Evropská komise odblokovala dotace pro Agrofert, na 13 výjimkách dál trvá
Ministerstvo financí dostalo ve druhé půlce prosince na stůl stěžejní dopis. Díky němu může získat dosud blokované dotace na projekty holdingu Agrofert, které už vyplatily tuzemské úřady z české státní kasy, ale kvůli střetu zájmů expremiéra a kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO) je nešlo vyfakturovat Evropské komisi. Co v dopise stojí? Ze kterých dotací Brusel stopku nesejmul? Přečtěte si dopis, který má redakce iROZHLAS.cz k dispozici.
„Na tomto základě Vám s potěšením oznamujeme, že jsou splněny podmínky pro zrušení upozornění na možné částečné přerušení platební lhůty,“ píše se ve třístránkovém dopisu, který se serveru iROZHLAS.cz podařilo získat přímo z Evropské komise.
Brusel odblokoval peníze na projekty Agrofertu. Česko může zažádat o dotace, které už dceřinkám vyplatilo
Číst článek
Ve velmi krátkém psaní vysocí představitelé Komise připomínají, že s Českem úspěšně uzavřeli audit ke střetu zájmů, který v roce 2019 proběhl kvůli podezření na střet zájmů u tehdejšího premiéra Andreje Babiše.
Výsledkem unijní prověrky bylo zjištění, že Babiš zákon porušoval a řada dotací byla koncernu Agrofert, který patří do jeho svěřenských fondů, přiklepnuta neoprávněně. Kvůli tomu také Komise varovala před „částečným přerušením platební lhůty“, jak se píše v dopise. Zjednodušeně řečeno Češi nesměli zažádat o peníze na projekty Agrofertu, jinak by Evropská komise mohla přestat proplácet i další dotace.
Teprve loni Brusel oficiálně audit uzavřel s tím, že střet zájmů v Česku už nehrozí, protože české úřady splnily všechny požadavky, a zvláště na ministerstvu průmyslu a obchodu, které rozděluje unijní miliardy na podporu podnikání, se prevence a kontrola střetu dostatečně zlepšila. A teprve o několik měsíců později vzala zpět i své varování před přerušením plateb.
Ministerstvu financí, které má na starosti proplácení dotací z Bruselu, díky prosincovému dopisu, který plošnou stopku pro Agrofert zrušil, odpadla jedna zásadní povinnost. Od konce roku 2018 až do doručení tohoto dokumentu museli její úředníci ke každé žádosti o platbu přikládat dobrozdání, že neobsahuje žádnou platbu pro koncern.
„Pokud jde o budoucí žádosti o průběžné platby v rámci dotčených programů, poskytnutí potvrzení, že potenciálně dotčené výdaje nejsou vykázány (...), již není Komisí vyžadováno,“ stojí v dopise.
Článek pokračuje pod dokumentem:
Problémové dotace zůstávají
Jenže dopis nevyznívá pro Agrofert jen dobře a resort financí stále nemůže požádat o proplacení všech faktur, které kvůli stopce musel zadržet. Právě naopak. Vedoucí Generálního ředitelství pro regionální politiku Marc Lemaitre a šéf Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování Joost Korte, kteří jsou pod dokumentem podepsaní, vyjmenovávají hned několik dotací, které se nesmí v žádosti o platbu opět objevit.
Posudky za 340 tisíc. Místo aby resort průmyslu dotace po Agrofertu vymáhal, nechal je znovu analyzovat
Číst článek
„Českým orgánům se znovu připomíná, že pokud by výdaje těchto operací dotčené výše uvedenými zjištěními byly zahrnuty do žádosti o platbu, byly by považovány za neoprávněné,“ píšou v samém závěru dopisu.
A připomeňme, že systém vyplácení evropských dotací funguje na tzv. principu předfinancování. Tedy členský stát, v našem případě Česká republika, nejdříve vyplatí žadateli dotaci ze státního rozpočtu a až poté si peníze vyžádá z kasy Evropské unie.
O jaké „zakázané“ projekty se jedná? V dopise jsou zmíněny dva projekty dceřinky Cerea na výměny sušáren zrnin v Dobřenicích a Jičíně. A také dotace pro plastikářskou společnost Fatra, kterou české úřady proplatily už v době, kdy platila přísná stopka a ještě Babišova vláda právě na jejím základě chtěla dostat celý spor o střet zájmů před evropský soud. Jenže to nakonec neudělala a současná vláda Petra Fialy (ODS) jakoukoliv žalobu odmítla.
Připomínají další tři dotace rovněž pro zemědělský podnik Cerea, u nichž evropští kontroloři během auditu ke střetu zájmů zjistili porušení zákona o střetu zájmů. Nešlo přitom jen o Babišův střet. Zatíženy jsou ještě dalším střetem. Sušárny zrnin totiž dodala firma bratra jednoho z manažerů Cerey. Více si můžete přečíst ZDE.
Lepší toastový chléb
A to není vše. „Při auditu Komise bylo zjištěno sedm operací zatížených jednotlivými chybami a řídící orgán byl požádán o zrušení souvisejících příspěvků z veřejných zdrojů,“ připomínají Lemaitre a Korte. Součástí této sedmice jsou ale už výše zmíněné dotace pro Cereu.
Patří mezi ně ale také známá stomilionová dotace na lepší toastový chléb Penam, kterou čerpala Pekárna Zelená louka, a padesátimiliónová dotace pro Lovochemii. Ta ale už nemusí české úřady trápit. Ještě během probíhajícího auditu Lovochemie žádost o dotaci stáhla.
Ministerstvo vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) nemůže požádat také o proplacení dvacetimilionové dotace pro Výzkumný ústav organických syntéz, který čerpal peníze na „katalytické tlakové procesy v extrémně korozivních prostředích“.
Důvod? Ministerstvo průmyslu se rozhodlo, že nebude peníze po Bruselu chtít, protože během loňské kontroly jeho úředníci zjistili, že projekt neměl být vůbec vybrán k podpoře z unijních peněz. Dokonce kvůli tomu podali trestní oznámení na jednoho z hodnotitelů, který měl projekt chybně doporučit.
Dalších pět dotací nebude moci nejspíš ministerstvo financí vyfakturovat úplně. I u těchto projektů úředníci resortu průmyslu během loňské kontroly zjistili řadu pochybení, a i když kvůli tomu dceřinky Agrofertu (včele právě s Výzkumných ústavem syntéz) nepřišly o dotace úplně, musely 4,6 milionu vrátit. A ani o tyto peníze se tak nebude Brusel žádat.
Ačkoliv Evropská komise došla k závěru, že Babiš byl ve střetu a řada dotací byla Agrofertu vyplacena neoprávněně, expremiér, šéf hnutí ANO a prezidentský kandidát střet zájmů od počátku odmítal. Také vedení Agrofertu opakovaně uvedlo, že podniká v souladu se zákony a v případě střetu tomu nebylo jinak.