‚Nesplňoval obligatorní podmínku být malý a střední podnik.‘ Dceřinka Agrofertu prohrála soud o 375 tisíc

Firma Agrofertu čerpala dotace pro malé a střední podniky neoprávněně. Rozsudek vynesl Krajský soud v Táboře loni v říjnu. Podnik SPV Pelhřimov, který rok před požádáním o peníze od rolnického fondu koncern koupil, tak musel podporu vrátit. „Bylo by absurdní, aby v době uzavření smlouvy, na základě které teprve dojde k výplatě prostředků, žalovaný již nemusel stanovené podmínky splňovat,“ stojí v rozsudku, který má iROZHLAS.cz k dispozici.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dceřinka Agrofertu prohrála soud s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem o dotaci určenou pro malé a střední podniky

Dceřinka Agrofertu prohrála soud s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem o dotaci určenou pro malé a střední podniky | Zdroj: Koláž iROZHLAS

„Žalovaný (SPV Pelhřimov z koncernu Agrofert – pozn. red.) v roce 2013 již nesplňoval status malého a středního podniku (…),“ napsal v rozsudku, který má server iROZHLAS.cz k dispozici Krajský soud v Táboře.

Čerpaly dotace pro malé podniky. Dvě firmy Agrofertu prohrály soud s rolnickým fondem, peníze musí vrátit

Číst článek

Ten řešil spor mezi Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF) a jednou z dceřinek koncernu Agrofert o finanční dotaci určenou na podporu pojištění hospodářských plodin a zvířat.

Dceřinka Agrofertu u soudu neuspěla a musela dotaci ve výši 280 tisíc vrátit, k tomu jí soud naúčtoval i úroky, a celkem se tak vratka vyšplhala na 375 124 korun. Nejedná s o jediné soudní řízení.

Další firma z koncernu, AGRO Plchov, před soudem v obdobném sporu také prohrála, vracet musela zhruba 8,5 tisíce korun. Další tři spory ještě běží.

Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský nechtěl k řízením sdělit podrobnosti. „Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem, probíhající kauzy však nekomentujeme,“ uvedl pouze.

Malý a střední podnik

Dne 27. září 2012 požádala společnost SPV Pelhřimov o dotaci zhruba 280 tisíc, tehdy čestně prohlásila, že všechny údaje uvedené v žádosti o peníze jsou pravdivé a že splňuje všechny podmínky pro poskytnutí finanční podpory. O sedm měsíců později, přesně 24. května 2013, pak zástupci fondu uzavřeli s firmou smlouvu. A na jejím základě peníze zemědělskému podniku vyplatili.

V roce 2021 si vedení fondu udělalo interní prověrku a zjistilo, že řada firem čerpala dotace určené pro malé a střední podniky, a to ačkoliv byla ve skutečnosti velkými podniky a na peníze neměla mít nárok. Jedním z nich byla právě SPV Pelhřimov. Ta totiž patří do koncernu Agrofert, který má vložený ve svěřenských fondech expremiér a kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO).

Fond chtěl peníze zpět, firma se tomu ale bránila. Sporná byla otázka, zda společnost uvedla nepravdivé informace, tedy že už není malý a střední podnik. Součástí Agrofertu se totiž stala 27. července 2011, tedy více než rok předtím, než podala žádost o finanční podporu.

V ochranné lhůtě?

Podle definice Evropské komise z roku 2003 je malý a střední podnik (MSP) firma, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun dle aktuálního kurzu). V případě, že firma nastavené stropy překročí, dostává se do ochranné lhůty. Status malého a středního podniku tak ztrácí až po dvou letech.

Nerozlišuju velké a malé zemědělce. Většina firem Agrofertu dotace nečerpá, říká nový šéf fondu

Číst článek

Podle vedení fondu v roce 2013, kdy zemědělský podnik podepsal smlouvu a dotaci čerpal, už nesplňoval podmínky malého a středního podniku a peníze tak dostat neměl. Jenže společnost tvrdí, že v roce 2013 se na ní ochranná lhůta ještě vztahovala.

Spor skončil u Okresního soudu v Pelhřimově, který dal dceřince Agrofertu za pravdu. „V daném případě tedy účetní uzávěrka byla dělána a schválena k 31. 12. 2011. Od 1. 1. 2012 by tedy měla plynout lhůta dvouletého ochranného období,“ napsal v rozsudku. Tedy formálně byla podle soudu společnost považovaná za malý a střední podnik ještě v průběhu roku 2013, kdy došlo k podepsání smlouvy a vyplacení peněz.

Soud také uvedl, že je v pravidlech rozdíl mezi „žadatelem“ a „příjemcem“ dotace, a to ačkoliv fakticky jde pořád o jednu a tu samou firmu. „Zásady pro poskytnutí finanční podpory rozeznávají pojem Žadatel a Příjemce, což je samozřejmě tatáž osoba, nicméně v rozdílných časových úsecích. Nelze tedy souhlasit s tím, že Žadatel a Příjemce je zcela tatáž osoba, když Žadatel se na Příjemce teprve právně transformuje,“ stojí v rozsudku.

Že SPV Pelhřimov už v době žádosti věděla, že patří pod Agrofert, soud neřešil. „Okresní soud si je vědom, že již v době podání žádosti sice žalovaný z hlediska práva splňoval podmínky MSP, byť bylo již zcela jasné, že je nadále splňovat nebude. Soudu však nepřísluší hodnotit morální postup ani jedné ze stran. Pokud podmínky dotací nejsou zcela transparentní, nelze toto přičítat k tíži žalovaného,“ napsal.

Neoprávněně

Jenže tenhle závěr se nelíbil vedení podpůrného fondu, a tak se odvolal ke Krajskému soudu v Táboře a uspěl. Soud smetl rozsudek nižší instance ze stolu.

Dotace pro malé zemědělce čerpaly i velké firmy. Fond ministerstva chybu odmítá, důkaz ale tají

Číst článek

„Ze všech skutečností je přitom zřejmé, že podmínku MSP musí žalovaný splňovat nejen v době podání Žádosti, ale také v době uzavření Smlouvy,“ napsal v rozsudku a odmítl, že by snad platila různá pravidla pro žadatele a příjemce. Ti jsou podle něj tatáž osoba a platí pro ně stejná pravidla.

„Neznamená to, že pokud se v rámci řízení o podporu dostane tento subjekt do postavení Příjemce, tak bez dalšího ‚ztrácí‘ povinnosti kladené na Žadatele. Náhled žalovaného (SPV Pelhřimov – pozn. red.), že jeho odpovědnost za úplnost a pravdivost údajů končí podáním Žádosti s Čestným prohlášením, je ovšem nelogický,“ uvedl odvolací soud.

Chybu podle něj soudce v Pelhřimově udělal i v případě výpočtu dvouleté ochranné lhůty. Podle Krajského soudu totiž pozbyl status už na konci roku 2012. „Žalovaný ztratil status MSP ke dni 31. 12. 2012, neboť stanovené prahy byly v jeho případě překročeny již pro rok 2011 a stejně tak v následujícím účetním období roku 2012,“ napsal soudce. V roce 2013, kdy se podepsala smlouva a čerpala dotace, tak už byl podnik regulérně velkým.

Nesouhlasil tedy s tím, co tvrdili zástupci SPV Pelhřimov, že dvouletá lhůta se měla začít počítat až od počátku roku 2012, tedy až poté, co se informace o koupi Agrofertem objevila v účetnictví firmy. „Nic takového z doslovného znění předmětné části tohoto článku dovodit nelze,“ dodal soudce.

SPV Pelhřimov tak podle soudu nebyla malým a středním podnikem. „Je to ovšem jedna z obligatorních podmínek pro získání podpory, která platí i v době uzavírání Smlouvy. Pokud žalovaný jejím podpisem dne 24. 5. 2013 k. j. deklaroval, že mu ‚přísluší podpora‘, nadále odpovídal za správnost tohoto údaje a při jeho nepravdivosti je povinen poskytnutou podporu (…) vrátit,“ uzavřel soud. Agrofert tak musel částku přesahující 375 tisíc vrátit.

Případem finančních podpor vyplacených fondem firmám, které nesplňovaly status malého a středního podniku, se zabývala také policie. A to na popud trestního oznámení podaného analytiky Pirátů společně se senátorem Lukášem Wagenknechtem (Piráti). Vedle fondu mířilo také na ministerstvo zemědělství, které rovněž rozděluje dotace mířící do zemědělství. Národní centrála proti organizovanému zločinu ale případ odložila, jak informoval nedávno zpravodajský server ČT24.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme