Adopce ze zahraničí jsou pro české úřady tabu
Jak obtížné je adoptovat dítě z ciziny? Podle svědectví řady lidí, kteří se pro to rozhodli, jde o zdlouhavou a obtížnou proceduru. Přesto ji podstupují. Často pro to, že adoptovat dítě v Česku nemohou.
Mezinárodní adopce by měl pomáhat řešit Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Zatímco ale údajně zprostředkoval ve více než 300 případů adopci českých dětí do ciziny, do Česka prostřednictvím tohoto úřadu nepřišlo žádné dítě. Podle ředitele Ústavu pro mezinárodně právní ochranu dětí Zdeňka Kapitána je to dáno tím, že Česká republika se řadí mezi dárcovské státy:
O zahraničních adopcích mluvili v Ozvěnách dne ředitel Ústavu pro mezinárodně právní ochranu dětí Zdeněk Kapitán a Zuzana Králová, matka černošské holčičky, kterou adoptovala ve Spojených státech.
„V České republice máme plné ústavy. V ústavech jsou povětšinou romské děti, takže když máme vlastní systém, který je zahlcený dětmi vhodnými pro náhradní rodinou péči, proč systém budeme ještě zatěžovat, proč budeme ještě pracovat s dětmi z ciziny. Protože na prvním místě bychom měli pomoci dětem, které jsou v našich ústavech.“
Podle Krále v Česku navíc chybí podpora rodičů, kteří adoptovali dítě jiné rasy, a mohou mít při výchově následně problémy: „Pokud mají být adoptovány děti ze zahraničí do České republiky, tak tady musí být kvalitní systém podpory.“
„My komunikujeme s ostatními orgány sociálně právní ochrany, s nevládními organizacemi a víme, že spousta lidí, kteří adoptovali romské nebo jinak rasově odlišné dítě v době jeho dospívání vyhledávají pomoc, vyhledávají intervenci,“ vysvětlil Kapitán.
Chcete dítě z ciziny? Zařiďte si to sama
Zuzaně Králové český stát neumožnil dítě adoptovat a to i přesto, že jí nezáleželo na barvě jeho pleti. Rozhodla se proto nakonec adoptovat dítě ve Spojených státech a stala se matkou černošské holčičky. Podle jejích slov jí Ústav pro mezinárodně právní ochranu dětí od zahraniční adopce navíc odrazoval:
„Mluvila jsem s nimi asi třikrát a pokaždé mi bylo sděleno, že to je příliš komplikovaný proces, že se tyto adopce nedoporučují, protože je velmi složitá a riskantní adaptace dítěte v České republice. Nakonec mi bylo doporučeno, ať, pokud na tom trvám, si najdu cestu sama.“
