Fond opět posílá evropské dotace do Agrofertu: 177 milionů na jogurty bez laktózy či hadice na kejdu

Státní zemědělský intervenční fond v tichosti odblokoval holdingu Agrofert dotace za 177 milionů korun. A to i přesto, že nadále běží auditní šetření k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Fond peníze uvolnil poté, co rozhodl, že se na něj tuzemská legislativa ke střetu zájmů nevztahuje. Server iROZHLAS.cz nyní získal kompletní přehled vyplacených dotací.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Olma spadající do holdingu Agrofert tehdy celkové náklady vyčíslila na 157 milionů korun, přičemž hned 65 milionů korun získala z unijní kasy prostřednictvím Programu rozvoje venkova.

Olma spadající do holdingu Agrofert tehdy celkové náklady vyčíslila na 157 milionů korun, přičemž hned 65 milionů korun získala z unijní kasy prostřednictvím Programu rozvoje venkova. | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Před čtyřmi lety se mlékárna Olma na svém webu chlubila: „Realizujeme ve svém závodě v Olomouci projekt ‚Inovace ve výrobě fermentovaných výrobků‘.“ Konkrétně zmiňovala jogurty se sníženým obsahem laktózy, zakysanou smetanu či mléčné nápoje.

Podle nejvyššího státního zástupce Babiš dál nepřímo ovládá Agrofert. Přesto Zeman žalobu nepodal

Číst článek

Olma spadající do holdingu Agrofert tehdy celkové náklady vyčíslila na 157 milionů korun, přičemž hned 65 milionů korun získala z unijní kasy prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Jenže k evropským penězům se dostala teprve až letos v lednu – krátce poté, co Státní zemědělský intervenční fond starší projekty koncernu odblokoval.

Projekt Olmy byl ovšem jen jednou ze sedmi dotací, na něž se vztahovala dočasná stopka a které na konci loňského roku dostaly zelenou. Jakým dalším holdingovým firmám sporné peníze nově přitekly, zjistil server iROZHLAS.cz s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.

Vedle Olmy tak na unijní dotace dosáhla – navzdory auditnímu šetření Evropské komise – také kutnohorská farma kuřat Výkrm Třebíč. Bezmála 40 milionů korun investovala do své modernizace, nakoupila přepravníky na mláďata i vejce.

Podporu z unijní kasy získala také společnost chovající prasata Animo Žatec, a to ve výši skoro 18 milionů, či zemědělský podnik ZEAS Puclice. Ten dostal necelé čtyři miliony, peníze použil na nákup nakladače, mobilní hrazení na pastvu či hadice pro nasávání kejdy.

Celkem holdingové firmy od loňského prosince inkasovaly na investičních dotacích pro zemědělce přes 177 milionů. Je mezi nimi i velkochov prasat Lipra Pork a podnik Kladrubská, o kterých redakce informovala už dříve. 

Souhlas Bruselu

Zemědělský fond kvůli stále běžící prověrce Evropské komise platby pro Agrofert už dříve pozastavil. Koncem loňska ale oznámil, že na celou věc změnil právní názor a že se na něj zákon o střetu zájmů nevztahuje. Argumentoval mimo jiné tím, že stopka v jeho případě nemá oporu v platné legislativě. 

Nebylo přitom jisté, že Brusel dotace pro Agrofert proplatí. V minulosti totiž měl s některými projekty koncernu kvůli možnému střetu zájmů problém. Podle vedoucího kanceláře generálního ředitele fondu Filipa Sovy však žádný zádrhel nenastal.

„Již předložené projekty Programu rozvoje venkova byly všechny – za období prosinec 2019 až březen 2020 – refundovány v plné výši zpět České republice na účet ministerstva zemědělství,“ uvedl v odpovědi na žádost podle informačního zákona.

Aktuálně se fond chystá předložit dotace za další čtvrtletí, i v tomto případě by se to podle Sovy mělo obejít bez komplikací. „V nejbližší době dojde k zaslání žádosti o platbu za druhý kvartál roku 2020, to znamená za projekty vyplacené od dubna do června 2020, přičemž na základě předběžných konzultací s Evropskou komisí zde rovněž nehrozí jakékoliv neproplacení,“ doplnil.

Pro upřesnění: dotace pro holding Agrofert zemědělský fond uvolnil pouze na projekty nasmlouvané do srpna 2018, kdy začala platit přísnější evropská nařízení ke střetu zájmů. Peníze přiznané po tomto datu jsou tak nadále preventivně pozastaveny. Šéf fondu Martin Šebestyán k tomu v lednu řekl, že pro toto období zatím nezaujali jasné stanovisko.

Spory o dotace

Podle dotačního experta Lubora Laciny tento postup naznačuje, že si zemědělský fond u novějších projektů není jistý tím, že premiér není ve střetu zájmů. A proto se chová obezřetně a vyčkává na finální verdikt Evropské komise.

Výklad fondu

V § 4c českého zákona o střetu zájmů je uvedeno, že firma, kterou by alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, nesmí čerpat dotace podle rozpočtových pravidel. Právě na rozpočtových pravidlech SZIF staví svojí argumentaci. Fond je totiž zřízen podle vlastního zákona, hospodaří s vlastním rozpočtem a tudíž se rozpočtovými pravidly neřídí, i když se jedná o veřejné peníze. Zjednodušeně řečeno: fond neposkytuje dotace podle rozpočtových pravidel, proto se na něj tuzemská legislativa o střetu zájmů nevztahuje. Zemědělský fond si k tomu nechal zpracovat také právní analýzu, dokument však zatím nechce zveřejnit.

„Jakmile je dotace vyplacena konečnému příjemci, není příliš cest, jak peníze získat zpátky. Jak ukazuje například kauza Čapí hnízdo, pokud příjemce nevrátí peníze sám, tak je lze vymoci pouze zdlouhavou soudní cestou,“ popsal.

Konečné závěry bruselských auditorů jsou však zatím v nedohlednu. Letos v lednu proběhlo se zástupci Evropské komise bilaterální jednání, na jehož základě Brusel uvolnil některé původně blokované platby pro Agrofert. Pochybnosti zůstaly u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun.

Auditoři ale v červenci požádali o zaslání dodatečných materiálů, jak upozornila Česká televize. „Doplňující údaje budou poslány v následujících dnech, jakmile dojde k jejich finalizaci,“ přiblížila mluvčí fondu Lenka Rezková.

Potom, co české úřady požadované dokumenty do Bruselu doručí, začne teprve běžet šestiměsíční lhůta pro vypracování finálního verdiktu, zda Babiš je ve střetu zájmů kvůli čerpání zemědělských dotací ze strany Agrofertu. Předběžné závěry jeho konflikt potvrdily.

Soudní tahanice

Lacina, který působí na Mendelově univerzitě v Brně, je však přesvědčen, že se spor o dotace pro holding Agrofert bude táhnout ještě déle. Ministerstvo zemědělství se totiž už nechalo slyšet, že se bude proti závěrům prověrky bránit všemi možnými způsoby. Ve hře je tak i pře u Soudního dvora Evropské unie.

„Z tohoto pohledu je zastavení vyplácení dotací rozumné rozhodnutí. Hrozí ale, že se v takovém případě bude s českým státem soudit samotný Agrofert pro ušlý zisk,“ upozornil Lacina.

Koncern přitom už dříve uvedl, že žalobu na český stát kvůli pozastaveným platbám nevylučuje. Teď ale na dotaz redakce nechtěl auditní šetření komentovat. „S ohledem na fakt, že se jedná o aktuálně běžící procesy, nemáme v úmyslu jakkoli ovlivňovat probíhající řízení, a proto se zdržíme komentáře,“ reagoval mluvčí koncernu Karel Hanzelka.

Anatomie Babišových svěřenských fondů: premiér je jediný obmyšlený, může být správcem Agrofertu

Číst článek

Agrofert nicméně jakékoli pochybení od začátku odmítá. Stejně tak Babiš dlouhodobě nesouhlasí s tím, že by byl ve střetu zájmů, a vše označuje za politickou kampaň. Kvůli dotacím pro Agrofert se navíc tuzemská vláda už nyní soudí, důvodem je zmíněný projekt ve výši 1,6 milionu korun.

„Ať to berete z jakékoliv strany, tak jsou zřejmé dvě věci: Agrofert na dotacích tvoří podstatnou část svého zisku. Pokud se rozhodne jakýmkoliv způsobem, doplatí na to nakonec český daňový poplatník, tedy i řada současných voličů hnutí ANO,“ doplnil odborník na dotace Lacina.

Vedle investičních dotací holding Agrofert získal od loňského prosince od zemědělského fondu také téměř půl miliardy na přímých platbách, které se čerpají na zemědělskou půdu a množství zvířat, či 156 milionů na neinvestiční projekty. Tyto dotace ale nejsou podle zemědělského fondu předmětem auditního šetření.

Výsledek auditu

Zatímco na výsledky prověrky u zemědělských dotací se stále čeká, první audit týkající se dotací vyplácených hlavně ministerstvem průmyslu a obchodu je už hotový. Evropská komise ho zaslala do Česka loni v prosinci. Došla v něm k závěru, že Babiš nadále ovládá holding Agrofert a porušuje tak evropskou i českou legislativu.

Bruselští kontroloři se ve svých závěrech opřeli mimo jiné o statuty svěřenských fondů, do kterých premiér holding v únoru 2017 uložil. Server iROZHLAS.cz nedávno oba dokumenty zveřejnil. Píše se v nich, že veškerý zisk z Agrofertu plyne Babišovi a po odchodu z politiky se mu koncern bez prodlení vrátí.

Se statuty Babišových fondů pracoval také krajský úřad Středočeského kraje. Ten v odvolacím řízení zkoumal rozhodnutí Černošic, že premiér je kvůli vlastnictví médií spadajících pod Agrofert ve střetu zájmů. Hejtmanství však oproti Bruselu na základě těchto dokumentů Babišův vliv naopak vyloučilo.

Za nesprávné toto rozhodnutí nyní označil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, přesto se rozhodl spor nechat být a nepodat žalobu ve veřejném zájmu.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme