Schillerová: Cílem není likvidovat neziskový sektor, k dotačním pravidlům očekávám konstruktivní návrhy
„Mezi vyplacením zálohy a vyúčtováním mohou uběhnout až roky.“ Alespoň tak mluví ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která hájí svůj záměr zrušit zálohy na projekty hrazené z Evropského sociálního fondu. Obavy z nových pravidel má především neziskový sektor a výtky zní také od resortů, které sociální podporu z eurofondů rozdělují. Schillerová se v rozhovoru pro iROZHLAS.cz kritice brání: cílem není likvidace neziskového sektoru.
„Aktuálně se ukazuje, že způsob zálohových plateb příjemcům nám významně přispívá k deficitu státního rozpočtu,“ řekla pro iROZHLAS.cz ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k návrhu změnit podmínky pro vyplácení evropských dotací určených na takzvané měkké projekty, tedy například na vzdělávání nebo sociální služby.
‚Bude to likvidační.‘ Ministerstvo financí chce zrušit zálohy na sociální projekty z evropských dotací
Číst článek
Systém financování sociálních projektů nyní funguje tak, že žadatel o podporu nejdříve obdrží zálohu, kterou utratí a posléze vyúčtuje. Po kontrole žádost o proplacení posílá ministerstvo financí do Bruselu. Ten poté převede prostředky z unijního rozpočtu na účet resortu, který peníze dá zpět do státního rozpočtu.
Podle Schillerové se tak zvyšuje tlak na státní rozpočet. „My jsme totiž schopni do rozpočtu refundovat až skutečně vyúčtované výdaje, nikoli ony poskytnuté zálohy. A mezi poskytnutím zálohy a vyúčtováním mohou uběhnout měsíce, ale v některých případech i roky,“ uvedla dále.
„Proto bych ráda vyvolala s dotčenými resorty diskusi, zda je to opravdu nezbytně nutné a zda není možné do příštího programového období nastavit nějaký jiný způsob, který uleví státnímu rozpočtu a zároveň bude únosný pro příjemce,“ pokračovala šéfka resortu.
Likvidační plány?
Zachovat současný způsob financování chtějí vládní kolegové Schillerové, kteří mají rozdělování sociální podpory z Bruselu na starosti. Ministerstvo školství, které zastřešuje vzdělávací a výzkumné projekty, považuje nová pravidla za likvidační. Stejně tak se proti chystané změně staví ministerstvo práce, podle něhož by po ní velká část neziskovek o peníze ani nepožádala.
Chystaná změna počítá s tím, že by se peníze na sociální projekty – podobně jako je to u investičních projektů – proplácely až zpětně. Dopadů těchto změn se bojí především neziskový sektor, který by měl s předfinancováním svých projektů potíž. „Ani my bychom to nebyli schopni utáhnout, natož většina dalších neziskovek,“ popsal už dříve redakci Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
„Povedu o tom diskuse a očekávám od příslušných resortů konstruktivní návrhy. Požádali jsme o důkladnou analýzu možností příjemců a tu potom v debatách s resorty budeme reflektovat.“
Alena Schillerová (za ANO) (ministryně financí)
Schillerová se ale kritice brání. Odmítá, že by byl její plán likvidační. „Ujišťuji, že jsme si vědomi odlišností typů příjemců i důležitosti práce neziskového sektoru, škol a dalších a jsme připraveni, na základě detailních analýz, o něž jsme všechny resorty požádali, vést k tématu fundovanou diskusi s cílem najít řešení únosné pro všechny. Zdůrazňuji, že cílem není likvidovat neziskový sektor,“ popsala.
Konstruktivní návrhy
O celé věci je tak ministryně podle svých slov připravena se svými vládními kolegy jednat. „Povedu o tom diskuse a očekávám od příslušných resortů konstruktivní návrhy. Požádali jsme o důkladnou analýzu možností příjemců a tu potom v debatách s resorty budeme reflektovat,“ pokračovala.
O pravidlech pro vyplácení evropských dotací v příštím programovém období, tedy v letech 2021 až 2027, aktuálně diskutuje na pracovní úrovni Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy. Současný záměr tak není zatím definitivní a může se ještě změnit. Klíčový bude postoj ministerstva financí.
Finální verzi dotačních pravidel pro příští programové musí posléze schválit vláda. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom takzvané měkké projekty už dříve kritizoval. „S panem premiérem o otázce deficitu státního rozpočtu a způsobech financování komunikujeme,“ uvedl šéfka resortu dále k tomu, zda je ohledně nových podmínek pro čerpání dotací na sociální projekty v letech 2021 až 2027 ve shodě také s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO).
Není to přitom jediná novinka, kterou ministerstvo financí chystá. Na stole je také možnost, že by se příjemci evropských peněz ze sociálního fondu v nadcházejícím programovém období na financování projektů podíleli více než doposud. I to představuje problém především pro neziskový sektor, u něhož jsou náklady hrazeny vesměs ze 100 procent.
Zvýšit by se totiž měl podíl na financování sociálních projektů ze strany jednotlivých států. Zatímco v současném období hradí Evropská unie až 85 procent nákladů, v příštích letech by to mělo být zřejmě pouze 70 procent. Zbytek peněz jde zejména ze státního rozpočtu.
