Střet zájmů v Bruselu: o kolik se hraje peněz? Jen loni bral Agrofert na zemědělských dotacích 903 milionů

Je to hlavní strašák, který provází možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). V evropské větvi kauzy totiž hrozí, že Česko bude muset alespoň část dotací vyplacených Agrofertu vracet. O kolik se ale vlastně v Bruselu hraje peněz? Server iROZHLAS.cz to zjišťoval přímo u Státního zemědělského intervenčního fondu, klíčové instituce, přes kterou teče koncernu ze svěřenského fondu předsedy vlády většina tuzemské podpory.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš

Andrej Babiš | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zatímco v roce 2017 skupina Agrofert získala přes Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) celkem 1,1 miliardy korun, loni to bylo přes 903 milionů. Vyplývá to z údajů, které získal server iROZHLAS.cz s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.

DOKUMENT: Nařízení o rošádě na hejtmanství včetně sloučení odboru, který rozhodne o Babišově odvolání

Číst článek

Většinu podpory tvoří takzvané nárokové dotace, tedy příspěvek na zemědělskou půdu a zvířata, které se vyplácí formou přímých plateb. Loni šlo o 704 milionů korun. Další dotace koncern čerpal na neprojektová opatření z Programu rozvoje venkova, jde o takzvané kompenzační platby za dodatečné náklady či ušlé příjmy v objemu 124 milionů.

„Střet zájmů se netýká dotací z prvního pilíře společné zemědělské politiky. To znamená, že přímé platby i kompenzační platby proplácíme standardně,“ vysvětlila mluvčí fondu Vladimíra Nováková. V hledáčku evropských kontrolorů jsou tak podle Novákové pouze investiční dotace. A na nich Agrofert přes SZIF loni inkasoval 66 milionů, oproti roku 2017 jde o zhruba třetinovou částku.

Údaje o zemědělských dotacích pro rok 2018 se dosud neobjevily v kompletní podobě. Poslední oficiální čísla Agrofert zveřejnil ve výroční zprávě za rok 2017, podle dokumentu čerpal na dotacích přes dvě miliardy. Suma je však uvedena za celou skupinu.

Vedle podpory pro zemědělce tak obsahuje třeba investiční dotaci z Německa ve výši 290 milionů či slevy na dani od ministerstva průmyslu a obchodu. Mluvčí koncernu Karel Hanzelka nechtěl výroční zprávu více komentovat. „Dotace pro nikoho, ani pro nás, nejsou ziskem, ale jsou uhrazením části nákladů,“ uvedl pouze.

Dotace na krájení uzenin

Brusel se případem českého premiéra začal zabývat z podnětu organizace Transparency International. Ta s odkazem na nové evropské nařízení platné od loňského srpna tvrdí, že je Babiš nadále ve střetu zájmů, i když Agrofert vložil do svěřenského fondu.

Ještě loni v prosinci přitom eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger doporučil pozastavit Agrofertu všechny dotace. Na to nyní Transparency International upozorňuje. „Není jasné, proč by měla rozhodovat nárokovost dotace. V konečném důsledku jde nejen o ohrožení finančních zájmů Evropské unie, ale především České republiky, která by musela případná pochybení zaplatit,“ uvedl analytik organizace Milan Eibl.

Interní zpráva Evropské komise navíc uvádí, že problém mohl mít Babiš už od roku 2014, kdy se stal ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Od té doby Agrofertu na zemědělských dotacích přiteklo 4,5 miliardy korun, podporu si rozdělilo celkem 93 různých firem. A z této částky šlo bezmála půl miliardy korun na investiční projekty.

Kompletní přehled ukazuje následující tabulka:

Například firma SPV Pelhřimov získala milionové dotace z Programu rozvoje venkova na modernizaci prasečích farem. Kostelecké uzeniny zase investovaly do „vývoje a inovace postupů při krájení masných výrobků“ či „optimalizace bourání vepřového masa“, jak vyplývá z registru smluv.

Nejde přitom jen o evropské peníze. Loni český stát přispěl Agrofertu na projekty hned polovinu z celkové sumy. Konkrétně: na investičních dotacích SZIF loni koncernu vyplatil 66 milionů – 33 milionů šlo z Bruselu, 33 z české státní kasy.

Pokud by Evropská komise střet zájmů premiéra potvrdila a požadovala by „finanční opravu“, rozběhla by se podle mluvčí zemědělského fondu bilaterální jednání. Zda by se peníze posléze vymáhaly od Agrofertu podobně jako v kauze Čapí hnízdo, Nováková ale říct nechtěla. „Tato otázka je zatím předčasná,“ řekla.

Státní zemědělský intervenční fond | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Nováková zároveň poukázala na případ šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka, který seděl v představenstvu holdingu Agrofert a zároveň dohlížel na rozdělování dotací jako člen dozorčí rady SZIF. Česku původně hrozilo vracení více než 20 milionů korun, Evropská komise ale nakonec od pokuty upustila.

Možná pochybení u těch nejstarších dotací by ovšem mohly být promlčené, u projektů je totiž nastavena doba udržitelnosti pět let. Česko navíc ošetřilo případný střet zájmů členů vlády v zákoně až v roce 2017.

Auditní mise z Bruselu

SZIF je v kauze možného střetu zájmů Babiše klíčová instituce. Přes fond ministerstva zemědělství totiž Agrofertu teče většina tuzemské podpory.

Seznam dotací

Server iROZHLAS.cz požádal s pomocí informační zákona Státní zemědělský intervenční fond o kompletní soupis veškerých dotací, které od roku 2012 poskytl koncernu Agrofert. A fond vyhověl – poslal podrobný přehled včetně informace o kontrolách projektových opatření. Pro zajímavost: redakce podala stejnou žádost i na ministerstvo zemědělství, to si však naúčtovalo za dohledání údajů 54 tisíc.

A byl i hlavní zastávkou v rámci auditní mise z Bruselu. Vedle toho kontroloři navštívili v lednu ministerstvo práce, kde se zajímali o takzvané měkké projekty. Audit proběhl také na ministerstvu pro místní rozvoj a pražském magistrátu.

Výsledek prověrky má být znám do konce dubna. Aktuální stav nechce Brusel komentovat. „Věcí se na základě oficiálního podnětu zabýváme,“ uvedla bez podrobností mluvčí komise pro oblast rozpočtu Andreana Stanková.

Sám Babiš možný střet zájmů opakovaně odmítl.

Možným střetem zájmů Babiše se zabýval také Městský úřad v Černošicích – premiér se proti jeho rozhodnutí zkraje února odvolal. Spis tak nyní poputuje na Středočeský kraj. V hejtmanství přitom nedávno proběhla reorganizace odborů – oblast přestupků se tak nově začlenila do jiného odboru. Spojitost s případem ovšem hejtmanství odmítlo.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme