Začíná doba přípravy na vánoční svátky, je první adventní neděle. Dříve advent představoval hlavně duchovní přípravu na Vánoce, dobu rozjímání a dobročinnosti. V současnosti znamená často především nakupování dárků či zahajování vánočních trhů a rozsvěcování vánočních stromů ve městech. V předchozích letech ovšem byly jak nákupy, tak veřejné akce spojené s Vánocemi poznamenány omezeními kvůli pandemii nemoci covid-19.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 6:59 27. listopadu 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Čtyři neděle před Vánocemi se označují železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Čtyřtýdenní adventní doba končí se západem slunce o Štědrém večeru. Tradicí je zapálit každou neděli jednu svíci na adventním věnci. V neděli tedy budou lidé zapalovat první ze čtyř svící. První svíčka je nazývána svící proroků, kteří podle bible předpověděli narození Ježíše Krista.

V Praze se po dvouleté přestávce otevírají největší vánoční trhy. Potrvají až do ledna

Číst článek

Historie adventního věnce sahá do devatenáctého století, kdy ho poprvé v Hamburku vytvořil protestantský teolog Johannes Wichern. Kruhový tvar představuje boží věčnost, jednotu, vzkříšení a věčný život a společenství. Zelené rostliny jsou zase symbolem života, nezničitelnosti, stálosti ve víře a také věčnosti.

Slovo advent pochází z latinského adventus, tedy příchod. Křesťané totiž advent vnímají jako dobu očekávání příchodu spasitele. První neděle adventní je pak zaměřená na Kristův druhý příchod na konci světa s výzvou, aby byl na něj člověk připraven.

Věřící přinášejí věnce do kostela, kde je kněz požehná. V době adventu mohou také lidé přijít rozjímat na roráty, což jsou ranní mše ke cti Panny Marie. Začínají brzy ráno ještě za tmy a v některých kostelích jsou slaveny jen při svíčkách.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít