6 největších legislativních ležáků. Které zákony politici uložili k ledu, ačkoli je po nich poptávka?

Přes rok trvá v průměru schválení jednoho zákona. Ne všechny předložené normy se ale svého konce dočkají. Server iROZHLAS.cz proto ve spolupráci s týmem datových žurnalistů Českého rozhlasu prošel stovky zákonů, které za posledních deset let zachytil vládní informační systém eKLEP, a vybral šest největších legislativních ležáků, tedy zákonů, které čekají na schválení.

Žebříček Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Schůze Poslanecké sněmovny v roce 2015 (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

6. Nová pravidla pro soudní znalce a tlumočníky

Délka legislativního procesu k 22. květnu: 3 roky, 11 měsíců, 25 dní

Ačkoli návrh obsadil poslední příčku, jde přesto o největšího rekordmana žebříčku. Česká justice totiž na nový zákon o soudních znalcích a tlumočnících čeká už téměř 50 let. Do komplexní revize platného zákona z roku 1967 se za vlády Mirka Topolánka (dříve ODS) pustil Jiří Pospíšil, tehdejší ministr spravedlnosti, dnes europoslanec za TOP 09.

Bilance vládní krize: Prohrává Zeman. Sobotka mírně bodoval, Babiš udrží finance

Číst článek

Zabránit chtěl především chaosu v protichůdných posudcích, vypracoval proto systém celoživotního vzdělávání soudních znalců, jejich kontrolu i možnost odvolání.

„Soudní znalectví je u nás v současnosti velký problém, posudky hrají při rozhodování soudů mimořádnou roli. Není možné, aby znalec předurčil soudní rozhodnutí. Pak se ukáže, že je znalecký posudek špatný a on za to nenese žádnou odpovědnost," popsal Pospíšil.

Pád vlády i kauza Nagyová

Než se ale návrh dostal ministrům na stůl, padla vláda. Pospíšil se k němu vrátil v roce 2010 coby člen nového kabinetu Petra Nečase. Mezitím se mu podařilo prosadit alespoň některé dílčí úpravy, především pokuty za nekvalitní posudky. Jejich autorem byl tým pod vedením tehdejšího Pospíšilova náměstka pro justiční sekci Filipa Melzera.

„Vedle nových zákonů jsme připravili rychlou novelu zákona o znalcích, kde jsme nově upravili a strukturovali sankce za porušení povinností. Dřív bylo možné za chyby uložit jen napomenutí nebo hned znalce vyškrtnout ze seznamu. Taky jsme v zákoně vymezili rozdíl mezi znaleckým ústavem a znalcem. Do té doby totiž například existovaly i takové ústavy, které tvořil jen jediný znalec," sdělil Melzer.

Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Záhy ale Pospíšila v čele resortu nahradil Pavel Blažek (ODS). Ten se sice zákona ujal, když se ale měl začít v červnu 2013 projednávat, Nečasův kabinet položila kauza Nagyová.

Prioritou se nová pravidla pro soudní znalce a tlumočníky stala následně i pro současného šéfa resortu spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) i jeho předchůdkyni Helenu Válkovou (za ANO). Vládní návrh zákona o znalcích a soudních tlumočnících Pelikán zvládl dostat do prvního čtení. Do voleb se však už normy pravděpodobně projednat nestihnou.

Z velké části přitom současné vedení ministerstva vychází z Pospíšilova návrhu. „Původně navrhovaná úprava se zaměřovala stejně jako ta současná na princip, že po splnění jednoznačně stanovených kritérií bude právní nárok na vstup do znalecké profese," uvedl Jakub Říman z tiskového odboru.

Loni v lednu přitom vlastní novelu zákona o znalcích předložil také opoziční poslanec Martin Plíšek z TOP 09: „Vládní koalice ji bohužel nechtěla zařadit na program s tím, že se čeká na návrh ministra Pelikána."

5. Platy pro vojáky

Délka legislativního procesu k 22. květnu: 4 roky, 5 měsíců, 7 dní

Resort obrany navrhl za působení Alexandra Vondry (ODS) v roce 2012 nově vymezit platový systém pro vojáky v samostatném zákoně. Ačkoli to podle vládního informačního systému eKLEP vypadá, že vládní návrh uvízl v legislativním procesu, není tomu tak.

Na doporučení tehdejší Legislativní rady vlády ministerstvo návrh včlenilo do novelizace zákona o vojácích z povolání, který předkládalo spolu s ním.

„Novela propojila zastávanou funkci s vojenskou hodností a služebním platem. Tím, že jmenování do vyšší vojenské hodnosti je spojeno s nárokem na vyšší služební plat, je zabezpečen i růst platu v průběhu kariéry vojáka. Nový systém odměňování tak motivuje vojáky k dalšímu vzdělávání a kariérnímu postupu," vysvětlila Jana Zechmeisterová z odboru komunikace resortu.

4. Zrušení příspěvků pro horníky

Délka legislativního procesu k 22. květnu: 5 let, 6 měsíců, 28 dní

Rozpracovaný zůstal však návrh zákona o zrušení zvláštního příspěvku horníkům. Sebrat horníkům měsíční příspěvek ve výši 1500 až 1900 korun plánovalo ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2011. Resort tehdy vedli postupně občanští demokraté Martin Kocourek a Martin Kuba.

Podle důvodové zprávy ministerstva šlo o to, odstranit nerovnost „podnikatelských subjektů před zákonem a nerovnost v nárocích zaměstnanců zdravotně nezpůsobilých k dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání a odstranit nesystémovou sociální dávku, která již ztratila své původní poslání."

Ulehčit měl zákon jak těžebním společnostem, tak ministerstvu, které na dávky horníkům například loni uvolnilo čtyři miliony korun. Zda za snahou uspořit stála třeba i těžební lobby nebo dozvuky ekonomické krize, není zřejmé.

Hlavní aktéři si už motiv tohoto návrhu nepamatují. „Vůbec si to nevybavuji a nebudu k tomu nic říkat," uvedl například Kocourek, který ve funkci skončil kvůli utajeným penězům, které se snažil skrýt při rozvodu.

Návrh však narazil už v připomínkovém řízení, kdy se proti tomu zvedl prudký odpor odborů. Nedostal se tak z rozhodnutí Kuby ani na vládu.

„Proti úmyslu zákon zrušit jako takový se postavili představitelé všech odborových svazů působících v oblasti hornictví, geologie a naftového průmyslu. S řešením nesouhlasila ani Českomoravská konfederace odborových svazů," uvedl David Hluštík z tiskového odboru ministerstva.

Kompenzace za vyřazení z práce

Nárok na příspěvek horníkům, kteří v dolech odpracovali nejvyšší přípustné množství směn (minimálně 13 až 19 let), přiznal zákon z konce osmdesátých let. „V sociální oblasti tehdy vznikla představa, že vyřazení z produktivní práce horníka a převedení na jinou práci - spojené pravidelně s poklesem na výdělku - by mělo být nějak 'kompenzováno'," popsal dále Hluštík.

Stát nyní vyplácí daný příspěvek prostřednictvím podniků DIAMO a Palivový kombinát Ústí 189 horníkům. Desítky milionů pak těžební společnosti vyplácí dalším 1870 horníkům, kterým vznikl nárok na tuto sociální dávku po roce 1992.

Důl Darkov na Karvinsku, sídlo společnosti OKD | Foto: Martin Knitl | Zdroj: Český rozhlas

Většinou se jedná o zaměstnance OKD. Poté, co ale společnost vyhlásila konkurz, dávky kvůli nedostatku peněz vyplácet přestala. Podle ministerstva navíc hrozilo nebezpečí, že dávky nebude vyplácet ani v době insolvence. 

Výplatu příspěvku chtěl proto převzít exministr obchodu a průmyslu Jan Mládek z ČSSD. Proti jeho návrhu se však loni na podzim postavili někteří ministři za hnutí ANO. „Navrhoval jsem, aby to převzal stát v případě konkurzu. Dnes to přebírá až po ukončení konkurzu," vzkázal v SMS.

Návrh na zrušení příspěvku pokládá Mládek za nesmysl: „Nikdy to nebylo ani na stole. Platí tabula rasa. Když nastoupí nový parlament, tak se ty předešlé návrhy hází pod stůl. To jsme taky absolvovali, když jsme řešili, k čemu se přihlásíme a co necháme být."

3. Vyšší transparentnost pro antimonopolní úřad

Délka legislativního procesu k 22. květnu: 5 let, 11 měsíců, 25 dní

Za premiéra Petra Nečase Úřad vlády navrhoval změnit charakter vedení Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Dle úpravy z roku 2011 se z „orgánu monokratického" měl antimonopolní úřad změnit na „kolegiální orgán". Z předkládací zprávy vyplývá, že si od toho tehdejší vedení země slibovalo zvýšení transparentnosti rozhodování antimonopolního úřadu a přiblížení se modelu fungujícího v západních zemích Evropy.

„Byly tam negativní připomínky se spoustou argumentů a z těchto důvodů byl tento legislativní úkol vzat zpět. Tímto byl ukončen legislativní proces. To bylo, pokud si vzpomínám, za minulé vlády a tento úkol byl vyřazen z legislativních prací. Pokud mě paměť neklame, tak to bylo.“

Petr Rafaj (předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže)

V praxi úprava znamenala to, že namísto předsedy a tří místopředsedů by vedení úřadu tvořil předseda, dva místopředsedové a dva další členové. Početně by se tak počet nejvyšších členů vedení rozrostl o jednoho řadového člena rady.

Návrh však šel tzv. k ledu ještě ve fázi připomínkového řízení, nedostal se tak k projednání ani na vládu. „Důvodem proč legislativní proces skončil ještě ve fázi připomínkového řízení, byla zřejmě řada zásadních negativních připomínek, včetně samotného Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako spolupředkladatele návrhu," popsal Jan Štoll z Úřadu vlády.

2. Místo nového úřadu pro zaměstnanost Drábkova reforma

Délka legislativního procesu k 22. květnu: 9 let, 2 měsíce, 24 dní

Zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu odsouhlasila druhá vláda Mirka Topolánka na podzim roku 2007. Připravit návrh zákona, který by záměr zrealizoval, dostal za úkol tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).

Měl na to šest měsíců, fungovat pak měl úřad od roku 2009. Mělo jít o centrální úřad, který by od úřadů práce a krajských i obecních úřadů převzal vyplácení sociálních dávek. Primárním cílem úpravy tak bylo sjednotit systém sociálních dávek a případně i uspořit.

Expremiér Petr Nečas (ODS) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

K realizaci však nikdy nedošlo. Podle Petra Šulka z tiskového odboru ministerstva byly „práce na tomto institutu byly zastaveny na úrovni vlády". Proč, ale není jasné. Server iROZHLAS.cz se obrátil přímo na Petra Nečase, ten však na dotazy nereagoval.

Sociální dávky na úřadě práce

Nicméně ke sjednocení výplaty dávek posléze přesto došlo, a to za Nečasova kabinetu.
„To byla ta slavná Drábkova reforma, kdy vzal některé sociální dávky z obcí... A s následky se potýkáme dodnes," popsala současná ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD.

Kritizovanou sociální reformu exministr Jaromír Drábek z TOP 09 spustil v roce 2012. Sociální dávky měl nově na starosti úřad práce a změnil se i systém jejich výplaty. Mimo jiné se zavedla povinná veřejná služba.

Měli na ni chodit ti, co byli přes dva měsíce bez zaměstnání. Když odmítli, vyřadil je úřad práce z evidence a přišli o dávky. Ústavní soud to přirovnal k nucené práci a povinnou službu nakonec zrušil.

1. Prezidentovo veto

Délka legislativního procesu k 22. květnu: 9 let, 6 měsíců, 25 dní

Vítězem žebříčku legislativních ležáků se ovšem stal deset let starý zákon o České národní bance připravující Česko na vstup eurozóny a přijetí eura, k čemuž se tuzemsko zavázalo v roce 2004 vstupem do Evropské unie.

Návrh připravený Českou národní bankou (ČNB) za vlády Mirka Topolánka po schválení sněmovnou vetoval bývalý prezident Václav Klaus. Následovaly však (červen 2010) předčasné volby a poslanci o prezidentském vetu už nestihli hlasovat.

Klaus: Prezident Zeman svérázným způsobem využívá, že ho zvolili přímo lidé

Číst článek

Termín přijetí jednotné měny nebyl dosud stanoven. Současný vládní kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) navíc několikrát deklaroval, že ho v tomto volebním období nestanoví.

Premiér se však minulý týden nechal slyšet, že by se o tom mělo začít debatovat a Česko by si pevnou lhůtu mělo stanovit. Až k tomu dojde, nelze však podle Denisy Všetíčkové z ČNB připravený dokument použít.

„Zákon nelze 'oprášit'. Pro případné přijetí eura bude třeba zopakovat celý legislativní proces. Vzhledem k tomu, že od přijetí návrhu sněmovnou uplynulo sedm let, přičemž věcný záměr se připravoval již v roce 2006, a platný zákon o České národní bance se mezitím také podstatně změnil, bylo by třeba celý návrh kriticky zrevidovat a aktualizovat."

Kristýna Novotná, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme