Babiš chce řešit, jak zamezit smrti českých vojáků v Afghánistánu. ‚Tomu zabránit nejde,‘ říká elitní voják

Po dalším smrtícím útoku na české vojáky v Afghánistánu chce premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) probrat ochranná opatření. Bývalý velitel Útvaru speciálních operací vojenské policie Lumír Němec si takové řešení nedokáže představit. „Pokud s nimi chceme cvičit a spolupracovat, tak tomu zabránit nejde,“ říká pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál bývalý profesionální voják se zkušeností z Afghánistánu i Iráku.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý velitel SOG – speciální protiteroristické jednotky Vojenské policie a exčlen Útvaru rychlého nasazení (URNA) Policie ČR Lumír Němec | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

Při útoku na vozidlo české armády na základně v afghánské provincii Herát zemřel v pondělí jeden český voják a další dva byli zraněni. Jde tak celkově již o čtrnáctou oběť vojenské mise v Afghánistánu. 

Babiš na svém twitterovém účtu napsal, že ho další ztráta života v Afghánistánu zasáhla a že chce mluvit s ministrem obrany o tom, jestli je možné přijmout opatření, která by eliminovala tyto útoky. Zároveň rodině padlého vojáka vyjádřil upřímnou soustrast.

Dá se podobným incidentům předcházet, jak plánuje premiér Andrej Babiš?
Velmi těžko. Pokud s nimi chceme cvičit a spolupracovat, tak tomu zabránit nejde. Nedovedu si představit, jakým způsobem by chtěl předcházet útokům sebevražedných atentátníků nebo tomu, k čemu došlo. To se prostě stává. Dokud bude jejich činnost (českých vojáků, pozn. red.) tímto způsobem probíhat, tak je proti tomu velmi těžká obrana.

Navíc to hrozně špatně působí na psychiku vojáků. Ale to je vlastně cílem útoků. Oni nás nikdy neporazí silou, ale sprostě se snaží podlomit morálku vojáků a vyvinout tlak na omezení činnosti. K tomu přesně jsou sebevražedné útoky uvnitř základny. Nezpůsobí to velké materiální škody. Nezpůsobí to nějaké zásadní škody na lidských životech, byť samozřejmě škoda je každého lidského života, ale působí to na psychiku, podlamuje to morálku vojáků. A proto to atentátníci dělají.

Další útok na českou jednotku v Afghánistánu. Jeden voják zemřel, dva jsou zranění

Číst článek

Na české vojáky zaútočil afghánský útočník, uvedla Severoatlantická aliance v tiskové zprávě. Dá se z toho vyrozumět, že se jednalo spíše o akci jednotlivce?
To se dá velmi těžko soudit. Otázka je, jestli afghánský voják byl ve spojení s Tálibánem a už do té armády šel s tím, aby zaútočil na alianční vojáky. Nebo u něj mohlo dojít k pohnutí mysli, rozmyslel si to a najednou začal válčit za druhou stranu. Nebo na něj někdo vyvinul určitý tlak. To se v Afghánistánu velmi běžně stává, že sebevražední útočníci nebo i vojáci jsou přinuceni tlakem, třeba že jim unesou rodinu nebo vyhrožují, že jim zabijí dítě. Těch možností je spousta.

Je to třetí útok v krátké době, může to mít nějaký dopad na misi a působení české armády v Afghánistánu?
Já si myslím, že to misi neovlivní. Určitě to bude mít dopad, pokud tedy zaútočil afghánský voják, na změny bezpečnostních pravidel v rámci výcviku. Je to věc, kterou nikdy nemůžete vyloučit, protože tomu člověku do hlavy nevidíte. Je to to nejhorší, co vás může potkat. Naprosto nevíte. Týmy jsou hodně smíšené, s afghánskou armádou se spolupracuje a nikdy nemůžete vědět, jestli  vás nezastřelí Afghánec, který tam zrovna je a má kalašnikov v rukou.

Padli při službě vlasti. Od roku 2007 zemřelo při afghánských misích už 14 českých vojáků

Číst článek

I kdybychom to řešili ad absurdum a odebrali jim zbraně, tak součástí výcviku je střelba. Oni půjdou na střelnici, tam dostanou pět nábojů a těch pět nábojů otočí proti vojákům za ním.

Lidové noviny nedávno uvedly, že prostějovští výsadkáři zneškodnili spolupachatele srpnového útoku na tři Čechy v Afghánistánu. Je nějaká možnost, že útok byl odvetou za tuto akci?
Nemůžu to stoprocentně vyloučit, ale jak jsem ty lidi poznal, jak jsem tam fungoval, tak to byl víceméně vždy útok na koaliční vojáky bez ohledu na to, o koho se jednalo. Spíš bych se přikláněl k tomu, že ti kluci byli ve špatnou dobu na špatném místě.

Ta možnost tady je, ale muselo by dojít k tomu, že člověk, kterého česká jednotka eliminovala, byl vysoce postavený činovník Tálibánu. A jim by stálo za to útočit vysloveně na české jednotky. Spíš bych tam viděl souvislost s volbami, které probíhaly. V té době se snaží mnohem víc narušovat činnost oblasti. Navíc útok z minulého týdne byl klasický nástražný výbušný systém v autě, tam se čekalo na první kolonu, která projede kolem, aby se to odpálilo.

Co to znamená pro psychiku vojáků, kteří tam zůstanou?
Na psychiku to působí hodně. Když se dostanete do kontaktu s nepřítelem, někdo po vás začne reálně střílet, tak je to hodně rychlé. Pakliže ustojíte první okamžik kontaktu a fungujete dál, tak nemáte čas se bát. Ale nástražný výbušný systém, sebevražedný atentátník, útok na základně od někoho z vlastních řad, to je plíživá smrt. O té víte, že tam může být, může kdykoli přijít, ale nejste schopný odhadnout kdy a máte minimální šanci se proti tomu bránit.

Věřit, že mně se to prostě nestane

Vy s tím máte podobnou osobní zkušenost?
Když jsem byl v Afghánistánu v roce 2007, tak docházelo k nástřelu na předsunuté jednotky. A někdy byly velmi přesné. Najednou jdete přes základnu, máte okolo sebe hradby, kulometná místa, jste hlídaný a v ten moment z nějaké vzdálenosti přiletí minometná šiška a křápne vám to pod nohama. To je ta psychika. Nutí vás být neustále pod psychickým stresem.

Dalšího českého vojáka zabil člen afghánských bezpečnostních sil, oznámilo NATO

Číst článek

Co se dá dělat, aby to na vojáky nedoléhalo v takové míře?
S psychikou to je hodně těžké. Existuje knížka Oběti války, která popisuje za posledních 300 let myšlení vojáků. A to je stále stejné. To znamená: Vy víte, že to může přijít, ale věříte, že zrovna vám se to nestane. Tohle myšlení musíte přijmout. Musíte si říct „mně se to prostě nestane“ a pak tam můžete fungovat. Nic jiného ale na to neplatí. Drogy, alkohol neexistují, takže se s tím musí srovnat každý sám.

Spousta chlapů má talismany, někdo věří v Boha. Najdete si nějakou berlu, která vám pomůže překonat krizi. I když se to může zdát paradoxní, tak jsem kdysi, když jsem se dostal do krizové situace, navštívil kartářku. Něco mi předpověděla, některé věci se splnily. A než jsem odjížděl do Afghánistánu, tak jsem k té ženě šel znova. Ona řekla, že okolo padesáti se potřetí ožením. A moje berla, která mi pomáhala s psychikou, byla, že když mi ta žena řekla, že se okolo padesáti potřetí ožením, tak tady nemůžu umřít. Každý si hledá vlastní berlu, nějaký most, díky kterým přežije krizové období.

Jaroslav Hroch, Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme