Akademie věd nabízí firmám a veřejným organizacím speciální vysoušeč knih a dokumentů

Když velká voda vyplaví knihovny nebo archivy firem, většinou nezbývá než promočené písemnosti vyhodit. Akademie věd teď ale veřejným i soukromým institucím nabízí speciální vysoušecí přístroj. Zařízení se osvědčilo už před jedenácti lety, kdy se Českem prohnala povodeň. Většinu vzácných dokumentů se tehdy podařilo zachránit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Záchrana knih po povodních v roce 2002 - dezinfekční komory v Národním archivu - odvětrávací tunel | Foto: Národní archiv

„Jedná se o válcovité zařízení vybavené deseti osmisetwattovými magnetrony, běžící pás,“ přibližuje zařízení vědec Milan Hájek z pražského Ústavu chemických procesů.

Stojí v hale u podlouhlého pásu, který prochází velkým válcem. Právě sem se vozí zmražené knihy a dokumenty, které provlhly při povodních. Speciální přístroj vysuší křehký papír do původní podoby.

Přehrát

00:00 / 00:00

O to, jak se budou zachraňovat knihy poničené povodní, se zajímala redaktorka Petra Benešová

„Je tady chladící tunel, tím teplota klesne z nějakých šedesáti, sedmdesáti na třicet až čtyřicet. A znovu to projede, takže se udržuje při maximální teplotě šedesát až sedmdesát stupňů, což pro knihu není nebezpečné,“ doplňuje Hájek.

To, kolikrát musí kniha tunelem projet, se odvíjí od toho, jak je kniha velká a jaký je obsah vody. Obvykle to podle Hájka bývá čtyři- až desetkrát.

Záchrana knih po povodních v roce 2002 - Mochovské mrazírny | Foto: Národní archiv

V tunelu na knihy působí právě magnetrony, které vytvářejí mikrovlnné pole. „A protože voda velmi dobře absorbuje mikrovlny, tak je tady přímý účinek mikrovln na molekuly vody, které mikrovlny vyženou i při nižší teplotě,“ vysvětluje Hájek.

Sušení je poměrně rychlé. Přístroj dlouhý šest a půl metru zvládne za den dvě stovky knih. Akademie věd ho teď nabízí také soukromým firmám, kterým voda promočila písemnosti. Vědci zařízení sestavili po zkušenostech s povodněmi před jedenácti lety. Dokumenty v pražském Suchdole sušila například Univerzita Karlova nebo vědecké ústavy.

„Dokumenty se očistily ve vodě a nechaly se rychle zmrazit tak, aby se proces především mikrobiologického ataku zastavil. Po rozmražení byly převezeny do Národního archivu, vydesinfikovány a vráceny původcům,“ připomněl vypadala záchrana dalších vzácných dokumentů a knih v roce 2002 Michal Ďurovič z Národního archivu.

Knihy se sušily nejen v Ústavu chemických procesů ale také ve velké vysoušečce Belfor v Jirnech u Prahy.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme