3 otázky pro prezidentské kandidáty. Štogl: Chtěl bych lidi méně rozdělovat a přijmout euro
Český rozhlas oslovil se třemi anketními otázkami osobnosti, které se chtějí ucházet o úřad prezidenta. V sedmém díle odpovídal Karel Štogl, bývalý šéf kabinetu expremiéra Jiřího Rusnoka. Voliči budou rozhodovat o tom, kdo se stane na dalších pět let prezidentem, už zhruba za půl roku.
Jeho jméno zná jen málokdo. Přesto je to jeden z možných kandidátů na příštího prezidenta, který si podle svých slov už zajistil podporu dostatečného počtu senátorů. Řeč je o Karlu Štoglovi, bývalém šéfovi kabinetu expremiéra Jiřího Rusnoka.
Prezidentský kandidát Karel Štogl, bývalý šéf kabinetu expremiéra Jiřího Rusnoka, odpovídal na tři anketní otázky Českého rozhlasu
Štogl má blízko k sociální demokracii, členem strany byl téměř dvacet let. Jeho kariéru posunul ministr obrany Jaroslav Tvrdík z ČSSD, který si Štogla v roce 2001 vybral za svého poradce a tajemníka pro obranu.
Štogl poté ve Vídni zastával post obranného poradce Stálé mise Česka při OSN a OBSE. Poté zamířil na resort financí, kde skoro rok pracoval jako tajemník šéfa státní kasy Bohuslava Sobotky z ČSSD.
Kromě funkcí ve státní správě pracoval Štogl také v soukromém sektoru. Věnoval se především právnímu a ekonomickému poradenství, reklamě, PR a marketingu. Štoglovi je 44 let a vystudoval správní právo. V minulosti podpořil jako kandidáta na prezidenta Miloše Zemana, nyní chce kandidovat proti němu.
Proč byste měl být prezidentem zrovna vy?
Myslím, že mám dostatečné politické zkušenosti jak z komunální, tak z krajské i celostátní politiky. I moje právnické vzdělání a to, že jsem byl součástí mezinárodní organizace, jsou dobrým základem pro moji kandidaturu.
V čem budete jiný než stávající prezident?
Chtěl bych lidi méně rozdělovat. Chtěl bych se více věnovat tématu vstupu do eurozóny. Chtěl bych, abychom přijali euro nejpozději v roce 2022 a pokud možno nejhůře v kurzu 22 korun za euro.
Která nebo které země by měly být hlavním spojencem České republiky?
Určitě země Evropské unie. Chtěl bych mít přátelské vztahy se všemi velkými zeměmi, s našimi sousedy – primárně se Slovenskem, Rakouskem, Německem, ale základ naší politiky musí být úzká spolupráce v rámci Evropské unie.
Další kandidáti
Přečíst si už můžete také odpovědi bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše, vysokoškolského učitele a politického aktivisty Marka Hilšera, spisovatele a textaře Michala Horáčka, aktivistky, zpěvačky a herečky Jany Yngland Hruškové nebo podnikatelů Otto Chaloupky a Igora Sládka.
Odpovědi posledního kandidáta uslyšíte v pátek na stanicích Radiožurnál a Český rozhlas Plus. V osmém díle odpoví na tři anketní otázky stávající prezident Miloš Zeman.