Na stopě pozemkům, kde načerno hospodaří Agrofert. 'Dělají to všichni,' brání se šéf jedné z firem holdingu

Radiožurnálu se podařilo shromáždit důkazy, z nichž vyplývá, že společnost Agrofert hospodaří na stovkách hektarů zemědělské půdy, která jí nepatří. Dokonce na ni bere dotace. Na místech, kde zemědělský gigant podle právníků porušuje zákon, pátral investigativní reportér Janek Kroupa.

Reportáž Praha (Aktualizováno: 15:27 28. 11. 2017) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sídlo firmy Agrofert na pražském Chodově | Foto: Fotobanka Profimedia

"Kdepak, tady už nemakáme, vždyť je podzim!" Takto s úsměvem glosuje těžký život zemědělců muž středního věku, který právě dorazil do opuštěného areálu zemědělské společnosti ZAS Podchotucí. Jmenuje se Martin Wiehl, je předseda představenstva a v dané chvíli i jediným pracantem na místě. Společnost, kterou vede, je podezřelá, že svévolně hospodaří na cizích pozemcích. Nejen to, dokonce na pozemky čerpá i dotace.

Kroupa: Neoprávněné hospodaření s půdou se netýká jen Agrofertu. Zemědělců ale ve vládě moc není

Číst článek

„No jo, co mám dělat? V průšvihu jsem jednou nohou pořád, dělám i u hasičů a tam jsem také pořád jednou nohou v kriminále,“ vtipkuje předseda Martin Wiehl. „Ale tohle není jen problém mého šéfa (Andreje Babiše, pozn.red.), dělají to všichni. Je to bordel…“

V tom má pravdu, jde skutečně o rozsáhlý problém. Oslovení právníci se totiž shodují, že se ve skutečnosti jedná o trestný čin. Jen firma ZAS Podchotucí, za kterou Wiehl nese odpovědnost, hospodaří na zhruba 90 hektarech, které jí nepatří.

Na tomto místě je dobré připomenout, že soudy už v minulosti podobné případy řešily.

HLÍDÁME STÁTU PENÍZE: JAK JSME HLEDALI NEJASNOSTI V DOTACÍCH PRO AGROFERT

Propojení dat ze zdánlivě nesouvisejících databází teď ukázalo na pozemky, kde může docházet k neoprávněnému čerpání zemědělských dotací. Přitom stát má potřebné podklady k dispozici už řadu let. Více se dočtete v textu Jana Cibulky.

Zemědělský squatting

„Z hlediska soukromého práva je to bezdůvodné obohacení, takový squatting. Prostě vlezl jsem někomu do bytu a z hlediska trestního práva je to buď přímo podvod, anebo velmi zjednodušeně dotační podvod. Ostatně máme dva nebo tři rozsudky, které říkají, ano, to je trestný čin na úkor EU, je to neoprávněné čerpání dotací,“ vysvětluje advokát Václav Vlk. 

„Je to nesmysl a blbost, my tyto věci nekomentujeme.“

Jaroslav Faltýnek (místopředseda ANO a bývalý člen představenstva Agrofertu)

Společnost ZAS Podchotucí není jediná. O několik desítek kilometrů dál směrem na Hradec Králové je konglomerát dvou dalších společnostní z holdingu Agrofert. Jsou to společnosti První zemědělská Záhornice a ZEM.

Obě akciovky mají jedno vedení, a dohromady mají dokonce 250 hektarů problematických pozemků - pro představu jde o plochu velkou zhruba jako 60 Václavských náměstí vedle sebe.

Propojení dat ze zdánlivě nesouvisejících databází teď ukázalo na pozemky, kde může docházet k neoprávněnému čerpání zemědělských dotací. | Foto: Reprofoto

Na první pohled by se mohlo zdát, že První zemědělská Záhornice je malá farma, ale v Čechách patří k těm větším. Vedle vchodu do malé budovy štěbetají papoušci v kleci. V rámusu, který dělají, zaniká tiché pohvizdování uklízečky na chodbách. Je jediná, kromě ní tu není nikdo.

Agrofert: Víme o tom

„Už v práci nejsem a nebudu se s vámi bavit,“ odbyl žádost Radiožurnálu o rozhovor po telefonu ředitel Václav Matoušek. O něco málo sdílnější byl ale jeho podřízený, který je navíc odpovědný za evidenci půdy.

„No, víme o tom. Hospodařit tam ale můžeme a dotace na to čerpat taky. My za ty pozemky totiž platíme daně,“ prohlašuje bezelstně Miroslav Rašín.

S podobným vysvětlením nakonec přišel i celý Agrofert, který tvrdí, že takový problém nemá jen on sám, ale je dlouhodobý.

Přehrát

00:00 / 00:00

Janek Kroupa se vydal zjistit, jak Agrofert nakládá s pozemky, které společnosti nepatří.

„Z celkové výměry půdy, o niž se koncern Agrofert stará, tvoří ta s neurčitými vlastníky necelých 1,5 procenta. Nájemné za tuto půdu tvoří dohadné položky v účetnictví společností, aby bylo možné pachtovné (obdoba nájmu, pozn. red.) vyplatit v případě dohledání majitelů. Společnosti koncernu Agrofert se navíc aktivně snaží majitele dohledávat a spolupracují s příslušnými katastrálními úřady. Koncern Agrofert bezesporu není v České republice jediným, kdo se v dané, historicky vzniklé situaci nachází, ovšem na rozdíl od jiných subjektů se snaží situaci narovnat,“ napsal e-mailem mluvčí Jan Pavlů.

Dělají to i jiní

Agrofert tvrdí, že má speciální účty, na které ukládá peníze na nájemné za pozemky, o kterých ví, že nejsou jeho. Kolik na těch účtech je, ale odmítl prozradit.

S pohledem Agrofertu nesouhlasí oslovení právníci. Například advokát Petr Toman odpověď holdingu rovnou označil za faktické doznání viny.

Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy. Nemají majitele, přesto na ně holding pobírá dotace

Číst článek

„To je vysvětlení zcela irelevantní. Pokud nemám právní vztah k tomu pozemku, pak ho nesmím užívat, a pokud ho užívám, je to podle mého názoru trestný čin neoprávněné užívání cizí věci,“ míní Toman.

Datoví žurnalisté Českého rozhlasu spočítali, že Agrofert hospodaří na více než 1700 hektarech zemědělské půdy, která mu nepatří. Číslo to však nebude konečné.

Propojení dat ze zdánlivě nesouvisejících databází teď ukázalo na pozemky, kde může docházet k neoprávněnému čerpání zemědělských dotací. | Zdroj: iROZHLAS.cz

Holding Agrofert argumentuje také tím, že problém mají i další zemědělci, tedy že v tom nejsou jen oni. Že to přece dělají všichni. Faktem ale je, že ne každý zemědělec má zastoupení ve vládě. Problematické pozemky měl Agrofert i v době, kdy jeho majitelem byl šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který ve stejné době seděl i v křesle ministra financí a místopředsedy vlády.

Vyjádření Agrofertu

Víme o této situaci, odmítáme ale zavádějící intepretace Českého rozhlasu. V obdobné situaci jsou stovky zemědělských subjektů v České republice, avšak zase jen Agrofert je vykreslován v negativním světle. Jde o pozemky, u kterých dlouhodobě není znám vlastník. Hospodaření na takových pozemcích není nezákonné. Naopak takovým postupem je všeobecně ze strany zemědělců chráněn zemědělský půdní fond. Situaci již několik let aktivně řešíme. Pokud se vlastník objeví, nájemné či pachtovné samozřejmě zpětně doplácíme. Odmítáme interperetaci, že bychom se dopouštěli jakékoli nezákonné činnosti v oblasti dotací. Dotace na hospodaření čerpáme zcela v souladu s platnou legislativou.

Kolik to je peněz? To ví jenom stát a Agrofert

Odhadnout, na jaké peníze si firmy - problém se zdaleka netýká pouze Agrofertu - díky těmto pozemkům přišly, bez dalších informací příliš dobře nejde. Dotací vyplácených na hektar je řada a podstatné je, o které z nich zemědělec požádal.

Taková informace ale veřejná není, má k ní přístup jedině SZIF a samotný zemědělec. Pokud ale vezmeme v úvahu jen jednotnou platbu na plochu (SAPS, 3514 Kč na hektar) a platbu za zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (greening, 1928 Kč na hektar), na 1700 hektarech jde o miliony, resp. desítky milionů korun ročně. Dotačních titulů odvozených od hektaru je totiž více, například na oplocení, pastvu dobytka či zelenou naftu.

Janek Kroupa, cib Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme