ANO podalo ústavní stížnost na zpomalení valorizací důchodů. ‚Je to hanebný zákon,‘ uvedla Schillerová

Pomalejší valorizace penzí je znovu politickým tématem. Hnutí ANO se v pátek podalo ústavní stížnost kvůli zákonu, který zpomalil růst penzí. Senioři dostanou v červnu navíc průměrně 700 korun, podle původního zákona to mělo být ale o 1000 korun víc. „Valorizace je nastavena v zákoně 15 let velice rozumně a citlivě a má chránit koupěschopnost seniorů,“ uvedla pro Radiožurnál předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

Praha (Aktualizováno: 10:18 5. 5. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tisková konference ANO před jednáním Poslanecké sněmovny

Alena Schillerová i celé hnutí ANO nesouhlasí s pomalejší valorizací penzí | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Průměrný důchod bude poprvé dosahovat 50 procent průměrné mzdy a více než 60 procent čisté mzdy. To jsou velmi důstojné podmínky pro naše seniory, kteří si to zaslouží. Ale současně platí, že tak, jak byl nastaven mimořádný valorizační mechanismus, že s tím bychom si nedokázali poradit v příštích rozpočtech,“ řekl premiér Fiala z ODS. To, co jsme slyšeli od premiéra, tedy že penze budou i tak důstojné, s tím nesouhlasíte? Připomeňme, že důchody skutečně rostou rekordním tempem.
Nesouhlasím, protože mimořádná valorizace je nastavena v zákoně 15 let velice rozumně a citlivě a má chránit koupěschopnost seniorů, proto, musíme si taky uvědomit, měla tak vysoce narůst, než vláda prosadila ten hanebný zákon, protože tady máme extrémní inflaci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Alenou Schillerovou o ústavní stížnosti na zpomalení valorizací důchodů

Proč tady máme extrémní inflaci, protože nám zejména vystřelily extrémně ceny energií a vláda zareagovala na tuto situaci velmi pozdě. Takže ono všechno souvisí se vším a nakonec ve finále na to mají doplatit důchodci. A to samozřejmě s celou řadou dalších faktorů, ke kterým se možná dostaneme. Považujeme za naprosto nepřijatelné.  

Jak se chystáte v té ústavní stížnosti argumentovat? Považujete tu normu za protiústavní kvůli jejímu projednávání ve stavu legislativní nouze nebo kvůli té možné retroaktivitě?
Zazní tam oba dva důvody. My máme v jedenáct hodin tiskovou konferenci, kde budeme seznamovat s podrobnostmi našeho návrhu na zrušení části zákona o důchodovém pojištění. Podáváme ho zhruba kolem desáté hodiny, v Brně ho podává náš právní zástupce, a v jedenáct hodin máme v Praze tiskovou konferenci i s experty, s kolegou Radkem Vondráčkem, předsedou ústavně-právního výboru, a s expertem na ústavní právo.

Česká ekonomika stagnuje. Existují tři kroky, jak snížit deficit o 212 miliard, tvrdí ekonom Musil

Číst článek

Nejzásadnější důvod pro nás je takzvaná retroaktivita, tedy přesvědčení o tom, že nárok v době, kdy se měnil, tak už ze zákona vznikl, to znamená, vznikl už nárok na červnovou valorizaci ve výši zhruba 1700 korun. Po jeho vzniku, protože už tam běžela lhůta na její vyplacení, vláda přišla s tímto zákonem a navíc ještě ve stavu legislativní nouze.

Proto se domníváme, že nejsou splněny podmínky, protože jedna z těch podmínek, o které to vláda opírala, je, že by vznikly hospodářské škody. A my se ptáme, jaké hospodářské škody, když výdaje rozpočtu na rok 2003 jsou přes 2,2 bilionu korun.

A vláda nedala na mimořádnou valorizaci, to je potřeba zdůraznit, v rozporu s materiály, které přijalo už v listopadu 2022 třeba ministerstvo financí v rozporu se stanoviskem Národní rozpočtové rady v prosinci roku 2022, ani korunu a pak tvrdila, že by vznikly hospodářské škody. No a samozřejmě ten samotný průběh legislativního procesu, ten je dalším doprovodným argumentem.

Dopad do budoucnosti

Pokud by tedy Ústavní soud zrušil zákon právě kvůli retroaktivitě, pak by stát musel vyplatit rozdíl ve výplatách penzí důchodcům zpětně?
Ano. Pokud by došlo k tomu, že by Ústavní soud vyhověl našemu návrhu a zrušil tu část zákona, tak by musela vláda vyplatit důchodcům rozdíl té červnové částky, na kterou měli ze zákona nárok, ale mělo by to dopad i do budoucnosti, vyplacená částka by navýšila základnu pro výpočet další lednové valorizace od ledna roku 2024.

Obstojí snížení valorizace penzí u Ústavního soudu? Vláda zákon změnila v průběhu hry, míní Wagnerová

Číst článek

Má v těch vašich úvahách místo fakt, že systém důchodového pojištění skončil v prvním pololetí s deficitem 25,7 miliardy, což je dosud vůbec nejhorší výsledek za první kvartál?
Ano, určitě ano, ale my tady nemáme žádný samostatný oddělený důchodový účet v našem důchodovém systému, jak se někdy bohužel ve zkratce říká. Náš důchodový systém je průběžný, to znamená, že se vybere sociální pojištění, ty peníze se použijí na důchody a pokud nestačí, což teď nastalo, tak se to musí vyplatit z ostatních příjmů, tedy příjmů daňových.

Takže my nemůžeme tvrdit, že důchodci, a to je další věc, která nám velmi vadí, že vláda, zejména ministr práce a sociálních věcí říká, že důchody jsou na dluh. My máme deficitní hospodaření státu, takže výdaje na armádu nejsou na dluh nebo na školství, nejsou na dluh nebo na investice. Takto si to prostě nedá říkat.

Vláda je povinna hospodařit podle zákona, mít reálně nastavených státní rozpočet, to nemá, tam nám pořád nesedí asi 150 miliard, má mít nastavenou konsolidaci. Nic z toho se neděje a dneska na to doplácí důchodci.

Petr Král, bko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme