3 otázky pro prezidentské kandidáty. Štogl: Chtěl bych lidi méně rozdělovat a přijmout euro

Český rozhlas oslovil se třemi anketními otázkami osobnosti, které se chtějí ucházet o úřad prezidenta. V sedmém díle odpovídal Karel Štogl, bývalý šéf kabinetu expremiéra Jiřího Rusnoka. Voliči budou rozhodovat o tom, kdo se stane na dalších pět let prezidentem, už zhruba za půl roku.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidentský kandidá Karel Štogl | Foto: archiv Karla Štogla

Jeho jméno zná jen málokdo. Přesto je to jeden z možných kandidátů na příštího prezidenta, který si podle svých slov už zajistil podporu dostatečného počtu senátorů. Řeč je o Karlu Štoglovi, bývalém šéfovi kabinetu expremiéra Jiřího Rusnoka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Prezidentský kandidát Karel Štogl, bývalý šéf kabinetu expremiéra Jiřího Rusnoka, odpovídal na tři anketní otázky Českého rozhlasu

Štogl má blízko k sociální demokracii, členem strany byl téměř dvacet let. Jeho kariéru posunul ministr obrany Jaroslav Tvrdík z ČSSD, který si Štogla v roce 2001 vybral za svého poradce a tajemníka pro obranu.

Štogl poté ve Vídni zastával post obranného poradce Stálé mise Česka při OSN a OBSE. Poté zamířil na resort financí, kde skoro rok pracoval jako tajemník šéfa státní kasy Bohuslava Sobotky z ČSSD.

Kromě funkcí ve státní správě pracoval Štogl také v soukromém sektoru. Věnoval se především právnímu a ekonomickému poradenství, reklamě, PR a marketingu. Štoglovi je 44 let a vystudoval správní právo. V minulosti podpořil jako kandidáta na prezidenta Miloše Zemana, nyní chce kandidovat proti němu.

Proč byste měl být prezidentem zrovna vy?
Myslím, že mám dostatečné politické zkušenosti jak z komunální, tak z krajské i celostátní politiky. I moje právnické vzdělání a to, že jsem byl součástí mezinárodní organizace, jsou dobrým základem pro moji kandidaturu.

V čem budete jiný než stávající prezident?
Chtěl bych lidi méně rozdělovat. Chtěl bych se více věnovat tématu vstupu do eurozóny. Chtěl bych, abychom přijali euro nejpozději v roce 2022 a pokud možno nejhůře v kurzu 22 korun za euro.

Která nebo které země by měly být hlavním spojencem České republiky?
Určitě země Evropské unie. Chtěl bych mít přátelské vztahy se všemi velkými zeměmi, s našimi sousedy – primárně se Slovenskem, Rakouskem, Německem, ale základ naší politiky musí být úzká spolupráce v rámci Evropské unie.

Další kandidáti

Přečíst si už můžete také odpovědi bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše, vysokoškolského učitele a politického aktivisty Marka Hilšera, spisovatele a textaře Michala Horáčka, aktivistky, zpěvačky a herečky Jany Yngland Hruškové nebo podnikatelů Otto Chaloupky a Igora Sládka.

Odpovědi posledního kandidáta uslyšíte v pátek na stanicích Radiožurnál a Český rozhlas Plus. V osmém díle odpoví na tři anketní otázky stávající prezident Miloš Zeman.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme