Akademici nesouhlasí se zavedením školného. Chybí jim rozbor dopadů

Školné na univerzitách odmítla Rada vysokých škol. Podle akademiků zatím nikdo nevyhodnotil zahraniční zkušenosti s jeho zavedením a nejsou prý jasná ani rizika, která by mohla se školným přijít.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studenti v posluchárně

Studenti v posluchárně | Foto: Jihočeská univerzita

Předseda legislativní komise Rady vysokých škol Marek Hodulík říká, že z těchto důvodů je zapotřebí analýza smysluplnosti školného. Zavádění poplatku bez předchozí analýzy je podle něj nezodpovědné.

„Jak se ukázalo, toto opatření v řadě zemí vedlo k poklesu veřejných rozpočtů na úkor soukromých zdrojů, což by nemělo být primárním cílem aplikace školného. Dokud nebudou tyto analýzy k dispozici, nelze od Rady vysokých škol očekávat, že o diskuzi o školném posune dále ve směru jeho akceptace,“ uvedl Hodulík.

Přehrát

00:00 / 00:00

Předseda legislativní komise Rady vysokých škol Marek Hodulík a náměstek ministra školství Ivan Wilhelm mluví o školném

Zahraniční zkušenosti například z Velké Británie nebo některých německých spolkových zemí podle něj navíc nasvědčují tomu, že se nejen nezvýšila kvalita vysokých škol, ale opatření naopak vedlo k další komercionalizaci školství.

Rada vysokých škol také není spokojená s plánovanou finanční zátěží jednotlivých studentů.

„Ve Spojených státech můžeme v tuto chvíli sledovat, že právě problematika placení školného vede ke zvyšování počtu osobních bankrotů. Nechceme tedy přispívat k tomu, aby školné na vysokých školách vedlo k celkovému zadlužování společnosti,“ dodal Hodulík s tím, že v konečném důsledku by pak stejně museli platit daňoví poplatníci.

Analýza bude do konce října

Školné by sice mělo činit maximálně 10 tisíc korun za semestr, podle Hodulíka ovšem není dána jistota, že už se dále zvyšovat nebude. Ve Velké Británii se prý školné zvýšilo za posledních 10 let hned devětkrát.

Hodulík také předpokládá, že připravovaný zákon o finanční pomoci studentům by jen přesunul již poskytovanou podporu do jiných forem a studenti by tedy i přesto byli zatíženi dalšími poplatky.

Analýzu požadují i studenti. Ministerstvo školství ji podle náměstka ministra Ivana Wilhelma bude mít do konce října. Zahraniční agentura materiál zhotoví za milion a půl.

Univerzita Karlova - Karolinum | Foto: Mirko Kašpar

„V první etapě agentura připraví předběžnou zprávu o tom, jaké dopady a možnosti lze očekávat od zavedení školného a od odložených půjček,“ potvrdil Wilhelm s tím, že zakázka již byla podepsána.

Ministerstvo chce do konce roku předložit vládě věcný záměr zákona o vysokých školách, spolu s ním připravuje i zákon o finanční pomoci studentům. Ten počítá se zavedením školného a systémem půjček a grantů na studium.

Nelze zaručit, že se školné ještě nezvýší

„Pokud bude školné zavedeno, tak by se mělo platit ihned, měl by to být příjem školy, a ten, kdo si bude přát, tak si na to může vzít půjčku s tím, že jí pak v odloženém termínu bude splácet,“ vysvětlil náměstek.

Wilhelm ovšem připustil, že není jisté, že školné nepřekročí navrhovanou hranici, protože nelze odhadovat, jak se bude vyvíjet inflace a další faktory:

„Předpokládáme, že v zákoně by bylo stanoveno, že by částka neměla překročit 10 tisíc korun. Ale zákony jsou konstruovány tak, že jakmile se Parlament usnese jinak, tak ten zákon může změnit.“

Wilhelm upozornil, že programové prohlášení Vlády České republiky předpokládá schválení zákona o finanční podpoře studentům v roce 2012 a alespoň o rok později, až se ukáže, jak všechno funguje, by mělo být zavedeno školné.

Lucie Husárová 1, Klára Bílá, Martin Hromádka, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme