Mohl by Agrofert přijít i o veřejné zakázky? Čepro chce kvůli Babišovu možnému střetu zájmů právní analýzu

Nejde jen o čerpání dotací. Pokud by se potvrdilo, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, můžou mít problém i státní podniky. Podle českých zákonů se tendrů nesmějí účastnit firmy ovládané členem vlády. Čepro, jemuž firmy holdingu Agrofert dodávají biopaliva, proto požaduje právní stanovisko k celé věci. Jak zjistil iROZHLAS.cz a Radiožurnál, firma analýzu zadala poté, co do Česka dorazily návrhy auditních zpráv Evropské komise.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dceřiné firmy koncernu Agrofert, jako jsou Preol či Ethanol, patří ke klíčovým dodavatelům biopaliv do Čepra. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Společnost Čepro při nákupu vždy postupuje transparentně, nediskriminačně a hodnotí ekonomickou výhodnost. Proces nákupu je pravidelně kontrolovaný externím auditorem. Na základě veřejně dostupných informací jsme došli k závěru, že bude dobré ověřit právní pozici dodavatele,“ řekl Radiožurnálu generální ředitel státní firmy Čepro Jan Duspěva.

‚Má na to nárok.‘ Navzdory doporučení ministerstvo průmyslu dál proplácí peníze Agrofertu

Číst článek

Právní analýza, kterou Čepro zadalo koncem června, by tak měla mimo jiné vyjasnit, kdo je koncovým vlastníkem Agrofertu. „Oslovili jsme externí právní kancelář s žádostí o aktualizaci našeho procesu ve vztahu ke konkrétnímu dodavateli,“ pokračoval Duspěva. Výsledek podle svých slov očekává zhruba v polovině srpna.

Veřejně dostupné informace, které ředitel Čepra zmiňuje, jsou přitom nejen samotný předběžný audit ke střetu zájmů, ale i konkrétní odkazy evropských kontrolorů na statut svěřenských fondů, do nichž Andrej Babiš předloni Agrofert vložil.

Korektnost nákupního procesu

Právě ze statutu podle unijních auditorů vyplývá, že je premiér nadále ovládající osobou celého koncernu. Jde přitom o neveřejný dokument a Čepro ho doposud nemělo k dispozici.

Od právníků proto chce mimo jiné vědět, zda z těchto informací může případně vycházet, i když jsou zatím jen z neoficiální verze auditu zveřejněné v médiích.

„Samozřejmě že průběžně řešíme korektnost nákupního procesu všech dodavatelů a střet zájmů jsme řešili i před auditem. Máme z té doby prohlášení od dodavatele, že není ve střetu zájmů. Také stanoviska státních autorit, především ministerstva spravedlnosti, říkají, že je z pohledu zákona vše v pořádku. Chceme tedy vědět, jestli to stále platí,“ dodal Duspěva.

Dceřiná firma koncernu Agrofert společnost Preol patří ke klíčovým dodavatelům biopaliv do Čepra, tudíž získává veřejné zakázky. Od roku 2017 do června 2019 byla jejich hodnota podle údajů zaslaných mluvčí Čepra Jitkou Černou přes pět miliard korun. Tendry za další desítky milionů potom získala ještě jedna firma z holdingu, a to společnost Primagra.

Jenže podle zákona o střetu zájmů o veřejné zakázky vůbec nesmí soutěžit firma ovládaná z více než čtvrtiny veřejným funkcionářem.

Zakázky za miliardy

Stamilionové tendry má Agrofert také od Lesů ČR. Podle mluvčí podniku Evy Jouklové holding získal od února 2017, kdy vstoupil v platnost zákon o střetu zájmů, zakázky v objemu 2,2 miliardy korun.

Oproti Čepru ale Lesy ČR pokračují po auditním šetření evropských kontrolorů zatím beze změny.

„Jde o předběžné závěry auditorů. Tak je vnímáme. Lesy ČR i nadále zadávají veřejné zakázky plně v souladu se zákonem. Žádná společnost z holdingu Agrofert tedy vyřazena nebyla,“ reagovala na dotaz serveru iROZHLAS.cz Jouklová.

Podle ní nyní neexistuje ustanovení zákona, které by vylučovalo společnosti z holdingu Agrofert z účasti ve výběrových řízení. „Jelikož jsou Lesy ČR veřejným zadavatelem, mohou činit pouze kroky, které jim umožňuje zákon o zadávání veřejných zakázek. Dle platných údajů v registru takzvaných skutečných majitelů nejsou podmínky pro vyřazení společností z holdingu Agrofert z veřejných zakázek Lesů ČR naplněny,“ dodala.

Diskriminace dodavatele?

Žádné preventivní kroky nepodnikla ani Správa státních hmotných rezerv, která s firmami z holdingu Agrofert rovněž obchoduje. Ročně jim za uskladnění sušeného mléka, obilí a mraženého masa vyplatí 160 milionů korun. Vychází to ze starších kontraktů, které sahají do devadesátých let.

V posledních letech ovšem dceřiná firma Agrofertu získala od státních rezerv pouze jedinou zakázku, a to v roce 2017 společnost Animalco za zhruba 18 milionů korun. „Za situace, kdy není žádné pravomocné rozhodnutí, přijetí jakýchkoli preventivních opatření na základě předběžné zprávy auditorů by mohlo být ze strany dodavatele považováno za diskriminační právě vůči danému dodavateli,“ popsala pro redakci mluvčí Edita Pechalová.

I pro Správu státních hmotných rezerv je směrodatný údaj z rejstříku ministerstva spravedlnosti o skutečných vlastnících firem. „Postupujeme při vypisování tendrů podle zákona o zadávání veřejných zakázkách a podle zákona o střetu zájmů. V praxi to znamená, že se zákonem zjišťujeme u vybraného vítězného dodavatele údaje o skutečném majiteli v evidenci údajů o skutečných majitelích za účelem zjistit, zda skutečný majitel není ve střetu zájmů,“ vysvětlila dále mluvčí podniku.

„Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.“

Zákon o střetu zájmů (HLAVA III, § 4b)

Pokud není možné zjistit skutečného vlastníka, požaduje státní podnik po vítězné firmě sdělení identifikačních údajů skutečných majitelů a doklady, kterými prokáže vztah těchto majitelů se společností. „Teprve pak je možné s vítěznými dodavatelem podepsat smlouvu,“ dodala Pechalová z hmotných rezerv.

Minoritní část obratu

Současný premiér Andrej Babiš, který kvůli zákonu o střetu zájmů Agrofert – ještě coby ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky z ČSSD – převedl do svěřenských fondů, jakékoli pochybení už dříve opakovaně odmítl.

Audit Evropské komise označil za pochybný a za útok na Českou republiku. Rovněž odmítl, že by Česko muselo vracet dotace.

S tím, že by mohlo dojít k porušení zákona, dlouhodobě nesouhlasí také holding Agrofert. K možnosti, že by holding mohl vedle dotací přijít s ohledem na český zákon o střetu zájmů také o veřejné zakázky, se nechtěl nyní Jan Pavlů z divize komunikace příliš vyjadřovat.

„Smluvní vztahy s našimi zákazníky nekomentujeme. Pokud společnosti koncernu Agrofert získaly zakázky státních firem, tak výhradně proto, že podaly nejvýhodnější nabídku,“ odpověděl na dotaz serveru iROZHLAS.cz. Zároveň doplnil, že obchodování se státními firmami tvoří „minoritní část obratu celého koncernu“.

Server Neovlivní.cz loni v prosinci napsal, že předmětem šetření Evropské komise jsou vedle čerpání unijních peněz právě také veřejné zakázky Agrofertu. Na tendry státních podniků, které podle zákona o střetu zájmů nesmí obchodovat s firmami ovládanými členy vlády, upozornili Piráti už ve svém původním podnětu zaslaném do Bruselu loni v létě. Tuto informaci ale mluvčí Evropské komise pro oblast rozpočtu Andreana Stanková zatím nepotvrdila.

Po rozhodnutí Městského úřadu v Černošicích, který se rovněž možným střetem zájmů premiéra zabývá, apelovala na státní podniky protikorupční organizace Transparency International. Zadavatele tendrů a instituce, které dotace rozdělují, vyzvala, aby u uchazečů skutečné majitele zjišťovali a při případném střetu zájmů zájemce ze soutěže vyloučili. Podle zákona tak navíc musí postupovat.

STŘET ZÁJMŮ?

  • Od 2. srpna 2018 platí nová unijní směrnice, která střet zájmů upravuje. Česká pobočka protikorupční organizace Transparency Interantional kvůli tomu loni podala podnět do Bruselu. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle organizace má vliv na Agrofert, který v roce 2017 vložil do svěřenského fondu, a zároveň má možnost ovlivňovat rozdělování dotací.
  • Na počátku letošního roku kvůli tomu do Česka Evropská komise poslala auditní misi, která navštívila několik ministerstev. Unijní auditoři navštívili třeba ministerstva pro místní rozvoj, průmyslu, práce a sociálních věcí nebo pražský magistrát a Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF).
  • První předběžné závěry auditu dorazily do Česka na konci května a zveřjenila jej řada médií. V dokumentu se píše, že podle auditorů český premiér ve střetu zájmů je a Česko by tak mělo část dotací vracet. Druhá část závěrů auditu, která se týká zemědělských dotací, přišla asi o týden později. Ten ale na rozdíl od prvního dokumentu zveřejněný nebyl. Šéf SZIF Martin Šebestyán nicméně na tiskové konferenci uvedl, že i druhý audit střet zájmů konstatuje.

Kristýna Guryčová, Tereza Čemusová, Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme