenaní se celý svůj život snažili o totéž. Ukázat, že zasazovat se za svobodu, demokracii a čest, ať už v uniformě anebo v civilním životě, má smysl,“ připomenul Vondra.
S tím souhlasí i oceněný generálporučík ve výslužbě Radovan Procházka, který strávil 15 let v komunistickém vězení. „To místo mu dodává mystickou hodnotu takové charakteru, že se vlastně stává takovým vrcholným hodnocením vůbec,“ řekl.
Jedním z oceněných vojáků byl i rotný Michal Novotný ze 102. průzkumného praporu v Prostějově. Novotný letos v únoru obdržel také vysoké vojenské vyznamenání od armády Spojených států za to, že v Afghánistánu zachránil život americkému vojákovi.
Lidé na události před 67 lety zapomínají, postěžovali si váleční veteráni
Číst článek
„Byli jsme na rutinní patrole. Nějakých 30 metrů ode mě, když jsme dělali bezpečnostní zastávku, tak si kolega, americký voják, vyšlápl nástražnou výbušninu, asi deset kilo. Po tom výbuchu, až se nějakým způsobem zkoordinovala ta činnost tam, tak jsem mu šel poskytovat první pomoc a následně i pokročilou pomoc. Zavolala jsem vrtulník a následně byl odsunutý na další roli,“ popsal oceněný.
Činnost v Afghánistánu
Nejvyšší resortní vyznamenání, Kříž obrany státu, obdržel také podplukovník Ladislav Švejda. Ten před dvěma lety velel jednotce českých vojáků v Afghánistánu, která v zemi pomáhala cvičit místní armádu.
Západ si připomíná konec druhé světové války 8. května. V Rusku slaví až další den
Číst článek
Nejdůležitější podle něj bylo získat si důvěru lidí, se kterými v Afghánistánu pracoval, a být pro ně autoritou. Mise v Afghánistánu probíhala v poměrně extrémních podmínkách. Přestože podle Švejdových slov pracovali s kvalitním materiálem a lidé byli připraveni, zpočátku nechyběla ani improvizace.
„Každý den jsme vlastně byli s afghánskou armádou nebo s vojáky. S těmito vojáky jsme jednak chodili na bojové operace, zároveň jsme působili jako styčný tým, což znamená, že afghánský voják nemá možnost si zavolat americkou leteckou podporu, dělostřelectvo. To znamená, že my jsme byli ti, kteří v případě, že byla potřeba, tak jsme byli schopni tuto podporu zavolat. A zároveň na základě těchto operací jsme potom znova docvičovali tyto vojáky,“ vysvětlil Švejda.
Afghánští vojáci mají problém například s negramotností, zdůraznil Švejda: „Je potřeba se vcítit k nim, získat si jejich důvěru a pracovat. Ti vojáci potom nakonec zjistí a vnímají vás jako člověka, který jim něco dává a může jim dát něco. Takže nakonec když jsme odcházeli z Afghánistánu, tak skutečně tito vojáci těžce nesli vůbec náš odchod pryč.“
Švejda stál u zrodu prvního výcvikového týmu v Afghánistánu, jehož hlavním cílem bylo a je vycvičit místní armádu. V zemi působil osm měsíců. Pomoc s výcvikem armády je podle něj jednou ze základních věcí, jakou mohou státy NATO pro novou afghánskou vládu udělat.
„V Afghánistánu se dělá úžasný kus práce. Centrální vláda, která v Afghánistánu je, potřebuje podporu. Tato podpora je daná jednak aliancí, ale hlavně afghánskými bezpečnostními silami. Tam je potřeba s těmito lidmi pracovat, dostat je na určitou úroveň tak, aby byli schopni zajistit bezpečí,“ dodal Švejda.
Slavnostní přehlídka na Vítkově
Česko si dnes připomnělo 67. výročí ukončení druhé světové války. S více než 60 miliony obětí se stala dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Češi bojovali proti nacistům ve válce na západní i východní frontě. Prezident Václav Klaus už dopoledne oslavil Den vítězství u Národního památníku na Vítkově.
Pietní akt začal státní hymnou, po přehlídce vojenských jednotek přinesli vojáci na nádvoří před památníkem historické prapory, které prezident předal čtyřem vybraným armádním jednotkám. Hlava státu a další politici včetně zástupců Sokola a válečných veteránů poté položili věnce k památníku. Následovala minuta ticha za padlé vojáky a salvy vypálené čestnou stráží.
Slavnostní přehlídky na Vítkově se účastnilo na 100 válečných veteránů, mezi nimi také brigádní generál Miloslav Masopust. Po skončení ceremonie Václav Klaus povýšil tři vojáky do generálských hodností.
