Advokát 'českých teroristů': jako jediný důkaz nemůže nikdy obstát výpověď utajeného svědka

Psalo se o nich jako o „prvních českých teroristech“ a některým hrozily až doživotní tresty. Minulý týden je soud zprostil obžaloby. Státnímu zástupci se nepodařilo vyvrátit tvrzení obhajoby, že pokus o útok na vlak s vojenským materiálem nebyl policejní provokací. Jakou roli hrají v případu tajní agenti a co se stalo s odposlechy? Server iROZHLAS.cz se na to zeptal advokáta Pavla Uhla, obhájce Kataríny Zezulové, která je jednou z obžalovaných.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obžalovaní (zleva) Petr S., Radka P., Alexandra Š. a Katarína Z, kteří údajně plánovali teroristický útok na vlak | Foto: ČTK

Jak hodnotíte zprošťující rozsudek soudu?
Rozsudek jednoznačně vítám.

Bylo to pro vás překvapení?
K tomu se mohu těžko vyjádřit. Podstatou soudního rozhodování je, že soud řeší sporné otázky. Tudíž se předem neví, jak rozhodne. Každopádně jsme v tento výsledek doufali.

Co to pro pětici obžalovaných aktuálně znamená?
Zatím nepravomocné rozhodnutí konstatuje nevinu našich klientů. Tento závěr bude patrně ještě přezkoumán nadřízeným odvolacím soudem, protože státní zástupce si podal odvolání.

Soud zprostil viny pět obžalovaných z terorismu. Šlo o policejní provokaci, bránila se obhajoba

Číst článek

Celou kauzu bude tedy posuzovat ještě vrchní soud. Jaké má možnosti?
Vrchní soud může v podstatě přezkoumat pouze tu základní otázku, na jejímž pozadí soud vystavěl své rozhodnutí. Totiž to, zda pro období před povolením agentů existuje dostatek podkladů pro závěr uvedený v obžalobě (organizace teroristického útoku – pozn. red.).

Bude se přezkoumávat zákonnost a správnost rozsudku prvního stupně. Nemusíme dokázat nic navíc, stačí obhájit to, co bylo předestřeno soudem prvního stupně.

Celý sporný moment kauzy se týká období před oficiálním povolením policejních agentů v listopadu roku 2014. Můžete to přiblížit?
Plánování (údajného pokusu o teroristický útok – pozn. red.) začalo podle obžaloby v září nebo srpnu 2014, skončit mělo v dubnu následujícího roku.  Přičemž období od srpna 2014 do konce října 2014 je pro posouzení trestnosti zcela klíčové. Na toto období ale existuje pouze jediný důkaz, který předložila obžaloba, a to byla výpověď agentů. Vadou na kráse ovšem je, že agenti vypovídali o období, kdy ještě jejich nasazení nebylo povoleno. Podle našeho názoru není možné, aby agent vypovídal ke skutku v době, kdy ještě nebyl agentem.

Nasazení agentů je přesně upraveno trestním řádem. Stejně jako není možné udělat domovní prohlídku, poté si požádat o její povolení, provést ji znovu a zahrnout do těch nalezených věcí i věci nalezené při první, nezákonné prohlídce; stejně tak není možné podle našeho názoru vytěžit výslech agenta ve vztahu k období, kdy ještě nebyl povolený jako agent. K této otázce se soud v ústním vyhotovení rozsudku úplně přesně nevyjádřil, pouze konstatoval, že jako jediný důkaz nemůže nikdy obstát výpověď utajeného svědka.

Soud s anarchisty

Obžaloba za hlavního organizátora teroristického útoku označila Petra Sovu, který vytvořil skupinu, kde působili další obvinění Martin Ignačák a Alexandra Ščambová. Podle spisu plánovali útok na nákladní vlak převážející vojenský materiál za použití zápalných lahví, které v dubnu 2015 zakopali poblíž chuchelského železničního mostu, kde se měl útok odehrát. Hrozilo jim 12 až 20 let vězení nebo výjimečný trest nad touto hranicí. Další dvě ženy stanuly před soudem kvůli tomu, že plánování útoku nepřekazily. O jedné z nich obžaloba také tvrdila, že společně se Sovou a Ignačákem vyrobili zápalné lahve, které měly sloužit k ochraně squatu Cibulka, kdyby proti němu zasahovala policie. I z těchto skutků byli obžaloby zproštěni.

Tajné odposlechy

Obhajoba už dříve upozornila, že z období před nasazením agentů existují odposlechy?
Přesně tak. Je to klíčové období pro řešení otázky, zda šlo, nebo nešlo o policejní provokaci. Podle našeho názoru existují z tohoto období nahrávky, protože existovala povolení k jejich pořízení v podobě povolení sledování osob a věcí. Soud také započal své odůvodnění rekapitulací rozhodnutí, která to povolují. Současně agenti v prvních variantách svých výpovědí uvedli, že se z tohoto období nahrávky pořizovaly. Do spisu ale žádná z nich nebyla zařazena. My se domníváme, že proto, že by vyvraceli variantu, kterou uvádí obžaloba. Je to ale pouze náš předpoklad. Policie od začátku tvrdí, že ty nahrávky buď neexistují, nebo neexistují – sama to pořádně neví  -  a v tom případě je pak nejde použít, aniž by uváděla proč.

Vy jste o ty nahrávky policii žádali?
Žádali jsme o ně od září 2015, velmi důrazně a opakovaně. Žádali jsme dokonce státního zástupce, aby zasáhl, dokonce i nadřízeného státního zástupce. Dokonce jsme se obraceli na Nejvyšší státní zastupitelství, tam během přípravného řízení probíhala velmi bohatá komunikace. Uvedli jsme všechny právní argumenty, na základě kterých jsme se domnívali, že by nám nahrávky měli zpřístupnit. Policie se od samého počátku chovala velmi odmítavě a státní zástupce se k této otázce stavěl velmi laxně.

Odposlechy potom žádal i soud?
Ano.  Soud poté požádal státního zástupce, aby je zajistil. Ten ale řekl, že to není možné?

Jak to vysvětlil?
Že už to zkoušel a nevyšlo mu to.

Ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD po nepravomocném osvobozujícím rozsudku na svém twitteru napsal, že pokud se prokáže, že šlo skutečně o policejní provokaci, bude požadovat důkladné prošetření celé kauzy a potrestání viníků. Může mít jeho vyjádření na celou, dosud neuzavřenou kauzu ať už pozitivní nebo negativní vliv?
Nemyslím, že by vyjádření ministra vnitra mohlo jakkoli ovlivnit soudní projednávání. Vyšetřování, zda došlo, nebo k provokaci policistů, by bylo v dané situaci bylo věcí Generální inspekce bezpečnostních sborů. Zda podobné šetření běželo, běží nebo bude běžet, netuším. Nemyslím si ale, že by prohlášení ministra vnitra na twitteru bylo způsobilé tuto skutečnost jakkoli ovlivnit.

Soudkyně však v odůvodněné rozsudku neřekla, že šlo o výsledek policejní provokace, jen že existují určité pochybnosti a že tvrzení obhajoby se nepodařilo vyvrátit, že?
Je to tak.

„Sami agenti přitom vypověděli, že do terénu byli nasazeni s cílem rozkrýt Síť revolučních buněk, a to se jim zjevně nepodařilo. Moje hypotéza je, že jejich nasazení v terénu delší dobu si vyžádalo určité odůvodnění, není to levná záležitost. Tato skutečnost podle mě vedla k tlaku, aby si vyrobili kauzu jinou.“

Pavel Uhl (advokát)

Obhajoba u soudu argumentovala také údajně nepřesnou klasifikací trestného činu jako teroristického útoku.
My se domníváme, že i kdyby všechny důkazy byly zcela zákonné a svědčily o tom, co se mělo podle obžaloby stát, tak i za těchto okolností by se nejednalo o skutek teroristického útoku. Chybí tam skoro všechny pojmové znaky daného skutku počínaje úmyslem ohrozit zřízení a obranyschopnost státu nebo ústavního zřízení republiky včetně vyvolání následků, ke kterým musí dojít, aby se vůbec o teroristický útok jednalo.

I samotní agenti navíc vypovídali, že oba obžalovaní - Petr Sova i Martin Ignačák - opakovaně zdůrazňovali, že se nikomu nesmí nic stát, jak lidem, tak zvířatům. Takže jejich čin nesměřoval k tomu, co je popsáno ve skutkové podstatě teroristického útoku. Tuto otázku nemůže soud řešit jako základní, může se k ní ale vyjádřit v písemném vyhotovení.

Nicméně do řešení právní otázky nevstupuje, protože důvod, pro který byli obžalovaní zproštěni obžaloby, strukturálně předchází tomu hmotněprávnímu posouzení. Teprve kdyby vrchní soud konstatoval, že důkazy je potřeba hodnotit jinak, že jsou použitelné, tak by tato otázka přišla na přetřes, a to opět před soudem prvního stupně.

Vy už jste dříve argumentoval také tím, že pokud by obžaloba celou věc neklasifikovala jako teroristický útok, přicházela by podle vašeho názoru v úvahu klasifikace poškození cizí věci, to ale není ve fázi přípravy trestné.
Přesně tak.

Nikdo z obžalovaných včetně vaší klientky Kataríny Zezulové nechce případ komentovat. Proč?
Necítím se kompetentní k tomu vyjadřovat. Zkuste se vcítit do situace, že jste souzena pro skutek, který se zcela vymyká vaší fantazii a přijde vám to tak absurdní, že k tomu nemáte, co říct.

Tato kauza je vedlejší produkt policejní akce Fénix kvůli možnému napojení na Síť revolučních buněk.
V době, kdy bylo zahájeno trestní stíhání, byl jen jeden spis, který se měl týkat Sítě revolučních buněk. Záhy poté byl tento útok na vlak vydělen k samostatnému projednávání. Sami agenti přitom vypověděli, že do terénu byli nasazeni s cílem rozkrýt Síť revolučních buněk, a to se jim zjevně nepodařilo. Moje hypotéza je, že jejich nasazení v terénu delší dobu si vyžádalo určité odůvodnění, není to levná záležitost. Tato skutečnost podle mě vedla k tlaku, aby si vyrobili kauzu jinou.

Takže podle vás může jít o účelovou kauzu, aby tajní policisté vykázali výsledky?
Na mě to tak působí.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme