Agrese dětí vůči učitelům roste. A kouří už ve školce
Chování dětí se zhoršuje. Už v mateřských školách jsou agresivní vůči učitelkám. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce za loňský školní rok.
V polovině kontrolovaných školek byly děti agresivní, ve čtvrtině pak poškozovaly majetek. Projevy fyzické nebo verbální agrese přitom překvapivě často směřovaly vůči učitelkám.
Odpor proti autoritám je přitom podle dětského psychologa Václava Mertina typický spíše pro starší děti, zatímco ty menší se spíš perou mezi sebou.
Ve zkoumaných školkách se vyskytovaly také krádeže nebo šikana. Někde dokonce učitelky musely řešit kouření u dětí, potvrzuje náměstek ústřední školní inspektorky Libor Vacek.
„Zhruba v 6 procentech těchto navštívených školek, tedy v absolutním počtu je to zhruba 25 mateřských škol z více než 400 navštívených, jsme zjistili, že tam v průběhu školního roku museli řešit i kouření dětí. To znamená dětí v předškolním věku,“ postěžoval si Vacek.
Překvapená byla ze závěrů výroční zprávy i místopředsedkyně Asociace předškolní výchovy Ludmila Šprachtová. Na základě zkušeností ze své školky v Praze nemá pocit, že by se chování dětí zhoršilo. Příčiny rostoucí agresivity je ale podle ní potřeba hledat ve společnosti.
„Stává se velice často, že děti jsou účastny sledování televizních zpráv, nevhodných pořadů, kde se ta agresivita projevuje, potom vidí projevy agresivity i ve svém okolí – a děti tu společnost zrcadlí. V rodinách není třeba taková výchova, takové zaměření, vedení dítěte, aby se ta agresivita potlačovala, že se dítěti nedají hranice, co ještě vhodné je a co už vhodné není,“ vysvětluje.
Dětský psycholog Václav Mertin ve Stalo se dnes mimo jiné říká, že děti zlobily vždy
Dětský psycholog Václav Mertin připouští, že se negativní jevy v dětském chování objevují ve větší míře, zároveň si ale myslí, že vliv násilí v médiích by se neměl přeceňovat.
„Děti zlobily vždycky. Je pravda, že se tomu dneska víc věnujeme a víc nás to trápí, protože chceme, aby se děti ve škole učily, aby toho co nejvíc zvládly, a ony si vymýšlejí nejrůznější věci. Dřív to tolik netrápilo,“ uvažuje s tím, že působících faktorů je celá řada.
Středoškolští učitelé jsou často demotivovaní
Na základě průzkumu sice agresivita dětí stále mírně narůstá a projevuje se pak i na vyšších stupních vzdělávání, její příčiny jsou ale zatím neznámé:
„Česká školní inspekce nemá nástroje a kapacity na to, aby mohla zjišťovat příčiny. Já si myslím, že my jsme tyto informace zveřejnili především proto, abychom upozornili, že ten jev existuje. A abychom nějakým způsobem vyprovokovali možná odbornou veřejnost k tomu, aby se těmito jevy začala zabývat a právě začala zkoumat, kde mohou být příčiny tohoto chování,“ dodává Vacek.
Náměstek ústřední školní inspektorky Libor Vacek přibližuje chování současných žáků a studentů
Inspekce se v uplynulém školním roce dotazovala ředitelů škol od mateřských až po střední, zda se setkali s některými konkrétními rizikovými jevy v chování dětí a museli je řešit.
„Dali jsme jim na výběr asi osm možných typů tohoto rizikového chování počínaje agresí až po kouření, případně užití návykových látek,“ přibližuje Vacek.
Nejčastějším problémem na základních školách je neplnění školního řádu a ničení majetku, na středních školách pak kouření a krádeže. Podle Vacka poměrně dobře fungují preventivní programy, které mají zachytit výskyt těchto jevů:
„Na druhou stranu se ukazuje, a slyším to od ředitelů škol na všech stupních, že meziročně zaznamenávají nárůst počtu takových jevů. To znamená, že míra agrese obecně stoupá. Proto bude pro předškolní vzdělávání potřeba velmi rychle připravit podrobnější metodické postupy právě proto, aby si učitelky v mateřských školách dokázaly lépe s těmito situacemi poradit.“
Podle zprávy se také oproti předchozímu školnímu roku výrazně snížila spokojenost středoškolských pedagogů. To podle Vacka velmi úzce souvisí s komplikacemi, kterými střední školy procházely v souvislosti s prvním rokem, kdy se konaly státní maturity. Pro školy totiž znamenaly řadu nových situací, se kterými se musely vypořádat.
Především pedagogové na středních odborných školách a odborných učilištích si stěžují, že je chování studentů demotivuje, což se projevuje také na atmosféře vyučování, dodává Vacek.
Školám by mohli pomoct psychologové, nejsou na ně ale peníze. Podle dětského psychologa Václava Mertina by se ovšem měli polepšit i rodiče, kteří si někdy s dětmi nevědí vůbec rady.
„Oni jim chtějí dopřát jenom to nejlepší, ale berou to za špatný konec. Oni jim dopřávají od nejútlejšího věku obrovskou volnost, protože mají pocit, že tam je ten zdroj tvořivosti, svobody, rozvíjení, a zapomínají dát tomu rozvíjení nějaký rámec,“ upozorňuje Mertin.
Pak se prý může stát, že děti už od nejmladšího věku zlobí mnohem víc a snaží se prosazovat své představy, než když rodiče vymáhají jisté dodržování řádu.
Na školách stále učí nekvalifikovaní učitelé
Česká školní inspekce hodnotila i pedagogy. Nižší aktivita, malá nápaditost a spíše vžité stereotypy se projevily spíše u věkově nejstarších, nekvalifikovaných vyučujících.
„To je projev něčeho, co tu není úplnou novinkou. Je to jev, který už trvá řadu let a vede se kolem něj spousty diskuzí,“ říká Vacek.
Podle školského zákona z roku 2005 by v současné době na školách neměli být učitelé, kteří nemají alespoň základní pedagogickou kvalifikaci na předměty, které vyučují.
„Každý učitel by měl umět učit to, co učí. Na druhé straně není nic objevného když konstatuji, že zejména v některých předmětech a v některých regionálních oblastech je velmi obtížné získat kvalifikovaného učitele,“ dodává Vacek.
