3 otázky pro prezidentské kandidáty. Zeman: Chci klást důraz na zapojení občanů do veřejného života
Český rozhlas oslovil se třemi anketními otázkami osobnosti, které se chtějí ucházet o úřad prezidenta. V posledním osmém díle odpovídal současný prezident Miloš Zeman. Voliči budou rozhodovat o tom, kdo se stane na dalších pět let prezidentem, už zhruba za půl roku.
Miloš Zeman bude svůj post v lednové přímé prezidentské volbě obhajovat. Téměř 73letý rodák z Kolína je v politice už čtvrt století, před listopadem 1989 pracoval jako prognostik.
Prezident Miloš Zeman, který chce v lednu svůj post obhajovat, odpovídal na tři anketní otázky Českého rozhlasu
Během Pražského jara vstoupil do KSČ, odkud byl o dva roky později vyloučen. Při sametové revoluci se pak aktivně zapojil do činnosti Občanského fóra. Po roce 1990 byl postupně poslancem, předsedou poslanecké sněmovny a premiérem. Mnoho let také stál v čele ČSSD.
Prezidentem se chtěl stát už v roce 2003, tehdy ho ale v nepřímé volbě porazil Václav Klaus. Sen se mu tak splnil o deset let později. Ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga z TOP 09. Letos v březnu pak Zeman oznámil, že bude svou funkci obhajovat, pokud neuspěje, chce se po letech vrátit zpět na Vysočinu.
Proč byste měl být prezidentem znovu vy?
Pokud si to bude přát většina voličů.
V čem budete jiný než v prvním prezidentském období?
Budu klást daleko větší důraz na aktivní občanství. To znamená na zapojení občanů do veřejného života formou změn volebních a dalších zákonů. Na druhé straně budu pokračovat v tom, co jsem už dělal, a to je ekonomická diplomacie a pravidelné setkávání se s občany.
Která nebo které země by měly být hlavním spojencem České republiky?
Teoreticky by to měly být členské země Evropské unie, ale protože Evropská unie je bohužel v rozkladu, tak v NATO jsou nesporně hlavním a nejsilnějším hráčem Spojené státy. Měli bychom stejně tak udržovat přátelské vztahy se všemi dalšími významnými zeměmi světa, včetně Ruska nebo Číny.
Další kandidáti
Přečíst si už můžete také odpovědi bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše, vysokoškolského učitele a politického aktivisty Marka Hilšera, spisovatele a textaře Michala Horáčka, aktivistky, zpěvačky a herečky Jany Yngland Hruškové nebo podnikatelů Otto Chaloupky a Igora Sládka nebo Karla Štogla, bývalého šéfa kabinetu expremiéra Jiřího Rusnoka.
